Alkoholik

Vcelari,Santal..je to blby,je to zivot,je to tak..vase kroky a putovani,jsou zase jasnym dukazem toho,že demon ma dlouhe prsty,je neunavny,pevne odhodlany,nezertuje,mysli to vazne,a zkusi to kdykoli,kdekoli,jakkoliv..takze diky za to,že tu jste a napisete co a jak,je to hrozne dulezity.Dik a drzte se lidi,drzim pesti!

Šantalko a Včelaři... Vehnali jste mi slzy do očí a neskutečný strach. Víkend před 14ti dny byl pro mě taky strašně kriticky. Tělo řvalo, vylej ten mozek, ať ho utlumis,pak všechno prospis a bude klid! Mozek ale myslel na děti,několik týdnů snahy, tuzby a přání za odměnu nepiti. Tak jsem ho jen prořvala a zobla jsem něco na nerviky, abych usnula. Rozumím vám, nic nezazlivam. Jen mě to moc mrzí. Byly jste můj vzor. Ještě, že je vás tu více. Děkuji vám všem! A vy dva, kašlete na to svinstvo. Vyskočte z rozjeteho vlaku, moc na vás myslim.

Včelaři, není to odplata za machrovani. Myslím, že je to jen o tom, že jsme všichni jen lidé

Nejhorší je, že když bych řekl normálnímu pijákovi, že jsem blázen. Já nepiju, abych byl veselej. To už dávno nemám. Já piju, protože se mi právě ten pocit umrtvení. Klasicky to porbíhá tak, že se naliju - někdo, nebo něco se posere a já piju dál, abych to nemusel řešit.

Nejvíc je mi líto ženy a dcery. Já je mám rád, ale nakonec to zase poseru. A jak jsem popisoval probíhá to dost monstrozně.

Já piju hlavně proto, abych neměl absťák. Když jsem u toho ještě veselý, je to bonus navíc. Takové to pití do mrtva, tam není o co stát (dřív jsem to taky provozoval).

A já si teď tak cca 2 týdny lebedil, na chlast ani nemyslel, jen s odporem na ty špatna a nespavosti a tak. Že jako je to minulost. Že na to kašlu, nemám ani chuť!
A už asi tři měsíce nekouřim. Úspěch. Jo, je mi skvěle. Sem úplně výbornej-no, jak si tohle řeknu, tak vím, že je právě čas dát si bacha.
I jeden festival letních lidí jsem absolvoval, kapely, ohně, hipí time. Ale ani pivo jsem si nedal, nechtělo se mi. Stačilo pozorovat, poslouchat ožralky. Chvíli, protože ze střízlivýho břehu to je prostě nuda.
A říkal jsem si, že už ani nemám potřebu sem kouknout a kouknu a vida- kamaráde, kamarádko-otevřeli jste mi oči, jasně, že do toho můžu zas spadnout. Právě silnej v kramflecích. Právě když je mi fajn. To už to taky bylo.
A vím, že se chlastem vždy dost rychle po počátečním bujarým rozjezdu měním v depresáka, celkovýho tupopablba a takovýho toho vylekanýho rozčarovance.
Fuj.
Už to nechci.
Včelaři, Šantalko, jde to-zatnout chlast, zaseknout to. Je kam se vrátit.
Už to známe!

Nejako sa ti tie recidívy rozmnožili za krátky čas. Možno by nebolo od veci pozrieť sa na začiatok. Pozrieť si svoje prvé príspevky, čo bol cieľom tvojho abstinovania. Pripomenúť si to. Ber svoje príspevky ako stránky denníčku.
Toto je citát z jedného z nich: Já mám ty svoje holky tak rád a přitom je tak trápím. I žena mi řekla, že když neblbnu, tak by mě nikdy za nic nevyměnila. Myslím, že už si konečně zaslouží po deseti letech vztahu klid. Samozřejmě vím, že to chci kvůli sobě. Já už takhle přežívat nechci. Já chci normálně žít.

Možno si si toho naložil na seba moc. Asi si od abstinencie očakával viac, než je schopná ti dať. Niekedy môže byť menej viac.

Davide, to donekonečna nevydržíš.

No pro mě je rizikem spíš dopad dlouhodobého pití na zdravotní stav. Jestli vydržím kontrolovat množství nebo ne, to nikdo neví, zatím to jde.

No niekde sa to prejaviť musí. Určite raz príde aj situácia, keď nebudeš môcť piť, napríklad kvôli chorobe. To sa asi absťaku nevyhneš. A možno sa absťaku vyhneš a na návštevu príde rovno delírko.