Zdravím, jsem tu nová, moc se tady neorientuju, tak to zkusím sem. Můj manžel pochází z rodiny, kde vždycky bylo normální pít, zatímco já pocházím z rodiny abstinentů (ale sama si třeba malé pivo po nedělním obědě dám, jinak moc nepiju). Takže to, že on chodil do hospody a opíjel se, jsem nějak nevnímala, resp.vnímala tak, že to je asi normální. Ale poslední dobou, už spíš několik let, mám pocit, že nám alkohol přerostl přes hlavu. Muž má období, kdy je v pohodě, stará se o rodinu (máme malé děti, takže i o ně je schopný se postarat), ale stejně večer při venčení psa jde do hospody a tři piva si dá. A pak má špatné období, které se po určité době opakuje, a to mu doslova přeskočí. Z práce jde rovnou do hospody, nezvedá mi telefon, nekomunikuje, když už přijde nad ránem domů, tak je agresivní (slovně). Ráno jde do práce, po práci opět do hospody. To trvá třeba týden, pak se z toho nějak vyspí a zas je "normální" Bohužel ty epizody začínají být čím dál tím horší, jednou byl tak agresivní a vyšinutý, že jsem s dětma odešla pryč. Když za dva dny vystřízlivěl, tak mě umluvil, abych se vrátila, kdy tvrdil, že přestane pít. Na terapii jít odmítl, je to podle něj zbytečné, nemá problém (ten mám já, že jsem úzkoprsá, pijou přece všichni). Já jsem ještě na rodičovské, takže těžko bych sama utáhla nájem, ale za pár měsíců se vracím do práce a začínám řešit, co vlastně bude dál. Přeci jen jsem mladá na to, abych jen čekala, kdy bude můj muž střízlivý a bude fajn...a to nemluvím o dětech
je to celý na nic... je tu někdo, kdo tohle zažívá z pozice manžela/manželky?