Alkoholik

Dobrý den, ráda bych měla kontakt na někoho, kdo by mi poradil s nemocí. Maminka má játra nemocná, nevím, zda není v posledním stádiu, ráda bych si "promluvila" s někým, kdo má s tímto osobní zkušenosti, ač už (vyléčený) alkoholik nebo rodina. Nevím, co nás čeká, dr jen poví, že to může být ještě horší, nebo lepší. Google mi sice vyhodí odkazy a informace, ale potřebuji praktické rady. Pokud se nenajde nikdo, tak jen prosím, abyste poslali jedno malinkaté přání, ať se maminka uzdraví. Děkuji předem.

Leni,

právě jsem si dočetla Tvůj příspěvek. Je mi moc líto Tvé maminky a ještě více vás blízkých, kteří se snažíte mamince jakkoliv pomoci. Nevím, jestli jsem schopna Ti dát radu, která by pomohla, ale prožila jsem si něco podobného. Moje máma pila již od mého dětství (a ani toto mě neodradilo nyní pokračovat v jejich šlépějích) a nedbala na prosby a rady rodiny, na pláč dětí, chuť pít byla silnější. V mých skoro 15 letech se rodiče rozvedli a já naštěstí zůstala s tátou. Mamka pila dál, pila celý svůj život a já se na ní zlobila, "neměla jsem jí ráda". Tedy, myslela jsem si to. Ale jak se říká, máma je jen jedna, i já v sobě našla odpuštění a teprve ve 20 letech jsem si k mámě našla cestu a začala jí brát takovou, jaká byla, i s alkoholem (tehdy jsem ještě nepila a alkohol nenáviděla). Pochopila jsem, že ji nezměním, že jí nikterak nedonutím, aby přestala pít, pokud ona nebude chtít sama. Jenže ona nechtěla. Delší dobu byla bez práce, tak měla možnost pít už od rána a celý den si udržovala hladinu... Jenže, její zdravotní stav se zhoršoval a ona se záměrně lékařům vyhýbala, protože věděla nebo tušila svou diagnózu a nebyla tak silná, aby s alkoholem skoncovala. Tři roky odolávala, ale pak se její stav zhoršil natolik, že k doktorům nakonec cestu našla. Diagnóza "Hepatitida C a cirhoza jater".... jasné příznaky svědění kůže (škrábala se do krve, měla po celém těle krvavé ranky a zaschlé strupy), dokázala prospat celý den, žlutá barva kůže, otoky, velké břicho. Byl na ní smutný pohled. Mamka se začala léčit, brala nějaké prášky (jenže ty byly tak silné, že stále vypadala, jako by pila, ale ona opravdu přestala). Trvalo to rok a půl a tato doba byla jako věčnost. Mamka byla pod vlivem prášků zmatená, trpěla výpadky paměti, otíkala po celém těle a zase naopak. Začala kolabovat, volávali jsme jí sanitku, vždy strávila pár dní v nemocnici na kapačkách, poté podepsala revers a vrátila se domů. Měla stavy, že se z ničeho nic začala vyslékat, mluvila zmateně a nahá chtěla jít ven... a takových bylo víc. Nakonec nezbývalo nic jiného, než jí dát do léčebny, kde bohužel po 14 dnech zemřela. Je to již pár let, ale stále mám vše v živé paměti, ty její stavy, proměny... Každý den jsem jí v léčebně navštěvovala, tohle bych nepřála nikomu.
Nevím, zda se dá nějak pomoci člověku, který je v takové fázi, ale člověk by neměl ztrácet víru,měl by bojovat, měl by poskytnout pomocnou ruku, být nemocnému oporou. Leni, jestli máš možnost, poradila bych Ti, vem si maminku do své péče a pomož jí vlastními silami, starej se o ní, dohlížej na to, aby brala léky dle předpisu, aby dodržovala životosprávu, zkus zaplnit její čas nějakým programem. Já si myslím, že kdybych nechodila do práce a věnovala se své mamce, třeba bych dokázala její život alespoň prodloužit, to už ale nikdy nezjistím.

Držím Ti pěstičky, abys vše zvládla!

