Alkoholik

Není to jednoduché, protože předtím to byl koktejl průserů, nezodpovědnosti, lhaní, sebelítosti, motolic, absťáků, problémů v práci, promů v soukromém životě, v hlavě guláš, zalitý touhou po chlastu. Najednou má člověk hlavu čistou a spoustu času na řešení všedních záležitostí. To, že Ti to přijde nudné je možná důvod k zamyšlení kam se vydat dál. Možná využiješ tu naší buldočí vůli na sebezničení k něčemu ušlechtilému. A i kdyby ne. I když nebudeš dělat vůbec nic na víc. Jen nepít. Děláš vlastně strašně moc. My co jsme si s tím démonem užili to dokážeme ocenit.

Já mám zase pocit, že ten život bez pití, když si to všechno pěkně sedne a nebojím se lidí, stíhám práci i domácnost, sport, knížky atd, je zvláštně opojný - vlastně podobný začínající opilosti.Taková spokojenost a uvolněnost. Tak proč mě to teda vlastně láká? Takhle "se" mám pod kontrolou, vím co říkám a dělám a můžu plánovat a držet se toho, co mi chybí? Taky mi to přišlo pak málo, prázdno, vlastně smutno. Teď už je to lepší, už se tím netrapim, už to tak neřeším, všechno chce fakt svůj čas a vývoj. Jsem zase o kus dál, vlastně spíš blíž Blíž k "normálnímu životu". Hezký večer všem. Já jim domácí chléb s tvarohem a čtu si a vůbec mi nevadí, že to tak je, v pátek večer

Šantal ... Hodně jsem tvé příspěvky četla, hlavně tipy na knížky '-).. Vím, že jsi měla nějaké recidivicčky , ale jak dlouho už se tedy držíš, žes takhle popsala svůj momentální pocit???

Ahoj všem.Dva týdny v lecebne utekly jak voda,mám čas sám na sebe, přemýšlet,klidneji spát.Nechci se nějak pořád vrtat v minulosti,ale stejně mě to nedá.. Myslím že do budoucna je i toto docela důležité, prostě se nedivat zpátky ale zároveň nezapomenout co jsem zač.Nejak to uspořádat,no peru se s tím.. Vím že léčba vše zdaleka nevyřeší, beru to jak trénink, výcvik ke strizlivemu životu a fakt trvalé abstinenci.. Jinak mě už začínají ponorky s nekteryma lidma (to je ale i pak v realu) plus spousta dalších věcí, někdy mám tady menší krize ale spíš mě dává zabrat me naprosto zničené sebevědomí a celkove psychika..preju vsem sílu,klid,zdraví, bezbolestnou abstinenci

Zdeňku, vydrž, bude se to už jen zlepšovat. Já si pamatuju, jak jsem v jedné tvrdé léčebně první dny vyděšeně říkala, to nedám, to není možné. Vzadu v deníku jsem měla napsané dny a ty odškrtávala... Je fajn, že přemýšlíš nad svou situací a nebereš to jen jako - nějak to vydržím a ono to samo pomůže. Nějak si to tam odsedět, oduklízet a z donucení občas něco pronést, to je ztráta času. Buď rád, že jsi kde jsi, spousta lidí se k tomu vůbec neodhodlá a vytřískej z toho maximum. Pokud máte možnost individuálních sezení s psychologem, využij to. Že tě chytá ponorka, to je normální, někteří lidé jsou tam určitě na pěst, a to buď ŠŤASTNÝ, že nejsi v ženském kolektivu. Intriky, pomlouvání, přetvařování, já navíc jako přecitlivělá alkoholička jsem z otrlých feťaček byla celkem otřesená, ty byly většinou nejhorší, líné jak vši, vychcané, kradly. Samozřejmě tam byly i ženské zlaté, hodné a nešťastné, ale těch bylo pomálu. Ale to jsem odbočila. Uvidíš, že to uteče jako voda a na konci se ti nebude chtít ani zpátky - častý jev. Hlavně u lidí, co nemají vlastní rodinu a vrací se zpátky do své samoty.

