Alkoholik

Ahoj Pavle,děkuji i za tvou reakci.Ano taky jsem si vyčítala,že jsem to neměla říkat.Ale on mě vždy postaví před hotovou věc a přes to "vlak nejede".Prostě mi v telefonu oznámil,že na víkend doveze svoji matku(i přesto,že celou dobu léčby nejevila zájem nezeptala se ho jak se má apod, ke mě a synovi se chová stejně)zatím co moji rodiče se ptají a zájem mají.Mrzí mě to,že se tak k nim chová a zavrhl je.

Erika napsal:
Zdravim Petro, nemyslim si, ze je to tvoje vina. Odhodlani, co nevydrzi ani cestu autem, je na houby.
Nepotkal nekoho z pijici party?

Ne nepotkal on pije vždy sám a doma.

Teda tady bude chyba na obou stranách. Jednak asi ta léčba nebylo tak úspěšná a manžel asi nebyl úplně přesvědčen, že chce přestat. Ale na druhou stranu, procházel si dnem a jeho žena, místo toho, aby ho nechala dýchat, ho ještě před tím, než ho vůbec uvidí, ho stačí začít peskovat, poučovat a kritizovat jako malého. To, že manžel pije, je jen špička ledovce, problém máte zakořeněný ve vztazích. Vaše rodiče - ani jeho ani Vaše, nemají co do vašeho vztahu mluvit. Manžel může mluvit nebo nemluvit, s kým uzná za vhodné. Vy nejste jeho maminka a jemu není pět, abyste ho o tom poučovala. Do vyléčení to bude ještě štreka. A vy se začněte zabývat sama sebou a ne pitím manžela. Jestli tedy vůbec něco takového dokážete...

Jana napsal:
A vy se začněte zabývat sama sebou a ne pitím manžela. Jestli tedy vůbec něco takového dokážete...

Omlouvam se ze rypu ale pokud mam sdilet domacnost s borcem co kropi 2-3l vina denne tak se to strasne hezky pise to "zabyvat se sama sebou" ale bohuzel podstatne hur udela . Jakkoliv je ta rada treba dobre myslena...

Jinak ted napisu neco co bude asi osklivy - ja ho svym zpusobem a do jiste miry chapu . Stravi 3 mesice v lecebne a hned jak vyleze ven a zacne se rozkoukavat a poradne nevi co a jak bude dal tak se do nej manzelka pusti a zacne resit rodice. Coz je v tom okamziku pro nej na zebricku problemu neco jako problem cislo 10015 nebo tak neco. Takze to v nem praskne, rekne si "...seru na to..." a jde se napit. Ano, svym zpusobem to chapu... ale co jako?

Kdyby to nebyla manzelka a jeji rodice tak ho muze spustit vecere doma ktera mu nebude chutnat. Nebo ridic ktery mu neda prednost na krizovatce. Nebo slunicko co moc sviti a pali ho do oci. A nebo slunicko co nesviti. Nebo jakykoliv jiny podnet. V kazdem pripade nezbyva nez dalsi lecba... otazkou je jestli to ma vubec smysl - protoze on ocividne chce stale pit .

Mně to je jasné, že alkoholik dokáže dělat takové věci, že nevšímat si toho prostě nejde. Ale teď byl 3 měsíce pryč...

No mě tam přijde divných pár věcí. Jednak v léčebně autem (???), to se nesmí.
Dál léčba jenom tři měsíce (!!!), to je málo.
No a hlavně - co jste řešili na propustkách s terapeutickým úkolem? Když po propuštění hned řešíte vztahy v rodině? A ještě na cestě po telefonu...
Nevím v kterém ústavu byl, ale vztahy v rodině se na terapiích určitě probírat musely.
Pavel

Jana napsal:
Teda tady bude chyba na obou stranách. Jednak asi ta léčba nebylo tak úspěšná a manžel asi nebyl úplně přesvědčen, že chce přestat. Ale na druhou stranu, procházel si dnem a jeho žena, místo toho, aby ho nechala dýchat, ho ještě před tím, než ho vůbec uvidí, ho stačí začít peskovat, poučovat a kritizovat jako malého. To, že manžel pije, je jen špička ledovce, problém máte zakořeněný ve vztazích. Vaše rodiče - ani jeho ani Vaše, nemají co do vašeho vztahu mluvit. Manžel může mluvit nebo nemluvit, s kým uzná za vhodné. Vy nejste jeho maminka a jemu není pět, abyste ho o tom poučovala. Do vyléčení to bude ještě štreka. A vy se začněte zabývat sama sebou a ne pitím manžela. Jestli tedy vůbec něco takového dokážete...

Nikoho jsem nepeskovala,nekritizovala,nepoučovala pouze jsem řekla,že bych si chtěla doma ještě o něčem promluvit.Vlastně jsem se ani nezmínila,že se jedná o rodiče.Snažila jsem se o tom s ním mluvit i 2x během léčení.Dojížděl domů pravidelně skoro každý víkend nebo my za ním.Ale mávl rukou a že se to nějak potom dořeší.
Ano snažím se zabývat i sama sebou,ale není jednoduché žít s alkoholikem a dělat,že se nic neděje.

pavel napsal:
No mě tam přijde divných pár věcí. Jednak v léčebně autem (???), to se nesmí.
Dál léčba jenom tři měsíce (!!!), to je málo.
No a hlavně - co jste řešili na propustkách s terapeutickým úkolem? Když po propuštění hned řešíte vztahy v rodině? A ještě na cestě po telefonu...
Nevím v kterém ústavu byl, ale vztahy v rodině se na terapiích určitě probírat musely.
Pavel

Nevím jak to chodí jinde,ale tady do léčebny přijelo autem víc lidí co vím já.Ale opravdu nemám tušení jestli je to tak nebo záleží na lékaři který rozhodne o odebrání ŘP. Jinak doma neřešil nic.Také mě to udivilo,že třeba jsem nebyla na žádném sezení a nemohli jsme si to vyříkat.Chodil na různé terapie a sezení,ale jestli tam řešil rodinu tak to nevím o tomhle se nikdy nezmínil.
Jinak co se týče délky léčby tak myslím,že 3 měsíce je běžná minimální doba.Jen se má domluvit se svým psychiatrem a docházet po léčbě k němu.

Petro, i kdyby si rekla veci, ktere by vedly k napiti se, opiti se, tak co jako? To neni tvuj problem. To si muzu udelat prpblem z kdeceho a pak rikat: rano me nepistili v mhd sednout a tak jsem se z toho ozral jak prase. To je ape blbost, co? Nic neni divod k tomu se opit.
A byt tebou, tak se sbalim a jdu a nebo sbal jeho a vyhod. Statisticky a z praxe overene je, ze jedina pomoc je, nechat alkoholila, at si pomuze sam. Sam si dojde pro chlast, sam si dolaze rici o pomoc.
Takze zachran sebe, deti a tve rodice a bez.

Ahoj Michale,vím,že bych odejít měla.Táhne se to už dlouho a teď už nevidím žádnou naději.Ale je to složité...máme dům s hypotékou,jsem bez peněz a s ním se nedá domluvit.Vím jak to bylo před léčením.On prostě nechce o ničem komunikovat.Když začnu mluvit i třeba o rozvodu otočí se a jde pryč.Nemám prostě šanci.Ale rozlousknout to budu muset.Bohužel je to opět pouze na mě.