Světlana

ahoj Světlano,

přesně tak, hep c + cirhoza, otok nohou, vodnaté břicho, žlutá kůže, prvně mluvení z cesty, teď přejde z "logické" mluvy do vyprávění halucinací. Před pár dny mi nevěřila, že to jsou halucinace, naštěstí už pochopila, že některé věci fakt zní dost nelogicky, pochopila, že to jsou velmi silné sny, popř. halucinace. jsem ráda, že jsem aspoň toho dosáhla. v nemocnici se ji snaží zbavit svéprávnosti, samozřejmě, že já nechci. ano, chová se jinak, prý svéprávnost kvůli tomu, že by jim odcházela z nemocnice (nikdo mi nic nehlásil, mamka jen říkala, že jiná paní/pán chtěl odejít z nemocnice, že byl povyk, tedy depersonalizace?) a že ji nemůžou oficiálně tím zabránit. chci si vzít maminku domů k nám, v případě halucinací, pokud budou přetrvávat, zajistit to v noci tak, aby nemohla ohrozit sebe ani nikho jiného (má velmi strašidelné halucinace). samozřejmě, že jsem při ní. co se stalo, se stalo, teď jen zachránit to, co se dá. nemusím psát, že trpí všichni okolo. alkohol nepiju, , ale kdybych nevěděla, jaký je to zmetek, ráda bych se ožrala do němoty. beru prášky na uklidnění, protože během týdne jsem "přišla" o maminku, přišla jsem i o práci (neschopnost dovést práci do termínu, tedy ztráta práce). když jsem se dr ptala, jestli je možnot transplantace jater (mých), tak jen po dvou letech její abstinence, nevím, jak to chodí? musí někam chodit na testy, že nepije? (u mě doma byl a je zákaz alkoholu) tedy i já? nevadí mi to, jen nevím, kde začít, protože dr se tvářila, že 2 roky mamka nedá, že nemá cenu se o tom moc bavit. jaké to je, prakticky, mít doma "pacienta" s cirhozou? přetrvávají halucinace/nelogická mluva? je potřeba udělat opatření jako u malých dětí (nože, nůžky apod. pryč z dosahu, savo apod. pryč z dosahu), je potřeba nonstop dohled? jak je to s prací? poradí mi v nemocnici dietu pro mamku? nemusím zmiňovat i cukrovku, budu píchat já? mamce budou dělat v nemocnici v lednu psychotesty, podle kterých ne/navrhnout odebrání způsobiloti, jak a kde se můžu bránit? tedy, můžu já se vůbec bránit za mamku? jakmile jsem mamce řekla, že má bojovat, že ji to hrozí, ať sebere všechny síly, tak se zdá, že se fakt snaží, co může, vím, že je to amoniak v mozku, měnící to a ono, ale zároveň vím, že mozkové buňky mají schopnost se obnovovat, pomohly by snad nějaké logické hříčky na procvik? díky moc. pokud by mě někdo v tomto poznal, budu ráda, že to nepředá dál, přeci jenom, tato diagnoza nese s sebou stigma, cítím to i v té nemocnici, natož kdyby to věděli v okolí.

Lenko, nevím, jestli zvládneš takový úkol, mamku by měli mít pod lékařským dohledem co nejdéle, aspoň pár měsíců, halucinace by měly odeznít, myslíš to dobře, vůbec netušíš, do čeho jdeš.Vím , o čem mluvím, věř, že měsíc jsem ošetřovala manžela, kdyby nezemřel on, asi bych padla já, a to jsem neměla u sebe děti, manžela!Nechvátej s propuštěním, jasně, že to myslíš dobře, lidsky, jen abys nezničila sebe, svou rodinu.Jsi jen člověk, bereš na sebe nadlidský úkol.Někde v ústavu by jí bylo zatím lépe, měla by odbornou péči, zatím, až se jí stav zlepší, klidně si jí vem domů, a nyní se poraď s lékaři, vím, že to zní zle, ale tak to je.

Ahojky Leni,

jak píše Liba, měla by ses snažit maminku přenechat co nejdýl v lékařské péči, tak dlouho, jak to bude možné. Problém je právě v té svéprávnosti, že má maminka možnost podepsat revers a lékaři jí nesmí v nemocnici držet proti její vůli. Tak to dělávala i má mamka, podepsala revers, vrátila se domů a nezvládala to. Pokud to bude takto probíhat, doporučuji tedy Tvou péči, bude to chtít hodně síly a energie, ale věřím, že to zvládneš. Už teď děláš vše proto, aby jsi své mamince pomohla a to je důležité. Věřím, že i ona si uvědomí, jakou má v Tobě oporu. Co se týká mozkových buněk, ty se obnovují, stejně jako činnost jater, takže pokud maminka přestane pít, i činnost jater se obnoví. A k jídelníčku...ten by měl být kvalitní, měl by mít vysoký obsah bílkovin a vysoký obsah tuků! Rozhodně by v jídelníčku neměly chybět ryby, ořechy, kuřecí maso, jehněčí maso, vejce, sýry, zelenina. Nezbytný a je také dostatečný a pravidelný přísun vitaminu C, vitaminu B a minerálů. Jelikož alkohol narušuje vstřebávání téměř všech vitamínů a minerálů, je skutečně nezbytné, dbát na jejich pravidelný přísun, a to například i ve formě multivitamínových prostředků.
Věřím, že vše s maminkou zvládnete, držím pěstičky.
Hezký večer, Světlana

Maminka včera umřela.

Leničko,

to mě moc mrzí. Jsem s Tebou... sama vím, jak je to těžké. Myslím na Tebe.

Světlana

loooooool dobře jí tak, nemá chlastat

mikke, od tebe se člověk asi moc podpory nedočká viď?

mikke, Tys nám tu teda chyběl,
co tu děláš? my se tady snažíme pomoci jeden druhému a ne číst komentář nějakého arogantního pitomce, který neví, o čem mluví

Leničko, upřímnou soustrast... Alena