Alkoholik

Ahoj všem,
už 11 měsíc nepiju a jsem s tím už srovnaná, jdu normálně posedět a bavím se. Nicméně mám dlouholetou kamarádku, se kterou jsme toho hodně prožily a propily.
Na jednu stranu se tváří, že mě podporuje, ale když se napije, začne do mě rýpat, že jsem byla lepší a vtipnější, když jsem pila. Občas z ní vypadne např. že se nediví, že chodím k psychologovi, že z toho, že nikam nechodím (myšleno asi po večer do hospod), by se zbláznil každý. Posledně z ní vypadlo, že vlastně nejsem skutečný alkoholik, tak si můžu klidně dát na náladičku.
Jsem kvartál a ona má představu, že člověk musí pít denně a být neustále ožralý, aby měl problém s alkoholem, má to tak spousta lidí a setkávám se s tím často. Ale od ní mě to vždycky zasáhne. Očekávala bych, že po tom, co jsem jí pověděla, jaký to pro mě je, bude respektovat, že já to vidím jako problém.
Obvinila mě z toho, že se mi nedá nic říct, abych se nenaštvala, že se musí dávat pozor na to, co říká a že to výše zmíněné by neřekla.
Je fakt, že ten uplynulý rok pro mě nebyl nejlehčí a na její poznámky jsem přecitlivělá, vždycky tne do živého a taky využívá informace, co jí důvěrně řeknu. U ne tak blízkých přátel se přesto přenesu, ale z ní bývám hodně rozhozená a smutná.
Teď máme "pauzu", protože mě nebaví trávit čas ve společnosti, kvůli které se cítím nepříjemně, ať úmyslně nebo ne (opije se, je zlá a pak si to nepamatuje a já to mám omlouvat tím, že to néé ona, ale alkohol). Sama jsem se tak chovala a změnila jsem to a o to víc to nejsem schopná tolerovat.
Jí je samozřejmě nepříjemné, že mě někam zve a já nechci jít, že se se mnou nedá mluvit atd.
Takže jsem se tu vylila a postěžovala si za to děkuji.
a zajímá mě, jak takové situace snášíte vy? přežilo nějaké podobné přátelství?
Přestože se mi teď ulevilo, že nebudeme na neurčito v kontaktu, přece jen mi to leží v hlavě a mrzí mě to, že se naše cesty tak rozešly, a přemýšlím, jestli se ještě někdy sejdou. I když si myslím, že pokud já nezačnu pít, nebo ona nepřestane, nemáme moc šancí, protože jsme evidentně obě spokojené tak, jak jsme

Ahoj,Tvá cesta jde správným směrem,a přeju ať je to pro Tebe to nejdůležitější,Ty jsi nejdůležitější,pak to ostatni.. Opravdu je to přátelství tak cenné,když přítelkyně,zdá se, nedokáže pochopit,že nepiješ, nemůžeš pít,nechceš pít,nemůže to být založeno přece na společných kalbach,tazích,a být teď ohroženo tím,že nepiješ.Bylo by pro mně důležite její chování a přátelství za střízliva,jak si vypije, neúčastnil bych se vůbec,to už je pouze její věc.Myslim,že rozhodně nemáš čeho litovat,děláš teď, žiješ,důležitou část svého života,kdo tohle opravdu nechápete,pak to není přítel.Ty si stůj za svým,Tvé rozhodnutí a volba by měla být pro ostatní obdivuhodná,měli by ji respektovat a ctít.Drž se i dál,někdy to není lehké,celý život..Ve mně podobné úvahy a zivotni situace vyvolají pozornost,vnímám to jako úpornou snahu závislosti nějak se mi zase dostat pod kůži.Je vytrvalá, skrývá se,čeká.Tak se drž,nelam si s kamarádkou hlavu,třeba ji i ztratíš,ale vytrvej.

