Alkoholik

Drahuško, třeba to tak má být. Třeba právě tohle se mělo stát, abys vedla skutečně "pěkný střízlivý život". Třeba Ti to naopak otevře dveře tam, kam byly dosud díky vztahu zavřené... Bude líp kočičko...
Kluci, zajímavé čtení. Mám podobně to, že dlouho si žiju spokojeně bez chlastu, FAKT mi nechybí, vůbec! Jsem spokojená s tím normálním životem a vážím si toho. Pak stačí zkrat, vlastně chvilka toho blbého rozhodnutí, mozek přepne a chce "to". Vytlačí všechny rozumné argumenty proč ne, sklapne plátno s projekcí všech těch ostud, pádů, útrat, ztrát, úrazů, atd... Naopak - našeptává a slibuje pohodu, bezstarostnost, rokec a srandu, o co jde! A je to v pr... Bažení? Ano, u mě takovýhle, rychlý, rázný. Je to boj, bohužel zatím jo. Protože tenhle "strach" visí nad tou pohodou z nepití, obezřetnej strašák to je takovej, blbej, s pokorou. Ale nevzdávám to a zase - chci prostě nepít a snažím se. Abstinenci zdar

D30 girls and boyz..
Všechny hrůzince už pominuly, zvládlo se to. Jde to, ale dře to.
Oslava bude...ale ve fitku..30 x 30 workout, takže až nadoraz
Držte se, jde to a je to parádní!
Mirek.

Šantalko děkuji za vřelá slova. Dění následovné: manžel si vyžádal půlku společného účtu, co jsme měli peníze ještě na rekonstrukce, aby nemusel být u mamky a zařídil si vlastní byt. Vedla jsem s ním další rozhovory, marné. Už má své plány a vidí se jinde. Moje pocity ho nezajímají. Večer jsem mu odvezla děti, abych je nemusela přesouvat v šest ráno, protože jsem dnes celý den v práci. V obchodě bludné myšlenky, jsem sama doma, přímo přede mnou na akční ceduli Medvědí krev. Na chvlilku jsem přemýšlela, že se smažu večer z reality, aby to už nebolelo. Zaplašila jsem tu myšlenku, ty krávo a za tohle jsi bojovala? Nic jedu domů, uvařila segedínský guláš, obstarala zvířátka, zalila kvítka, napustila vířivou vanu, dala aromalampu s dobromyslí, neurol( bohužel), zatopila v krbu a lámala si hlavu, že ho přeci ještě zkusím zlanařit, abychom spolu vyjeli na ten výlet, že si to v klidu probereme a kvůli dětem najdeme cestu. Ve vaně zabral neurol a já si uvědomila, že těch mých pokusů o přemlouvání a hledání ztracené lásky už jsem udělala tolik, že se akorát opravdu ponižuju. Kdyby se přecejen nechal ukecat, zas by to bylo na sílu, protože on se už vidí někde jinde. Chce si žít svůj život, volně dýchat, dělat si co chce on. Brouzdala jsem hodně na internetu a zjistila, že kromě deprese tyhle stavy může způsobovat i nadbytek testosteronu, ale ne kvůli málo sexu, to jsem mu nikdy neodmítla. Prostě hormonální nerovnováha, lépeřečeno nadbytek některého z hormonů může změnit naprosto jednání člověka. Projevuje se to zamračeností, což pozoruji už delší dobu, že se stále mračí, reaguje výbuchy, nemá ani trochu empatie, prostě takový bezcitný sobec. Furt jen práce, city ho nezajímají. Potvrdilo se mi to i vtom, když jsem se mu omlouvala za své výlevy a snahu se udobřit, že mě to prostě šokovalo, ale že na sobě můžeme pracovat, a jak by se cítil, kdybych mu tohle řekla a udělala já, tak se na mě opřel, že on se do žádné kůže druhého vtělovat nebude! Jak jsem tak seděla vybublinkovaná z vany a s heřmánkovým čajem u krbu, zase jsem si listovala kabalou( knihou tarotu), zjistila jsem, že má teď cyklus smrt, to ale neznamená, že by měl umřít, ale právěže naopak, znovu začne něco nového. On se prostě musí ode mě odpoutat a je to tak dané, nemůže jinak, potřebuje svůj nový start, protože ho se mnou pojí ne zrovna hezká minulost a on v tom trpí. Alkohol nepije, to vím jistě. Holt chtěla jsem kvůli dětem udržet rodinu za každou cenu, ale to opravdu nejde, když se cítí se mnou špatně Už si konečně pomalu začínám uvědomovat, že míček je teď na jeho straně hřiště a já se může třeba postavit na hlavu, něco se musí změnit a změna chce i svůj čas. Měla jsem strach o staršího syna, protože ten si hodně užil alkoholické hádky a teď ještě rozpad rodiny, ale musím věřit, že svou láskou a podporou ho udržím, aby netrpěl, řekla jsem mu, že tatínek potřebuje nějaký čas pro sebe, aby se našel, že to ve vztazích není vždycky růžové, ale že bude s oběma, že ho milujeme. Mladší dceři je to jedno, ta žije ve svém růžovém princeznovém světě. Když prostě nechce se mnou být, neudělám nic, už jsem se vyčerpala. Budu teď chodit na tu jógu a fungovat jako doposud, stejně s námi moc aktivit nedělal, takže při staru. On mi stejně náklonost neprojevoval, spokojený prakticky jen když jsem mu donesla dobrou večeři, jinak furt nabručenej. Pomáhat pomáhal a to bude i dál. Bude se možná i více stýkat s dětmi a provozovat s nimi něco. Uvědomí si, že děti jsou akční, že nevydrží jenom zavření doma, když mi furt hudral, že s nima furt něco musím podnikat a vymýšlet akce. Já jsem si žila ve své bublině ideální rodiny a teď praskla, tak se musím dát dohromady, čeká mě teď atestace, bude to šupec náročné, takže holt, život jde dál, co přinese neví nikdo. Omlouvám se za román. Ani k tématu abstinence to moc není i když trochu je. Ani taková emoční krize mě zpět ke chlastu nedostane!!!!

