Alkoholik

Dobrý den, synovi je 25 let, bydlí s námi rodiči. Veškeré peníze, které má k dispozici, je schopen propít. Ať už jsou to peníze z příležitostné brigády (stále zaměstnání nemá) nebo je ze mě pod nějakou záminkou (obvykle, že si chce koupit pizzu) vyláká. Pije pivo, venku i doma (doma sedí u počítače, hraje hry a popíjí, obvykle cca 3 litry piva denně), venku občas tvrdý alkohol. Pokud peníze nemá, nepije a nevypadá to že by měl deprese nebo nějaké potíže, je vcelku veselý a chová se normálně. V opilosti není agresivní, zaleze do postele a spí. Že by se pomočoval, zvracel apod. tak to zatím ne. V pokoji má extrémní binec, není schopen si sám po sobě nic uklidit (použité nádobí, špinavé prádlo, ani ty flašky od piva - vše se válí po zemi).
Už dvakrát se mu stalo, že se venku opil tak, že ztratil klíče, doklady, mobil atd. (někde nechal batoh a vše mu ukradli). Kvůli pití nedokončil školu (vyšší odbornou - vyhodili ho, když přišel na praxi v nemocnici pod vlivem).
Tento styl života mu vyhovuje, ale my samozřejmě chceme, aby se osamostatnil, normálně chodil do práce, a hlavně aby se neopijel. Partnerku nemá.
Máme možnost ho ubytovat v samostatném bytě, až by si našel práci, ale bojime se toho, že by se tam opijel soustavně. Pak je zde druhá možnost, že by bydlel i nadále s námi a my ho ustavičně hlídali, což nás ovšem už unavuje a také chceme mít svůj život - např. delší dobu pobývat na chalupě nebo jet někam na dovolenou. Další problém je v tom, že máme ještě dceru, která potřebuje klid na učení a ne poslouchat neustálé výčitky synovi a hádky.
Co je primární příčinou synova pití, jaký je problém v jeho duši, nevím.
Tak bych potřebovala poradit, zda máme syna nadále hlídat a omezovat v pití, nebo risknout to samostatné bydlení.
Syn si situaci částečně připouští, před rokem jsme se byli všichni poradit v terapeutickém centru, ale byl to jen úvodní pohovor a pak tam syn měl chodit sám, což odmítl. Prý by mu stejně nepomohli.
Ještě bych snad měla napsat, že syna je velmi obtížné donutit k jakékoliv akci - včetně toho, aby si hledal práci - ale týká se to i maličkostí, jako např. aby si zašel na očkování.

P.S. ještě jsem zapomněla napsat, že má v oblibě i marjánu. Jeden čas hulil doma denně, teď jen zřídka. Jestli huli venku nevím.

Když jsem byl ve věku Vašeho syna, žil jsem podobně. Taky jsem veškeré peníze propil, ve škole jsem měl problémy. Nemá syn nějaké psychické problémy? Já jsem začal pít proto, že jsem měl deprese. Dnes mám invalidní důchod 1.stupně na psychické problémy, piju dál ale nějak se to podařilo stabilizovat.

Dát synovi ultimátum. Buď začne se sebou něco dělat, někam docházet nebo si najde práci, jinak ho prostě vyhoďte. S mojí neteří to byla trochu podobná situace, ale rodiče to nechali dojít moc daleko a závislost v plném proudu, po deliriu je v léčebně, hodně jí dovolovali prakticky od puberty a teď nesou následky.

Jiné řešení snad ani není. Nebuďte srabi rodiče a konejte.

Totéž synovec...po 10 letech hádek s matkou, ztrátě zaměstnàní a dvou odvykačkách skončil jako 35 letý żebrající bezdomovec. Nechce s tím nic dělat, jen se vymlouvá...pro takového člověka je neuvěřitelně obtížné jít na jakýkoliv úřad či k lèkaři....radßi se opije, aby nemusel nic řešit

Nezaměňuješ příčinu za nàsledek?

Dee, mně je jasné, že synovo pití je následkem něčeho, bohužel nevím čeho.
Děkuji všem za dosavadní reakce, ale stále nevím, zda by bylo lepší a) nechat syna samostatné bydlet, tak aby ho okolnosti donutily se o sebe postarat - tzn. najít si trvalé zaměstnání, nakupovat, vařit atd. - on je schopný si pod tlakem práci najít, ale bojím se, že všechny peníze, které by mu zbyly po zaplacení toho nejnutnějšího propije, nebo b) dál ho nechat doma vyžírat ledničku s tím, že jeho pití máme aspoň trochu pod kontrolou - pod naším dozorem se přece jen nezpíjí denně do němoty (peníze co si občas vydělá chodí na můj účet a dostává z nich kapesné, které bohužel utratí převážně za pivo).

ACHJO! Syn 25 let a jeho vydělané peníze chodí na váš účet a drobíte mu kapesné. Účet měl mít od 18 nebo od své první brigády. Není vůbec veden k samostatnosti a tak to vypadá. Vidím tam trochu tu jeho snahu, že když mu teče do bot tak si nějakou aspoň tu nárazovou práci najde. Takže můj názor- hodit ho do vody ať plave. Doma by se stejně závislost prohlubovala a začal by vás časem trápit čímdálvíc.

Jsem pro možnost a)....ale syn to musí brát jako šanci pro sebe...Bude vám ubývat sil a jeho stav se bude zhoršovat.Samozřejmě zázraky se dějí....objeví se novà motivace....to je to co mu chybí....nic mu nechybí

Prostě mu to tak vyhovuje...