Alkoholik

Zdravím. Myslím, že rozhodnutí zmastit se padlo ve čtvrtek v práci. Prostě jsem si ospravedlnil, že na to mám nárok. Samozřejmě si nechci připustit, že by to mělo mít nějaký dlouhodobější důsledky, nebo nejdejbože pokračování. Vlastně v tom byla i zvědavost jestli to zvládnu. Možná, že to bude teď o to těžší, protože nakonec jsem z toho vybruslil relativně bez následků. Ve čtvrtek cestou z práce jsem pořešil věci, které jsem potřeboval. Koupil tu Oban whisky a vyrazil dom. V klidu si zalezl ke kompu, a když šly holky spát, tak jsem bez jakého-koli sentimentu do sebe nalil poctivýho minimálně decáka. Pak už to bylo rychlý. Pár pí*ovin tady na netu a koma. Jen si pamatuju, že když mi docházela Obanovka, tak jsem si došel do kuchyně pro slivovici a s pocitem, že mám zásoby jsem zabral spánkem spravedlivým. Pak si už jen pamatuju probrání v čase 00:09 v sobotu v noci. Věděl jsem, že mám nějaký resty, který musím dodělat, tak jsem šel zapnout pec na svíčky, hodil jsem do sebe tu zbývající půlku slivovice a šel si znova lehnout. Od tý doby jsem se toho nedotknul. Samozřejmě jsem čekal, že žena bude nasraná - byla, ale bylo mi to tak nějak jedno. Myslím, že ani ona si neuvědomuje, že jsem prolomil jedno velké tabu. Ale já jsem se ani o poslední abstinenci nebyl nějak sdílnej a nemám potřebu být ani teď. Včerejšek už jsem relativně fungoval, dodělal jsem svíčky pro které si lidé hned přijeli, nadělal ty na dnešek. Sice mi není ještě úplně nejlíp tak nějak celkově, ale prostě jsem se rozhodl, že dlabu na nějaké své přehnané ambice, nechám to plynout. Uvědomil si, že problémy o kterých jsem si myslel ve čtvrtek ráno, že jsou vlastně nic. Opět jsem si připomněl něco o pokoře a že jsem hranici své míry pokory za ty dva roky posunul zbytečně moc nahoru. Uvidím co přinesou dni další. Každopádně jsem si zjistil, že ty opice a hlavně poopiční stavy není nic co by mi extra chybělo. Tak uvidíme jestli ten páteční svátek neposkvrněného početí Marie, který jsem oslavil 24 hodinovým spánkem stál za to...

Nedá mi to a reaguju:
Přehršle ambic + absence pokory + zbytečná nespokojenost = alkohol
Včelaři, to nic. Jsi taky jenom člověk

Včelaři, jsem ráda, že si se ozval a že zůstalo jen u toho jednoho dne.
Já tam ale jaksi furt nějaký extra důvod nevidim, spíš mi to přijde, že ses prostě jen tak vylil, abys zjistil, jaký to bude... A z toho, co pises to myslím bylo takové nijaké, chladné zboření flašky.. Určitě je to zkušenost, určitě ne zbytečná, jen to asi k ničemu nevede...

No pěkný.
Měl jsem z těch Včelařových příspěvků minulý týden divný pocit. A teď si z toho snažím najít něco pro sebe. Nemám za sebou sice dva roky, ale od poslednich úletů to už chvíle je. V práci i doma docela srovnaný. A nedávno myšlenky co se tak v klidu v koutě tajně vylejt. Když o tom nikdo nebude vědět tak co. Nemusim přece ráno pro další flašku abych v práci neuschnul. Jenom tak se na jeden večer vypnout. Nic víc. Jenomže bylo by to opravdu nic víc? Radši jsem to nezkoušel.Někdo tu někde psal že to jde, ale je to nuda. Občas mám pocit, že tu nudu si na nás vymýšlí náš mozek, když bažení selhává.

..při každé recidive to bylo se mnou horší a horší. Neskutečně sil mne stálo začít znova fungovat a jakžtakž spát(týdny) ale vůbec nejhorší byla psychika,kdy jsem se jednak nemohl podívat do zrcadla a jednak už jsem přesně věděl že se třeba na rybách nebo na chajde nebo někde zase naleju.Ne hned,počkám,ale za pár měsíců..tyhle zadní vrátka mě nakonec dostaly potřetí do lecebny,měl jsem štěstí a v klidu jsem tam vzdal ten marný boj.Ted držím palce Vcelari a ostatním bojovnikum a ať ta cesta je úspěšná a co nejméně bolestna

Tak je to týden a pár hodin k tomu co jsem se probral z tý opičky. Po týdnu, když se na to kouknu zpětně, tak to beru vlastně jako docela dobrou zkušenost. Po týdnu už z toho nemám žádný emoce. Nejdřív jsem strašně řešil, že dva roky abstinence v hajzlu, že nejspíš do toho spadnu atd... prostě v hlavě jen černé scénáře. Minulou sobotu jsem to vydejchával, neděli jsem už byl zapojenej do procesu od pondělí normálně v práci, kde jsem měl toho ještě plnou hlavu. Kluci v práci měli radost, že maj dalšího kaliče do party, tak mi hned narvali piváky do skříňky, protože se tam slavily narozeniny. Nejdřív jsem měl takový cukání, ale nakonec jsem usoudil, že na to pivo vlastně nemám chuť. Takže jsem si nedal ani jedno a postupně jsem jim je zase porozdával zpátky. Jsem zase ve starých kolejích a teď jsem si vlastně od středy ani nevzpomněl, že bych měl potřebu se jít a něco řešit. Prostě život jde dál a já vím, že ho nechci propít. Jedno důležité zjištění si, ale odnesu. A to, že ať se stane cokoli a třeba se člověk vožere. Je třeba to hned utnout. Jsem si docela jistej, že kdybych se na to vrhnul tu minulou sobotu znovu, tak by se nakupily problémy, před kterými bych zase strkal hlavu do flašky, abych před nimi utekl. Mějte se všichni fajn a nepijte - nestojí to za to. Já jdu spát. Věnoval jsem se teď svému včelímu businesu dva dni v kuse - beze spánku.

Včelaři, blahopřeju! A je to, jak píšeš - pokud se stane, co se nemá stát - prostě utnout. Vydržet, zapřít se, držet se, počkat až přejdou ty vlny špatný psychiky. Nelitovat se, nefňukat a zase do dobrýho, do střízlivýho. Jde to.

Sochař napsal:
Včelaři, blahopřeju! A je to, jak píšeš - pokud se stane, co se nemá stát - prostě utnout. Vydržet, zapřít se, držet se, počkať až přejdou ty vlny špatný psychiky. "Nelitovat se, nefňukat a zase do dobrýho, do střízlivýho. Jde to."
...presne tak, nevzdávať sa, ale vstať, oprášiť sa a opäť pokračovať v diele → "ide TO, ak len trošku chceš!"

...neprejede-li tě auto,neutopis se,nezmrznes,neroztristis si hlavu,neprojdes sklenenyma dverma a prezijes tak jo

Ahojte. Prajem všetkým príjemné a pohodičkové Vianočné sviatky. Krtko.