Alkoholik

Allie. Je taká slovenská stránka záchytka.sk. Sú tam rôzne témy so samostatnými diskusiami. To sú tie na pravo v zelenom so šípkou. A niekde na konci článku sú "komentáre k článku". Klikneš a čítaš. 90% príspevkov píšu príbuzný alkoholikov, tu je to opačne. Môžeš čítať do zblbnutia, ako vnímajú príbuzný pitie v rodine.

Mne v pamäti utkvel tento príspevok:"jedno hovado ozrate mam tiez v rodine a za to ako trpi cela rodina,to chce len odstrelit jak skodnu…kazdeho takeho hajzla ozrateho odjebat!!! nech nerobia svojou tupou sebeckou ozraleckou povahou zle na psychiku druhym normalnym ludom!!! lebo potom sa zbytocne z normalneho cloveka stava psychopat…"
Toto musel napísať zúfalý človek

Ano, zoufaly. Ja bych byl v jeho situaci taky zoufaly, stejne jako byla zoufala rodina a ex manzelka. Dlouho nechapali, ze je potreba me hodit pres palubu a ze nejvetsi pomoc je zadna pomoc.

A k tomu, chceme vubec abstinovat. Jasne ze ne. Donutily nas k tomu okolnosti. Az jednou nohou v hrobe. Protoze prestala byt jina moznat, chceme-li zit. Nebyt to destruktivni pro zdravi, rodinu, praci, lejeme furt. Ja urcite.

Ted mam obdobi, kdy jsem se skoro napil piva. Jen tak od zeny .. na chut. Ono to ale nebude jen tak z niceho nic a jen z chuti. Nekde v pozadi peken bublaji nevyresene veci, problemy.
Jdu je resit, najit, objevit na regresni terapii.

A prečo to nebude len tak, z chuti? Ak si pil pivo, tak tie spomienky sú stále v pamäti. Vybaví sa ti chuť, vôňa, bublinky pri nalievaní, pena a už to v hlave môže začať pracovať. Nemusia byť za tým hneď všetky problémy sveta. Ale samozrejme sa to vylúčiť nedá.

Ahoj Lenka, menovkyna moja. Nepi prosim, neriskuj to ani s tymi dvomi decmi vinka. Citala som tvoje story, aj vstah z barmanom, navrat domov aj ine komplikacie a vsetko si ustala, tak preco si to kazit. Drzim palce

Krtku, protoze mam pocit, ze ani recidiva neni o chuti A ja vim, ze bych si nedal jen to jedno cucnuti nebo jedno pivo na chut. Ja urcite ne. Zmrskal bych se jako hovado
Vsetky problemy sveta - rozhodne ne. Ale vim, jake mam. A ty potrebuji nejak uspokojive vyresit, pojmenovat. Jak to je? Tak to je!

Ale však OK. Ja som tu kdesi písal, že recidíva neprichádza len tak. Že sa ohlási skôr, už pred prvým pohárikom. A ja netvrdím, že si si mal dať. Ja len, že niekedy nemusí byť žiadny problém, aby sa človek napil. Človek sa má fajn, všetko ide ako má a napadne ti, čo tak pivečko. Takto ti to nejaký čas vrtá v hlave, až jedného dňa...keď vidíš niekoho vedľa seba s pivkom, povieš si "Prečo nie?"

Vlastne z techto "pohoda" stavu mam vetsi obavy, nez z nepohody, stresu atp.