Ach jo, Drahuško, je to síla. Nejsem expert na vztahy, ale jisté je, že se pro Tebe také otevírají nové dveře a možnosti, tak se neboj do nich vkročit. Ono to časem přebolí a bude Ti dobře a i kdyby se pak třeba chtěl vrátit, tak už to možná ani nebudeš chtít.
Užívej si života, dětí a jestli mohu dát z vlastní zkušenosti radu, dej si pauzu od vztahů, ať máš čas sama na sebe a svoje pocity.
Drž se a vy všichni taky.

Děkuji Vám, kéž by...o mě už tak nejde, ale těch dětí je mi líto. Ale nechce, tak nechce. Musíme se k tomu postavit.

Ahoj Drahuš,je mi lito,že más trápení. Tak to rozsekl sám ,až se divím jak rychle se rozhodl k činu.To,že se nechce vcítit do Tvé kůže je známkou toho ,že k tobě nechová žáden cit ,Bylo by zbytečné se mu vnucovat a pro Tebe potupné.
I tak si myslim,že je lepší ,že se to stalo teď a tak rychle,jelikož delší boje o jeho lásku by pro Tebe byly zničující.
Troufám si říct,že vlastně je to pro Tebe vysvobozeni.Žít ve vztahu s člověkem,který tě miluje jen když pije a pak zničehonic ne.
A taky jsi na tom líp, než kdokoli jiný, jelikož máš děti, máš pro koho žit,máš s práci, která Tě baví,máš cíle, kterych chceš dosáhnout.A určitě máš kolem sebe lidi,kteří Tě mají rádi .Držím Ti pěsti a přeji Ti jen dobré v životě.

Děkuji Marisko

Ahoj Drahu,
Mrzí mě, že se to u vás takhle rozseklo, nicméně je potřeba hledět dopředu, pitvani co bylo, jak bylo atd vím, že tě to tíží, ale nepomůže to.
Je nutné hledět dopředu, nadechnout se a žít dál. Kvalitne, strizlive, makat na sobě a na svem živote.
Ber to tak, že mohlo byt i hůř, že byste třebas pili a zili takhle vedle sebe dal, třeba deset let a zivot by zatím uplynul. Pak by se znovu začínalo hůř.
Tak vzhůru do života

Drahoslava napsal:
Vedla jsem s ním další rozhovory, marné. Už má své plány a vidí se jinde.

Vidí se nejen jinde, ale hlavně s jinou. Podle toho, jak se zachoval, je jasné, že už někoho má. O tom není pochyb.