Alkoholik

Razantnost a důslednost to je to co nejvíc platí,na mě to platilo na 100%.Pak se možná zamyslí a je naděje.Píšete že nemáte sílu,máte, jen je třeba si uvědomit že sebrat sílu je už možná to poslední co by mohlo pomoci.

Táta ve středu nečekaně zemřel. Příčinu nám ještě neřekli. Díky všem, kdo si náš příběh přečetli - kéž byste měli větší úspěch s "vaším" alkoholikem. My jsme to nedokázali.. Nikdo si neumí představit, jak mi teď je

Lucie,vím jak vám asi je a přeju upřímnou soustrast.Budiž vám útěchou že už se netrápí,ale je to asi slabá náplast.Nevyčítejte si nic udělala jste co jste mohla,je to život a váš otec si vybral.Kdyby váš příběh byl aspon varováním pro ty co se nechtějí léčit,ale pochybuju o tom.čas rány zahojí a vy žijte svůj život pestře.Hodně štěstí.

Ahoj Leni, plně chápu tvé pocity, vím, že přát si něčí smrt je hrozné, ale já cítím to stejné k matce. Na léčení sice byla, ale ani ne měsíc po návratu začla znovu. Mně už došli síly, když jí vidím tak je mi zle. Navštěvovat ji nechci aby moje děti naviděli babičku v takovém stavu a uchovali si ji v paměti takovou jaká byla dřív. Léčbu zvládla před deseti lety úspěšně a do loňského roku abstinovala. Bohužel nyní se to nepodařilo a já už čekám také janom na její smrt, která bude pro nás všechny vysvobozením. Bolí to o to víc, že minulých deset let byla perfektní matkou a babičkou. Bohužel je to její volba, vybrala si alkohol, ketrý ji během týdne změnil k nepoznání.