Alkoholik

Ronalde, asi ano, ale je to složitější myslím. Pro někoho je trauma to, že mu ráno ujel autobus, že se pohádal s přítelem, jiní za sebou mají břímě bezpráví z dětství či dospívání. A hodně lidí si ani neuvědomí kde je ten problém, z čeho pramení. Třeba já když jsem přišla poprvé na terapii odpověděla jsem na otázku jaké jsem měla dětství, že super. Po roce práce už vím, že to tak super nebylo a že v tomto období mého života vznikla řada bloků. Ne vědomě ze strany rodičů, ale stalo se. Jen já to "radši" zapomněla a až po x diskuzích s terapeutem jsem otevírala oči.
Účinné řešení? S odpuštěním souhlasím, jen to asi ne vždy jde. Nejsem psycholog, proto jediné, co můžu doporučit, je odborná terapie právě s psychologem. Ten tu bolest a vztek s Tebou probere a časem se to třeba vyřeší. Ale jak už jsem tu psala, je to běh na dlouhou trať...

Hana napsal:
Lidi prosím, napište kdybych Vás tím otravovala nebo sem prostě vážně nepatřím, dle Vás!
Co sa mna tyka, pis si co chces, kolko chces - akurat keby si sa chcela velmi utrhnut z retaze, tak to asi radsej obmedz na jedno vlakno Ale inak je to zadarmo a ked mas pocit, ze Ti to nejak pomaha, nech sa paci. Mne to nevadi.

Mám stejný názor.pokud Ti to pomáhá piš.Časem určitě dospěješ k rozhodnutí nepít.Zkus to znovu dnes ????Kašli na pivo a tu samotu využij pro sebe. Choď nahá po bytě,jez rukama delej to co před lidmi nemůžeš.Nepoddávej se tomu.

Hana napsal:
Ronalde, asi ano, ale je to složitější myslím. Pro někoho je trauma to, že mu ráno ujel autobus, že se pohádal s přítelem, jiní za sebou mají břímě bezpráví z dětství či dospívání. A hodně lidí si ani neuvědomí kde je ten problém, z čeho pramení. Třeba já když jsem přišla poprvé na terapii odpověděla jsem na otázku jaké jsem měla dětství, že super. Po roce práce už vím, že to tak super nebylo a že v tomto období mého života vznikla řada bloků. Ne vědomě ze strany rodičů, ale stalo se. Jen já to "radši" zapomněla a až po x diskuzích s terapeutem jsem otevírala oči.
Účinné řešení? S odpuštěním souhlasím, jen to asi ne vždy jde. Nejsem psycholog, proto jediné, co můžu doporučit, je odborná terapie právě s psychologem. Ten tu bolest a vztek s Tebou probere a časem se to třeba vyřeší. Ale jak už jsem tu psala, je to běh na dlouhou trať...
Hano. Je to složité. Ale odpuštění je asi jedno z mála fungujících možností. Odpustit, přestat se tím žrát, trápit a neustále to rozebírat v sobě. K tomu ten alkohol slouží - ubít v sobě ty myšlenky na někoho nebo něco, co nás neskutečně ponížilo atd. Ale většinou to s tím alkoholem nikam nevede. Odpustit je ale něco jiného než zapomenout. Nezapomínat a být ve střehu, aby se nám stejná věc nestala podruhé. Tím spíše myslím špatný partner, špatné volby v životě. S rodiči bohužel nic neuděláme ani zpětně.

Takže kým si nenavštívila psychológa, tak si mala super detstvo. To je hajzel ten psychológ... Ale píš. Možno sa v tebe raz niečo zlomí. Ja som sa roky natrápil. Liečenia, psychiatrie atd. A zrazu to ide. A podozrivo ľahko. Neviem prečo, začo, čo sa vo mne zlomilo a prečo práve teraz a až teraz, ale som rád. Nejako to špeciálne neriešim. Načo. Ja minulosť nejako špecialne nerozoberám. Pre mňa to nemá veľký význam, keďže jediný môj problém je alkohol. Nejaké úzkosti, depky nemám odkedy nepijem. A predtým to spôsoboval alkohol. Ja som cez psychológa kedysi dávno sa snažil riešiť skôr svoju introvertnú povahu. Ale už so sa s tým zmieril. Iný nebudem. Iné som neriešil. Ešte zistím, že som mal nešťastné detstvo Nevravím, že mám ideálny život, som sám, nemám priateľku, ale to sa snáď nejako porieši. A ak nie, život ide ďalej.

Hana napsal:
Lidi prosím, napište kdybych Vás tím otravovala nebo sem prostě vážně nepatřím, dle Vás!

Pokud citis ze Ti pomaha se vypsat a stojis o rady lidi tady tak urcite pis! Od toho tady to forum je .

Hana napsal:
Každý týden chodím na terapie, pracuji na tom. Změnit psychické nastavení zas tak rychle nejde bohužel, to mi bylo řečeno hned při zahájení léčby.

To co Ti ted napisu ber jako subjektivni nazor ale prijde mi trochu ze se k tem terapiim prilis upinas. Viz. vyse jak jsi psala o tom ze jsi mela skvele detstvi nez Te terapeut zacal presvedcovat ze tak skvele nebylo. Jak vis ze ma ten terapeut pravdu? On tam s Tebou zil a vyrustal? Ony jsou tyhle sezeni s odbornikem fajn vec - clovek se dozvi veci na ktere by sam treba neprisel a objevi moznosti o kterych netusil ze jsou ale je treba to brat taky s rezervou. Terapie z Tebe neudela jineho cloveka ani Ti nejak nepomuze s Tvymi problemy - to vsechno budes muset udelat Ty - pouze a jenom Ty! Terapie Ti muze (ale taky nemusi!) ukazat cestu... poradit "jak" a "kudy" ale to opravdu tezky a narocny budes muset oddrit sama. A cim pozdeji s tim zacnes tim tezsi to budes mit.