Alkoholik

Ahoj,je mi 35 let a po 13 ti letech s alkoholikem jsem jak obrněnej transporter.Uz mu nechci pomáhat, sama mam dost.Vzhledem k tomu ze nevim, kdy jakou náladu schytam, zvykla jsem si ze to vždycky zase nějak zvladnu a bude to zase na chvilku dobry...Od urážek typu:ses kráva,neschopna blbka z Moravy,pica co neumí vydělat peníze( on top funkce, ja zdravotní sestra) apod přes poslední akci- ze se na me v noci vymocil.Normalne se na me v noci otočil a pochcal me.Nerikam ze me to nerozhodilo,ale zase jsem to ustala.Od te doby je zase na chvilku klid.Ted když to pisu,uvědomuji si,jak to fakt neni v poradku ale nemuzu se hnout.Jsem v tom paralyzovala,neschopna uz cokoliv udělat.Pryc je ta sebevědomá holka. Ono po tolika letech permanentního deptani,moc toho sebevědomí neni...Potrebuju poradit co se s tim da dělat... kde me zpátky vrátí sebevědomí, zdravej úsudek a schopnost se rozhodnout?Rodice jsou při me ale čekají co ja, k psychologovi nechci...mam dve deti které zijou v iluzi ze je vse Ok(vse se odehrává v noci a to spi)...nevíte někdo zda neni pomoc výhradně zenam takovýchto partnerů?Nejsem v tom určitě sama...pokud by se našla nějaká holka která je na tom podobně, budu rada za zpravu( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )...diky

Ahoj, jsem chlap ... a s alkem jsem bojoval dost dlouho. A pamatuju si jak jsem se choval k partnerkám, pamatuju si "proč", a nejsem na to hrdý.. První rada zní: odejdi od něj. Není co řešit, prostě odejdi. Nikdy se to nezlepší a tím že s ním zůstaneš mu jen budeš potvrzovat že jeho chování je v pořádku. On se změnit možná může (spíš ne, ale jsem nenapravitelný optimista) ... ale musí pro to mít důvod. Odchod od něj je první krok, co bude dál řeš pak. A to ti píšu upřímně, jako někdo, kdo do hlavy "tvého alkoholika" vidí protože si to sám prožil. Dokud nepadne na dno, dokud sám nezjistí že je to špatně ... nezmění se nic. Nečekej na spásu a jednej, pomoci si primárně můžeš a musíš ty sama. Že tě pochcal? A víš co? On si na to dost pravděpodobně ani nepamatuje, nebo je mu to jedno ..

Dik za názor....ale jo, věděl,pamatoval si to- naštěstí- ale jak říkám,zase se to nějak přežene a chvilku bude klid...taky jsem optimista.budu s touto informaci pracovat....ty jo ale prdel to neni se rozhodnout.... jeste jednou dik

Simona,
tým, že to vždy nejak "ustojíš", napomáhaš tomu, aby jeho choroba napredovala a teba s deťmi ťahá so sebou ku dnu. Nenahováraj si, že deti o ničom nevedia...vidia (cítia) a počujú oveľa viac ako si myslíš. Ak si ešte aspoň trochu vážiš samú seba a chceš ochrániť pred ničivými následkami alkoholizmu svoje deti UTEČ. Psycholog, ktorý rozumie tejto problematike, by ti mohol pomôcť, pozbieraj posledné zvyšky odvahy a konaj - nikto to za teba nespraví, len ty sama.

Je celkem jedno zda věděl nebo ne, spíše jsem ti chtěl tak nějak naznačit že jediný komu to skutečně vadí jsi asi jen a pouze ty.

Není to prdel, to máš pravdu, bude to těžké ale můžeš jen získat, budu ti držet pěsti.

Myslíš že jemu to taky vadí? Jako skutečně vadí? Jestli to třeba není tak, že ty se trápíš, on se ztrápeně maximálně tak tváří a slibuje ... taky jsem sliboval, plánoval ... a moc upřímné to teda nebylo.

To že děti žijí v iluzi není pravda, v iluzi žiješ ty, věř mi, že ty děti to cítí ... jak už psala Medovka. Tak na to mysli, nejde jen o tebe ... můj otec taky pil. Nebylo moc vyloženě alkoholických excesů ale prostě poznáš že je něco jinak/špatně. Stejně tak dítě pozná zlomenou matku.

Alkoholismus a zlomená sebedůvěra ... to určitě není nic co by jsi chtěla dětem do života dát a ukázat jako normu, jestli nemůžeš kvůli sobě, kvůli nim bys snad mohla...

