Alkoholik

Ahoj Pavle, vítej. I mně zajímá , jak jsi seknul s Merlotem a spol. A příběh je výstižný .

Maris, ten příběh je z mých přibližně 30 let. Od té doby jsem dalších ca. deset let víc nebo míň pil. Až do loňského srpna, kdy jsem si uvědomil, že to takhle dál nejde. Brzdilo mě to v práci, životospráva byla strašná, už jsem to na sobě prostě viděl čím dál tím víc a začal jsem se bát o práci i o zdraví.
Musel jsem s tím něco udělat, většinu nocí trávím sám a kdybych ten chlast používal dál jako hypnotikum, rychle bych to neměl pod kontrolou.
A tak jsem toho nechal. Nejdřív abych se srovnal a vyzkoušel si, jak na to budu reagovat. Vsugeroval jsem si, že alkohol je jed, rozpouštědlo, které do sebe už dál lejt nebudu. Asi po 2 měsích jsem měl takový zvláštní pocit. Něco jako - nepiju, funguju, ok, no a co? A ve snaze najít na netu nějakou útěchu - jak strašně dobře dělám, že nepiju, jsem našel tenhle web..

A našel jsi zde útěchu?

Takže nepiješ půl roku,což je hezký začatek.A ano ,máš pravdu,že v naší spolecnosti je normální pit. Už mě to přestalo rozčilovat,že v každém filmu,seriálu se pije,reklamy na alkohol jsou všude.S vyrovnáním se,že nepiju,že je to má cesta přišlo smíření,že s tím nic neudělám.
Přijala jsem to co změnit nemohu.
A hezky jsi to popsal ,,vsugeroval jsem si,že to je jed."
A jed to je.
To už víme.

Šantal napsal:
A našel jsi zde útěchu?
Našel jsem tu Šantal úplně všechno. A zpětně vám za to děkuju. Byly to zejména příběhy vaší frekventované party - Tvůj, Maris, Michala s B i bez, Drahoslavy, Ja a Krtka, Sochaře se Včelařem.
Byly to ale i mnohem temnější příběhy Ladise a dalších, které poodkryly, čeho je alkohol schopný.

Takze nás máš hezky přečtený
Tak je řada na Tvůj příběh.

Přesně tak. Teď Ty!

Poměrně pravidelně jsem začal pít pivo na střední. Pak se konzumace stupňovala.
Pil jsem prakticky denně. Vybíral jsem si, ale pil jsem všechno. Podle jídla, podle nálady, podle času. Pivo zapité slivovicí nebo víno. Poznal jsem, jak funguje tráva naložená v alkoholu nebo vínem zapitý Stilnox.
Někdy láhev vína někdy 3. Někdy 3 piva někdy 7. Taky podle toho, co mě čekalo druhý den a jak brzy jsem musel být ready. Docela určitě jsem hodněkrát jel do práce se zbytkáčem..
Život se mi díky pití z rukou sice nevymkl, ale pár opileckých excesů, na který rozhodně pyšnej nejsem, za sebou mám..

Během mé pijácké kariéry jsem si občas na zkoušku stanovil detoxikační období. Později jsem se dověděl, že je to jeden ze znaků alkoholismu. Takže měsíc-dva bez chlastu a zase hurá na něj. Vážně jsem začal uvažovat o tom, že by nebylo špatný s tím seknout úplně, když jsem začal dny spíš přežívat, než abych je žil. Viděl jsem, že játra přestávají ten můj "relax" zvládat - suchá kůže a zvýšené jaterní testy. A i přes pravidelné cvičení šla váha nahoru.