Alkoholik

Dobrý večer všem, snad se mi podaří zachytit některé odpovědi abstinujících.

Přítel byl zvyklý, že jakmile jsem měla dobrou náladu či se usmívala, když přišel domů, automaticky to znamenalo, že jsem napitá. Ovšem nějaký čas nepiji, a i když nyní přišel domů, večeře hotova, uklizeno, atp... dal mi dýchnout (chápu). Na testeru 0. I tak byl protivný a nezdálo se mu to. Beru antabus k tomu cipralex, s cipralexem jsem měla cca 10 dní výpadek kvůli nedostihnutí doktora. On mou dobrou náladu považuje za alkohol.

Můžete mi prosím někdo z dlouhodobě abstinujících poradit? Cítím, že je to pro mne velká zátěž, být v pohodě a přesto čelit narážkám, nevím jak dlouho to snesu.
Bojím se, že jeho neustálé narážky na pití, ač jsem střízlivá, mne natruc prinutí se napít.

Případně moc děkuji

S pozdravem MS

No, to že ti přítel dá dýchnout do testeru a ty to považuješ za normální, je nenormální. Jako by si byla na něm závislá. Tenhle stav podřízenosti bude určitě pokračovat, i když pít nebudeš. Jako by ho znervóznilo to, že tě nebude přes tvůj alkoholismus ovládat.

Na tom asi neco bude, celkove by to sedelo do cele jeho natury

Mono.
Já taky jsem včera zažila.
Dostala jsem otázku? zdali piju.? Odpovím 4 den nee. Proč lžeš? a pak řekni mi pravdu a nelži! piješ a já opět odpovím...ne nepiju a pak ...já Ti nevěřím!
Přitom jsem své pití netajila a neslibovala,že s tím končím! Naopak alkohol jsem bránila a říkala,že po něm mi je aspoň chvilku dobře.
Jenže já se nerozhodla kvůli nikomu,ale kvůli sobě.Chvíli mi to mrzelo a pak jsem tomu dotyčnému zavolala. Proč se mi ptá na pravdu,když už má svou.Tak at mne tím už neobtěžuje a neháže.To co by dělal on. Já lhát nepotřebuju a hlavně sama sobě. Tak se drž a nenech se rozhodit lidmi co jak by sami dělali a bez důvěry jsou lidé co už ničemu nevěří.

Mono,
toto jsem také zažila a donedávna jsem si myslela, že je to normální a pochopitelné jednání ze strany dnes již bývalého přítele. Teď už vím, že to tak není, je to hnusné a nedůstojné chování, které si k tobě nemůže nikdo dovolit. Moje rada zní: přehodnoť váš dosavadní vztah, zda-li jsi od něj ochotná takovou věc snášet a zda-li váš vztah byl rovnocenný. Na takovou věc totiž nikdo nemá právo a svědčí to o nezdravém a závislém vztahu. Pro mne to byla jedna ze zásadních příčin našeho rozchodu, s takovým člověkem už nechci nic mít společného.

Hezky napsané a vystižené.
I když jsme si prošly nebo procházíme závislostí. Nikdo nemá právo nám ubližovat víc než jak jsme si ublížily sami a nedůstojné chování jen proto,že jsme si my sami uvědomily co je špatný a dál v tom jet nechceme. Nikdo neuráží ani netrestá, ty co ty drogy vyrábí a prodává i když se ví všeobecně,že alkohol patří k těžkým drogám. My už za to zaplatily mnohem víc. Když nás nikdo nenutil,ale s grácií se z toho dostaneme a poníženi si nezasloužíme.My to dáme.

Holky, dobrý... to je taky důležitý pochopení, že závislý člověk je snadno napadnutelný. A když pít přestane, nastává obzvlášť křehký období. Ale pak tvoje síla už jen vzrůstá, opíráš se o sebe.

Ráda bych Vás podpořila,
mého již bývalého přítele, který má problém s alkoholem využívala jeho vlastní matka, pochopila jsem, že ta šílená ženská nikdy nedovolí, aby měl normální vztah s jinou ženou a on to řešil a řeší pitím. Všechny vztahy mu ztroskotaly, jelikož nedokázal své matce narovinu říci, že chce žít jinak. Ona ho deptala a tím si jistila, že bude pít a že ho bude mít jen pro sebe, že se o něj bude starat.
Nenechte se nikým deptat, je to voda na jejich mlýn!!!

Chovani pritele je ponizujici a hlavne velice hloupe protoze toto je nejlepsi cesta jak Te dohnat k recidive. Bylo by dobre si s nim o tom promluvit a vysvetlit mu jak se veci maji. Pokud to nebude ochoten pochopit a bude se dal chovat jako idiot tak by asi bylo vhodne zamyslet se nad dalsi perspektivou vztahu - zivot neni jen prochazka ruzovou zahradou a pokud se takto chova v pripade Tveho alko-problemu tak jak se asi bude chovat v pripade problemu jinych.

Na druhou stranu - a to se ho prosim absolutne a jakkoliv nehodlam zastavat - jenom Ty vis jak dlouho a kolik jsi pila a co jsi diky alkoholu vsechno provadela. Ja moc dobre vim co vsechno dokaze alkoholik behem relativne kratke doby natropit a je uplne pochopitelne ze opakovane zrazena duvera se ziskava zpet jen velice pomalu a tezko. Ale to je zase o tom si s nim vazne promluvit.

Koľko sme sa nasľubovali, že už nebudeme piť. A koľkokrát sme našich blízkych sklamali. Tá nedôvera je z ich strany normálna, niet sa im čo čudovať. Aj keď nebudete piť roky, v našich blízkych NAVŽDY!!! ostanu obavy, že raz príde ten deň, keď to opäť pokazíme. Keď budú s nami zase zažívať to peklo. S tým pocitom budú žiť celý život, aj keď to nepriznajú. Je to taký systém "Verím Ti, ale..." Možno sa vám to nepáči, ale je to tak. Nikto z nás by tu teraz nenapísal, že už na milion percent nikdy nevypije. Rovnako nikto pred nami nepadne na kolená len preto, že sme prestali piť. Sú síce radi, ale to je tak všetko. Vytrpeli si s nami dosť. A že nás kontrolujú? Na začiatku som sa na to hneval. Teraz som si už zvykol, chápem to. Nepijem teraz 15 mesiacov. A tá kontrola je stále. Aj keď už nie tak často.
Ja teraz nepíšem o vašej situácii. Len ako to funguje normálne v rodinách.