Alkoholik

Dobrý den
Jmenuji se Ladislav a narodil jsem se v roce 1970. Proč jsem se rozhodl Vám napsat , nevím jak začít , stydím se , jsem alkoholik. S alkoholem jsem se setkal už v mládí cc od 14 let a od té doby se dá říci že jsem začal pít , bylo to fajn , diskotéky , zábavy , společnost , děvčata , Dá se říci že mi to mnoho let i vyhovovalo , ale , po prvním rozvodu jsem se zamyslel a zjistil, že to bylo zřejmě kvůli pití. Našel jsem si novou ženu a založil novou rodinu, nebudu lhát … netrefil jsem dobrou partnerku a začal pít denně. Po 6 měsících jsme šli od sebe. Ani nevím jak , ale dostal jsem se k další ženě a s ní strávil šest krásných let. Bohužel jelikož alkohol byl silný a má žena tolerantní , pil jsem vesele dál až do dne kdy ve stavu zřejmě otravy jsem jí slovně napadl a druhý den jsem zjistil že už ji nemám a nikdy už mít nebudu. Odešla i s naším synem kterému je dnes šest let. Od té doby žiji sám , mám byt i dobré zaměstnání, ale o to asi přijdu. Už pět roků co odešla piji denně , hodně , víkendy jsou špatné , zjišťuji zdravotní problémy a často díky alkoholu nechodím do práce. Poslední otrava alkoholem proběhla minulí týden a bylo to dost zlé , omluvil jsem se v práci a myslel že to odezní , neodeznělo ani po týdnu. Tak jsem další pondělí navštívil obvodní lékařku a řekl půl pravdy a dostal léky na deprese a třes. Marodím , léky beru, ale stejně si naleji i pití a to je špatně. Chtěl bych moc přestat, rozhodl jsem se to řešit a přestat.Teď v pondělí , pod tlakem své mysli – kamarádky – a rodiny jsem své MUDr. řekl ,že dlouhodobě piju a chtěl bych to vyřešit léčením. Byla moc milá , ale čekárna plná pacientů , napsala mi doporučení
k Psychiatrovi , ovšem naše město je malé a Psychiatr jezdí jen 2x týdně a bere jen objednané a čekačka je 2 měsíce , nevím jak dál. Klepu se jak osika a je mi zle, snad to přepiji a do rána bude dobře.

A co kdyby ses "kousnul do prdele" a místo přepíjení třes zkusil vydržet, přestal pít a začal bojovat za lepší život.
Věřím, že nejsi bábovka a dáš to.
Pokud můžeš, zajdi na AA. Je to cesta, jak vydržet než bude mít psychiatr čas. A možná ho pak ani nebudeš potřebovat. Psychiatr není spása. Většinou nemají čas a rovnou píšou medikamenty, které problém neřeší. Je to hlavně o tobě. O rozhodnutí - takhle už ne!
Jde to.Držím palce:-)

Už nemám moc sílu , odepsat. Už ani nemám co pít , děkuji za odpověď

Ládíku, zavolej do léčebny sám, řekni jak na tom jsi, třeba tě vezmou, je to fakt akutní,když to nevyjde, jdi znovu k lékařce, požádej jí , aby tě vzali na psychiatrii, kde budeš pod dozorem lékařů, izolovaný od alkoholu, je to vážné.

I čekačky na léčebnu jsou záležitostí 2 a více měsíců.Je důležité učinit rozhodnutí.Rázné rozhodnutí přestat a začít něco podnikat.Jste malé město,už ted´máš zřejmě strach,že by se někdo dozvěděl,že chodíš na psychiatrii-natož aby se jiný dozvěděl,že jsi alkoholik,když se za to stydíš.Trpíš dopředu a zcela zbytečně.Zapoj se do nejbližšího AA-a choď tam.Potřebuješ psychiatra AT-který je zaměřený právě pro léčbu závislosti.Máš možnost si ho vyhledat sám,spojit se s ním,POŽÁDAT HO O POMOC,OBJEDNAT SE U NĚJ A ZAJET K NĚMU a ZAČÍT JEDNAT.Pokud nezačneš AKTIVNĚ PRACOVAT NA SVÉM PROBLÉMU,budeš sedět doma na zadku,řešit nevyřešitelné jen ve svém alkoholickém mozku-A POCHOPITELNĚ BUDEŠ PÍT.Když si zlomíš ruku a budeš potřebovat rentgenový snímek bude hledat ambulanci,kde ho mají,aby ti bylo pomoženo. A ne čekat jestli ho třeba náhodou objednají a zakoupí a trpět bolestí.

Kdyby ležel na psychiatrii, vzali by ho do léčebny přednostně,někdo tam podepíše reverz,odejde, a Ládík nastoupí hned.Není to ale jisté.

Právě že jako čekací doby na léčbu se dá využít detoxu,každodenní docházky do AA.Hlavně být aktivní a přestat řešit své problémy jen ve své alkoholické hlavě-ta má jen jeden úkol nasměrovat mne zpět k pití.Což si pochopitelně nejsem schopen přiznat,protože mi chybí náhled-odstup od celé situace s kterou se potýkám.

Snad jsem dnes udělal zase další krůček, našel jsem dvě čísla na léčebny nejblíže ke mně, no jedna je 81 km daleko a druhá 92km. Nejbližší AA 60 km. Ovšem bojím se volat , nevím co bych jim řekl. Mám kamarádku která mi trošku pomáhá, čísla jsem jí přeposlal , ona ale také bydlí 210 km daleko a nemá na mě moc času. Slíbila že nejdříve může přijet po neděli, to jdu i na kontrolu k lékařce. Zatím zobu ty prášky xanax a chvilkami ten třes jakoby utlumí. Horší je to s tím že se nemůžu hnout z bytu, nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit. Ráno mi bylo zase hodně zle, tak budu muset do obchodu pro něco k pití, jinak asi umřu.

Nespoléhej na kamarádku,nehledej nejbližší léčebnu,ale tu,která tě může co nejdříve přijmout.Seznam léčeben najdeš pod lištou léčba-začni obvolávat jednu po druhé,komunikuj,jednej-děláš to jenom sám pro sebe a za sebe.Umřít můžeš v bytě i s chlastem.Nejlepší řešení,je OPĚT NAVŠTÍVIT LÉKAŘE A UPŘÍMNĚ A PRAVDIVĚ POŽÁDAT O POMOC,ŽE TOHO SÁM,BEZ POMOCI NEJSEŠ SCHOPEN-A UVIDÍŠ,ŽE SE ZÁZRAKY ZAČNOU DÍT!Omlouváš a kličkuješ sám před sebou a svým životem.V pozadí je strach,že budeš bez chlastu-nic jiného!Strach má JEN TVÁ ZÁVISLOST!Nic jiného.

Jestli je ti tak zle, zavolej si pohotovost.