Ahoj,dekuju ti,reakce si moc vážím.Zkusim vyhledat odborníka.Vis,chodím na tyto stránky uz x let...ze začátku - když jsem začala mít pocit ze by mohl nejakej problém mít,pak treba po nocích,když měl ty svoje stavy kdy byl agresivní a ja brecela a klepala se u deti v posteli,vždycky me někdo napsal to co ty.....Rada bych to vyřešila,jediný,co me v tom brani(teda kromě toho rozhodnutí to udělat)je pocit,abych z něho neudělala něco co neni... čtu si tady ty příspěvky, ty lidi tady uz mají různý psych stavy, pijou tvrdej alkohol, jdo toho někdo bere prášky.On tohle nema.Zkusim to popsat.....co ho znam(13 let)popiji,vždycky az vecer,za těch 13 let si nedal max.60 krat .Takze pro me je to automatická věc,vidím to denne, nosí si to denne domu.Vino, v petflasce,v láhvi.Ja koupím jídlo, on si denne donese 2 litry vina.Vypije denne tak 1,5..spis 2 litry. Častokrát když chytne slinu jde na panáka jeste vedle do hospody, aby se dorazil.Prijde po svých, je protivnej,vyčítá,shazuje, ma blby kecy, chodí jak slon. Ráno rozházené jídlo jak v noci žere,někdy i sklo, televize řve do rána, on u ni často usne.Pak se dopotaci do postele,někdy spi na zemi,často v sedě v jakékoliv pozici.Chrape,ráno to v místnosti smrdí chlastem.PRESTO-žádný psycho stavy nema,ráno v pohode vstane, nic mu neni, je schopnej normálně fungovat..je sice takovej opuchlej a cervenej ale jak říkám,proste funguje.Pres den je hodnej táta,vecer toto.Kdyz jsem nasrana. Vydrží den, max dva si nedat, pak to zase rozjíždí po malým množství než to skončí u te jeho hladinky. A pak jeste taková jedna věc- když si dva dny nedá, třetí si da o to víc jako ze byl hodnej.... to asi neni úplně Ok ze?

Zdravím,
děti nevědí,možná, ale jak porostou tak to budou vidět a vědět a za tu dobu se ještě více ponoříte do spoluzávislosti. Spoluzávislý je ten člověk, který se neustále přizpůsobuje obtížné situaci, již způsobil ten druhý a v podstatě ji nijak on sám nemůže ovlivnit.
Uvádíte, že tu již čtete delší dobu, tak AL-Anon zřejmě znáte.
Osobně bych na Vašem místě v této situaci, kdy není vidět z jeho strany snaha, hledala řešení v rozchodu, nebo rozluce.
Moc ráda bych Vám nějak poradila, ale sama jsem alkoholička, tak alespoň Vám vyjadřuji podporu ať to co nejrychleji vyřešíte v prospěch vašich děti a Vás.

Dekuju,i Vám přeju hodně sil

Simona napsal:
Ahoj,je mi 35 let ...Potrebuju poradit co se s tim da dělat... kde me zpátky vrátí sebevědomí, zdravej úsudek a schopnost se rozhodnout?...k psychologovi nechci... ...nevíte někdo zda neni pomoc výhradně zenam takovýchto partnerů?Nejsem v tom určitě sama.......

No pomoc ženám takovýchto partnerů určitě existuje sociálka / soudy / policie apod. ale to potom se začne "kácet les" a budou "lítat třísky"....
Taky je možné pro začátek zavolat na nějakou tu modrou linku specializující se na takové ženy jako jsi ty a poradit se.
Nicméně můj dojem je takový, že on je třeba závislý na alkoholu, ale třeba ani být nemusí a je to prostě "jenom" psychopat a dělá ti to naschvál a to že ty jsi na něm psychicky a emočně (možná i finančně) závislá mu poskytuje zvrácené uspokojení ....a to je ten "kámen úrazu" že tvoje ztracené sebevědomí ti nikdo mávnutím čarovného proutku nevrátí ani neexistuje lékař který ti píchne 15 ml sebevědomí přímo do žíly...
Doporučoval bych hlavně na sobě zapracovat, tak aby jsi byla SOBĚSTAČNÁ a to po všech stránkách.
Minimálně se musíš od něj odstřihnout emočně.
Zvážil bych i oddělené ložnice, nevím čí je ten byt, kde žijete, ale je potřeba ukázat kdo je doma pánem..resp. PANÍ

Ahoj,dik za reakci.....mas pravdu, uz jsem to četla,myslim ze tady zrovna...docela dobry rady pro partnery myslim.....mas se strihnout....jet si svy,byt tak trochu sobec a nepocitat s nim.Na to abych ale byla schizofrenik(byt s nim a vlastně nebýt)...dekuju za názor,rozhodne me pomuze si to nacpat do hlavy.Dekuju.