Alkoholik

Ono se to může vléct celé roky! Chlastala sem pět let jak doga, potom mi bylo móc zle a snažila jsem se to kontrolovat. Pak asi čtyři roky jsem pila jednou za měsíc, 14 dní, týden lahvinku, občas do toho žuchla a týden v lihu, alkosny, psychická nestabilita, náladovost a čertík v hlavě dorážel víc a vííc tákže sem s tím nakonec s pomocí sekla, vytvořila si vnitřní obranu, abstinuju 426 dní a je mi fajn.
Ta svině občas zahlodá, ale vím jak na to.
Byla bych dávno pod drnem.

Sabko, jen jestli nekrachuje proto, že nemá čas na práci, dává přednost alkoholu.Bude horší a zlý, alkohol ho ovládne.

Lojzička napsal:
Ono se to může vléct celé roky! Chlastala sem pět let...
... v lihu, alkosny, psychická nestabilita, náladovost a čertík v hlavě dorážel víc a vííc tákže sem s tím nakonec s pomocí sekla, vytvořila si vnitřní obranu, abstinuju 426 dní a je mi fajn.

Lojzička,chce TO:
...vypracovať si vlastnú metodiku triezvenia - čistú a vyvetranú mozgovňu a účinný postup ako si vštiepiť, uchovať a natrvalo zabetónovať do seba (do pamäte) TO, čo vyhovuje jedine a práve mne.
Je TO vždy poruke - spoľahlivo nahrané v pamäti, stačí iba nalistovať.

Osobne som sa ustaľoval ešte pár rôčkov po odliečení, pokiaľ som našiel vyváženie a pevný stred.
Doliečujem sa trvalo, darí sa mi - najmä v kruhu priateľov, ktorí si prežili rovnaké alebo podobné skúsenosti.
Nepotrebujeme si lichotiť - vieme, že sme tu vždy, jeden pre druhého!

Ja-hezky si to definoval, takové to ustálování, to cítím pořád.
Pořád se držím, ale je to o tom, že chci. Pořád suchá domácnost. Vnitřní klid se dostavil, euforie dávno opadla, nicméně i tak jsem neusnula , že jsem v pohodě a odolná vůči alkoholu, nikdy nebudu, ale žiju s tím a zatím to jde.
Změnila jsem spůsob trávení volného času, našla jsem v sobě více pokory a tolerance.Nezabírám si věci, které nemůžu změnit, tak se kvůli nim netrápím. Dokázala jsem se deptat kvůli kdejaké nespravedlnosti a sahat po chlastu, to je odbouráno změnou vnímání světa kolem sebe. Prostě některé věci nechávám volně plynout a snažím se brát jenom to hezčí a co můžu ovlivnit. Ráda sem chodím si občas pročíst a jsem vděčná za vaše radya zkušenosti zde všech.
Vyhráno nebudu mít nikdy, kdyby se dostavila recidiva okamžitě udělám další krok a to, že vyhledám odbornou pomoc, nebo společenství v AA a budu to řešit. Kdysi při mých pokusech nepít to skončilo hned jak skončila euforie a padala jsem do toho znova a znova. Kontrolované pití mi taky nešlo, to dopadlo vždy fiaskem a pitím většího množství.
Už jsem se moc rozepsala)))přeji všem krásné dny.

Stopko, dobře jsi nakročila, vydrž.Přestat pít nestačí, musí se změnit myšlení, najít pokoru, vážit si života.

Liba píše:
...najít pokoru, vážit si života.

Pokoriť sa pred Životom...

Vstúpiť do seba - *vnoriť sa/zostúpiť* do svojho vnútorného chrámu, nazrieť do vhľadov = zrkadiel = odrazu skutkov = spätnej väzby a vplynúť s prúdom času do Života <~> nie tvrdošíjne vzdorovať a plávať (o)proti, do náruče závislosti a Smrti.

Ahoj, jsem tu nová. Nechtělo se mi zakládat samostatný příspěvek, protože jsem svůj problém dneska "vyřešila" a s (ex)přítelem, těžkým alkoholikem (pije už víc jak 7 let), se rozešla. Tak jen hledám, na kterém vlákně je trochu živo, kam bych se mohla jít vypovídat. Už tu snad nehledám ani radu, protože web jsem za poslední měsíc prolezla skrz na skrz a právě na základě příběhů tady jsem došla k závěru, že jiné řešení, než dodržet dané ultimátum a odejít od něj, neexistuje. On často pije stylem, že jede několik dní, někdy i týden v kuse, dokud nezkolabuje. Za posledních 5 let skončil čtyřikrát na JIPce, ale prostě dál tvrdí, že on problém s pitím nemá, že problém s jeho pitím má jenom jeho okolí... A léčit se nepůjde, protože to je prý ostuda. Přitom žije na malém městě, kde to o něm stejně každý ví. Prostě nechápu jeho zabedněnost. Dneska ráno mi to trhalo srdce, když jsem si od něj odvážela věci, ale prostě vím, že jiná možnost není. Asi není způsob, jak donutit alkoholika, aby si přiznal, že má opravdu problém, když mu nestačí ani to, že "čas od času" se prochlastá až do nemocnice. Ale ta bezmoc ostatních kolem něj je opravdu strašná. Navíc on je notorický lhář. On už lže, i když zrovna třeba nepije. V maličkostech. Nevím, proč to dělá. Třeba mi na to tady někdo odpoví Vlastně jedna věc, na kterou bych se chtěla zeptat - víte někdo, jak je to přesně s antabusem? On totiž začátkem roku (údajně) pár měsíců nepil a rodině tvrdil, že bere antabus, což nebyla pravda, jak se vzápětí ukázalo. Já co jsem tu tak našla o antabusu, tak že se podává jen v ambulanci. Jako že vám ho nikdo nedá domů s sebou? Nebo už je to dneska jinak?

Antabus předepíše lékař , až ale po vyšetření pacienta.Nemocný musí podepsat papír, že si je vědom, jestliže se na antabus napije, může zkolabovat, zemřít.Většinou se podává v ambulanci, 2x týdně, někdy ale můžou dát prášky domů, podává ho příbuzný.Stojí dost peněz.Už jsi vydržela dost, zkus žít svůj život, najdeš klid, budeš se mít lépe.

Aha. On právě říkal, že bude na antabus chodit k mámě, takže to možné je. To právě mě zajímalo. Takže pokud to má od příbuzného, tak on nemusí nic podepisovat? Chápu to správně?

Já beru antabus doma. Podepsala jsem ale papír, jak říkala Líba. To se podepisuje povinně. Nikola -přes rok čistá