Ahoj,diky za odezvu.S tím chlastem je to u mě složitý.Dam se po třech, pěti dnech tahu do kupy, začnu fungovat,všecko ok, a za měsíc,dva, tři do toho jdu znova. Bezdůvodně,zadnej stres, zadnej problém, mám prostě jen chuť se zase dostat do toho stavu, pustit tam pár bublin,jedno,druhý,pátý..Normalne jak fetak.Po pátým už na mraky, tolerance zadna a pil jsem vždycky co nejrychleji.. Prostě se mě to líbilo.Nikdy jsem pak nebyl schopny to zastavit,koncil jsem tak že jsem se chtěl napít ale nešlo to.Tady musím přijít na to proč, já si myslím, že už nemůžu být duševně v pořádku, protože normálně uvažující člověk by se tomu navždy vyhnul.Mě do toho zase zpět dostane touha se napít a nic okolo mě nezastaví a jak se rozpiju tak tuplem ne .. Jít do práce nebo tam aspoň zavolat? cha.. Někdo mě nahání po telefonu? cha..Otřesný. Jaký konkrétní kroky udělám já ještě nevím,první krok psycholog jak pises a pravdu a znova pravdu..Mozna mi chybí přiznat si vnitrne,definitivně svoji naprostou bezmoc nad chlastem a plně to přijmout,nebo nevím.. No dost bylo tlachani jen o mne,diky,u mne to byla cesta do pekla tak buďte strizlivi

Zdenek Musil napsal:
...Tady musím přijít na to proč, .....
..Mozna mi chybí přiznat si vnitrne,definitivně svoji naprostou bezmoc nad chlastem a plně to přijmout,nebo nevím..

Proč? Možno preto, že si závislý.

Nebo víš....Sám si našiel odpoveď a riešenie. Len to nejako v tej hlave zariadiť, aby to fungovalo.

Proč?
Mě se ohromně ulevilo, když jsem si uvědomil, že nejenže to prostě bezpečně nezjistím, to PROČ jsem začal pít nebo proč chlastám, ale že je mi to vlastně úplně jedno.
Protože pravdu má Krtek-alkoholik pije, protože je závislej a závislej je, protože je alkoholik.
Proč jsem chlastal teda nevím, ale zato moc dobře vím, proč už nepiju. Je to neskonale lepší život.

Zdravím Vás spolubojovníci.
Poslední dobou mě to tu i baví číst. Vedou se tu zajímavé diskuze. Nemůžu spát, tak to tu pročítám. Dumám co mi chtěla Elen ve svém příspěvku v jiném vláknu sdělit. Bojuji s malou rýmičko a kašílkem - první normální choroby, které mě přepadly za dobu abstinence a hlavně mi nedá spát událost, která se už nějaký ten čas vaří, ale dneska nabrala reálných obrysů. Neberte to jako chvástání, ale vlastně chci malinko vyjádřit radost, o kterou se s i s Vámi chci podělit. Jde o úspěch pramenící z mého nasazení ve včelařině. Oslovil mě český řetězec obchodů, že by rádi prodávali můj med. Zatím tedy na lokální úrovni - okresu. Beru to jako zlomový bod, protože jestliže to klapne, pak je jen otázka peněz a nasazení, jak dlouho bude trvat, než se mi splní sen a budu moct dělat jen tu včelařinu... Tady mám přimo pod nosem důkaz, že to odmítání chlastu nese své ovoce. /ostatně třešně, které jsem loni sázel kolem cesty své plody letos již taky měly/. Je až neskutečné, jak se to všechno vyvíjí. A to od léta, kdy jsem byl úplně na dně uplynuly pouhé dva roky a od chvíle, kdy jsem začal cestu střízlivým životem rok a třičtvrtě... Jak psala Elen, kdybych to neprožil, nedokázal bych si všímat a vážit věcí, které se mi dnes dějou. A i té vyšší moci je třeba poděkovat.

Budeš mať fabriku na med? Milióny včeličiek a kopec úľov. Medu zdar a včielkam zvlášť.