.. možná to sem až tak nepatří,ale hned jsem si v souvislosti s recidivama,vzpomněl na ty moje,a je strašně nebezpečné si to dovolit,napít se,třeba po x letech,to je skutečná,smrtící recidiva.Ta chvíle,kdy se ve tvé hlavě otevře okynko a normálně bez tvého vědomí už jedeš na vlně "občas můžu" a třeba to i nějaký rok funguje,ale už jsi na cestě k naprosté ztrátě kontroly a ke zkáze.Pijes jednou za měsíc,za tři,ale na konci čeká total bezmoc a hrůza.To je to nebezpečí naší nemoci,ta dlouhá inkubační doba,a jen ztrácíš a ztrácíš.Rad sem chodím,je to tak cenné a přínosné a důležité,jako máloco v mém životě.Moje recidiva po šesti letech v roce 12 začala tak,že mě bylo blbý v nové práci přiznat barvu,nebo to jinak zaobalovat a radši jsem si na sluzebce s chlapama dal tři piva,když to vypadalo, že není jiné řešení.Zadna chut,bazeni,nic.Strasna chyba.V ten moment,misto debilnich trech piv,se stala ta vec,ze jsem prisel o krasu toho byt abstinent.Kdybych chodil tenkrat do acek,nebo se jinak dolecoval,jsem presvedcen,ze by se to nestalo.A další chyba ta, že se nedělo asi dva první roky vůbec ale vůbec nic špatného..jen drak mě dostával víc a víc, intervaly se zkracovaly,bla bla konec,záchytka, léčení.No to jsem si jen vzpomněl na jednu recidivu,a hlavně to slovo takhle chápu dnes.A mám dnes noční A ještě to nejdůležitější je,že jsem díky tomu prožitému kolotoči uvěřil a přesvědčil se o těch pravdách a zákonech o alkoholismu.

zdenek.dry napsal:
.. možná to sem až tak nepatří,ale hned jsem si v souvislosti s recidivama,vzpomněl na ty moje,a je strašně nebezpečné si to dovolit,napít se,třeba po x letech,to je skutečná,smrtící recidiva.Ta chvíle,kdy se ve tvé hlavě otevře okynko a normálně bez tvého vědomí už jedeš na vlně "občas můžu" a třeba to i nějaký rok funguje,ale už jsi na cestě k naprosté ztrátě kontroly a ke zkáze.Pijes jednou za měsíc,za tři,ale na konci čeká total bezmoc a hrůza.To je to nebezpečí naší nemoci,ta dlouhá inkubační doba,a jen ztrácíš a ztrácíš.Rad sem chodím,je to tak cenné a přínosné a důležité,jako máloco v mém životě.Moje recidiva po šesti letech v roce 12 začala tak,že mě bylo blbý v nové práci přiznat barvu,nebo to jinak zaobalovat a radši jsem si na sluzebce s chlapama dal tři piva,když to vypadalo, že není jiné řešení.Zadna chut,bazeni,nic.Strasna chyba.V ten moment,misto debilnich trech piv,se stala ta vec,ze jsem prisel o krasu toho byt abstinent.Kdybych chodil tenkrat do acek,nebo se jinak dolecoval,jsem presvedcen,ze by se to nestalo.A další chyba ta, že se nedělo asi dva první roky vůbec ale vůbec nic špatného..jen drak mě dostával víc a víc, intervaly se zkracovaly,bla bla konec,záchytka, léčení.No to jsem si jen vzpomněl na jednu recidivu,a hlavně to slovo takhle chápu dnes.A mám dnes noční A ještě to nejdůležitější je,že jsem díky tomu prožitému kolotoči uvěřil a přesvědčil se o těch pravdách a zákonech o alkoholismu.

To máš dost pomalý rozjezd, když po dlouhé abstinenci po napití se dva roky nedělo skoro nic. To já když se po dlouhé abstinenci napil, tak se intervaly pití zkracovaly vždy dost rychle, pil jsem ze začátku jednou za zhruba 14 dní, pak jednou a týden, pak dvakrát týdně a nakonec skoro denně. Během dvou měsíců po ukončení abstinence bývám obvykle tam, kde jsem byl před tím. Taky pozoruju, že čím jsem starší, tím rychleji to se mnou jde z kopce. Moje schopnosti v sebeovládání věkem slábnou.

..u každýho je to jinak,jasná věc,ale konce jsou stejný,což?Myslím,ze to není ani tak věkem,ale jak Tě jednou démon dostane,už se s tím tak nepárá.No a dneska,já,a napít se,tak nemůže být řeč o nějakém sebeovládání.Zadne není je nula,nic,nemožné,vůbec neexistuje