V "nouzi" poznáš přítele, jeď si svoje a neohlížej se komu se co líbí-kdyby to byla dobrá kamarádka pochopí Tě, ale asi jsi byla dobrá jen, když jsi s ní pila.Lidi z života přicházejí a odcházejí, dělej co Tě baví a najdeš si jiné přátelé ahoj

Kiki, ta "kámoška" by prostě chtěla, abys byla jako ona, abyste pily spolu dál.. je to sobecké a není to vůbec kamarádské, takto si přátelství nepředstavuju !! U mne je to přesně naopak - dvě kamarádky, se kterými jsme toho vypily nejvíc - a bylo to fakt šíleně moc (ve třech třeba 7litrů vína za večer a jedna z nich do toho ještě i panáky) - mne naoapak obdivují a drží mi palce jedné z nich je prý "blbé" přede mnou tolik pít, tak si třeba na návštěvu přinese "jen litr" protože ví, že já doma už nic nemám a ta druhá zase pije míň kvůli nové práci nedělej si opravdu smutek z reakcí ex-kamarádky, možná je to jen závist, že tys to dokázala a ona ne... najdeš si novou kamarádku.. někteří přátelé holt přichází a někteří odchází, zůstávají jen ti nejlepší.. raduj se ze svých úspěchů a střízlivosti já zašla za poslední dva měsíce do hospody jednou vyzvednout manžela , dala si 1 birela a na rovinu jsem byla totálně nesvá, všichni už byli našrot a nebylo mi tam vůbec dobře, nelituju, že jsem přestala pít, zvedla jsem se do 10minut a bylo mi úplně fuk, co si kdo řekne.. nejdůležitější je tvoje zdraví...

Mam par priatelov, s ktorymi som sa sice ozieral, ale zase sme podnikali aj ine aktivity pri ktorych neslo vyslovene o pijatiku (vylety, sport a pod) a s tymi mam dobre vztahy doteraz a nikdy mi nevycitali, ze som prestal pit. A potom mam zopar znamych, s ktorymi som bol len a iba ked sa chlastalo do nemoty a tymi som sa postupne prestal stretavat. Neberiem to nijak tragicky, spajal nas len alkohol. Tiez som si o nich myslel, ze su to dobri priatelia, v opitosti mi teda tak urcite prisli, ale ked sa vybral z rovnice alkohol, tak z nich skor mam pocit, ze to su jednoduchsi blbeckovia "Kumpani z mokrej stvrte" to presne vystihuje. Okrem opileckych kecov si s nimi nemam co povedat.

A niecim podobnym mozno prechadzate aj vy dve. Spajal vas najma alkohol, vsetko ostatne bolo len vedlajsie. Ten zmizol a teraz uz nie je medzi vami nic dostatocne silne, co by ten vztah udrzalo. Je to prirodzene a podla mna by si na to nemala tlacit. Prestan sa s nou stykat, skus si najst kamosku, co nepije a uvidis, ze o par tyzdnov/mesiacov si na nu ani nespomenies, lebo ten vztah Ti mozno nedaval nic okrem kumpanky na slopanie.

Ahoj, jsem alkoholik abstinující od podzimu 2005. V pití jsem prošla všemi fázemi až na úplné dno. Pak už bylo jen jedno velké okno. Pak je vám už všechno jedno,rodina, přátelé, práce.
A nepomůže vám žádná léčebna, žádný psychiatr, pokud nechcete vy sami.
Tak jako vás zasáhne alkohol, tak to samé je ve střízlivosti. V podstatě se znovu narodíte. Já jsem se bohužel změnila i povahově, uzavírala jsem se postupně do svého světa.
Přišly deprese a smutek. Sama jsem od sebe odehnala přátele, manžela atd..to si budu do smrti vyčítat...není cesty zpět.
Naštěstí jsem našla nové přátele čtyřnohé a dvounohé a to mě drží nad vodou.
Alkohol je svinstvo. Nejdřív ti dává křídla a pak postupně do pekla, ve kterém se ti bohužel líbí, protože je ti všechno jedno. Vždy si připomenu Nohavicův kopec z filmu Rok ďábla....ten ví o čem mluví....

Ivano, alkohol neni svinstvo. To je velky omyl. My s nim neumime zachazet. To je nas problem

Dodatek, rychle hledej nové přátele!!!!Já je našla u koní.....

Ahoj, omlouvám se za dlouhou odmlku.
Děkuji za reakce.
Toho přátelství mi bylo líto, protože bývaly doby, kdy jsme spolu trávily čas bez alkoholu a bylo to v pohodě. Když nepije, tak není problém, ale když jo - škoda mluvit.
Už se vůbec nevídáme a ani mi to nechybí. Navíc jsem teď obklopená lidmi, kteří sice neabstinují, ale mají zdravý a rozumný vztah k alkohol a nepotřebují si při každé příležitosti ztřískat. To srovnání mě taky trochu vyléčilo

No takže pohodaa..normošů,co to mají prostě pod kontrolou
je většina,těch se drž,a každý rozumný tě pochopí,tvé rozhodnutí nepít.Nic na tom není,drž se