Alkoholik

Jmenuji se Zuzana a jsem alkoholička. Piju pravidelně od svých osmnácti let. Přes týden si dám jen skleničku dvě na dobré spaní, někdy i více. O víkendu začne peklo. Dokážu se opít do němoty a pak nevím, co dělám. Přestává to být legrace. Je mi 29 let a nechci promarnit svůj život. Mám pocit, že poslední dobou je to jen o přežívání mezi jednotlivými intoxikacemi.

Proč tak piju? To se v pátek jde s přáteli do hospody, já nemám problém slupnout pět šest piv a proložit to panáky jägra. V sobotu je pak nějaká celodenní akce, kde se pije třeba už od rána. Já piju nejvíc. A v neděli večer se jde jen light na tři kousky. Vygradovalo to mou oslavou narozenin - dělala jsem opravdu tak strašné věci, na které by mladá dáma snad neměla ani pomyslet.

V létě se jede na vodu a já jsem celý týden zlitá. V zimě se jede na hory a týden v kuse lejeme celá chata. Pak se bavíme tím, co kdo dělal a říkal v opilosti. Nechci už takto žít. Chci vidět svět takový, jaký je. Být dobrou manželkou, za kterou se už nebude můj muž stydět. NECHCI UŽ PÍT!

No vítám tě mezi svými, ovšem mám pomic, že tento web ti zase nepomůže tak, jak bys sama potřebovala.Zkus nejdřív AA a poté léčbu, víc ti v tvé situaci neporadím

Zuzi, stačí přestat pít!Není to lehké, proto hledej pomoc, jak píše Petr, nejlépe na AA.Dozvíš se tam vše, co potřebuješ vědět, pomůže ti to k abstinenci.Přečti si, jak to zní-jedeme na vodu, na horu, chlastáme nonstop-proč vůbec jezdíte někam, jen se opít, není to smutné?

Ahoj Zuzano, přiznání je základ, uvědomuješ si, že způsob života, který vedeš je poněkud slušně řečeno zvláštní. Rozhodla jsi se správně a možná za pět minut dvanáct, hurá za střízlivostí, poznáš jak je to prima vnímat svět při smyslech. Užívat si maličkosti všedního dne. Držím pěsti.

Není to poněkud zvláštní, je to pomalá, ale jistá sebevražda.

ahoj zuzko,já měl stejný problém akorát jsem pil ještě víc než ty,začal jsem taky kolem18 a hned sem do toho spadnul 3 kamarádi co se mnou pili byli již na léčení a úspěšně abstinují,já přestal sám bez pomoci doktorů,řídím se heslem sám jsem začal sám skončím,za pár dní to bude rok co jsem neměl ani kapku,je mě 31,před tím co jsem sám od sebe přestal sem to táhnul 5 měsíců v kuse bylo to peklo,horší to pak ale bylo prvních pár prvních týdnů abstinování tyto stavy nemohu popsat,nejde to,to co se se mnou dělo byla naprostá hrůza,třes,pěna z úst,vidiny...přestal jsem protože jsem pitím ubližoval rodině,přítelkyni...jednou ráno po tom velkém tahu jsem se podíval do zrcadla a řekl jsem si že buď přestanu nebo mě to zabije,dostal jsem z pití strach...a mohu říct že to byl je a bude boj který za střízlivost stojí!!!není nad to se dívat na svět střízlivýma očima,dá se říct že už rok zase žiju,až na to bažení které přichází...to ale snad časem také přestane,tedy doufám,držím palce aby ses z toho dostala,vím že to jde a přeju ti to!!!

Bobe měl jsi štěstí že jsi to přežil.Co líčíš byla alkoholická halucinoza.Může být životu nebezpečná.V podobných stavech spousta lidí podlehne sebevražedným formám jednání.Podlehnou stavu nepříčetnosti.Znám jich dos,kteří jsou díky svému přesvědčení,že sami zvládnou na pravdě Boží.

Ahoj Bobe,

jsem moc ráda, že to tak zvládáš!

Držím palce, ať Ti abstinence vydrží celý život!

Díky tomuto webu jsem měla možnost hodně přemýšlet. Nejsem ještě notorik, mám docela náročné zaměstnání, rozhodně bych se nikdy nenapila v práci, ani nepřišla s kocovinou. Neschovávám si chlast po domě a ani nemám absťáky.

Jenže to moje chlastání s přáteli vygradovalo nad únosnou mez. Pití sama doma není normální. Víc mi alkohol bere, než dává. Být střízlivá je mnohem lepší Ještě se srovnat se všemi hroznými věcmi, co jsem v opilosti udělala a budu opět šťastná.

Zuzko je fajn,že si to všechno uvědomuješ.Pokud by jsi takto pokračovala bez pochyb bys skončila tam,kde ještě nejseš.Ber ty problémy v opilosti jako cennou zkušenost,která tě měla v pravý čas varovat,že se řítíš někam jinam.Že tudy cesta nevede.Poučit se z té zkušenosti.A život jde dál.Pro tebe bez chlastu-no a co.Jsou horší věci.Hlavu vzhůru.

Milá Zuzka. Skúsim ti napísať bez okolkov, že v akej situácii sa nachádzaš. Aj keď píšeš, že nie si alkoholička, musíš prizanť minmálne sama pre seba, že už si závislá. Keď mineveríš, vypolň si alkohol test a přesvědčíš sa. Podľa mňa sa nachádzaš v tretej fáze, tzv. rozhodnej, kedy si uvědomuješ, že máš problémy a třeba ich riešiť, otázne je, či to dokážeš, pretože nie je tak ľahké rozhodnúť o totálnej zmene a predstaviť si život bez milovaného alkoholu. Zmierni sa s tým, že inú možnosť nemáš a keď si chceš zachovať svoje životné istoty, tak musíš pristúpiť k totálnej zmene životného štýlu, žiť bez alkoholu bez alkoholických výletov a aj bez kamarátov z mokrej štvrte. Je isté, že nie všetci z vašej pijackej partie prepadnú alkoholizmu, ale ty si už Rubikon prekročila . Inej možnosti niet. Možno, keď to zoberieš vážne, ešte to dokážeš sama,lebo poznám aj takých, aj keď ich nie je veľa. Ja v tvojom štádiu som musel ísť na liečenie a pomohlo mi to. Žijem 29 rokov bez chlastu a ver, že ja som ho tiež miloval.dokážem sa baviť, spievať tančiť a žit stastne, aj bez pitia. Dnes ale tvrdím, že nikdy som lepší krok pre seba neurobil, jako to, že som sa dal preliečiť na alkohol. Ešte som stihol zachrániť si prácu a ty píšeš, že tvoj kapitál je dobrá a zodpovědná práca,ktorú zatial máš. Nemysli si, že v pondelok na tebe kolegovia nebadajú stopy po prechlastanom víkende. Čím ďalej to pojde s pitím, budeš robiť stále vačšie prúšvihy v opilstve, nikto ta před tým neochráni. Si inteligentná žena, tak sa nad sebou zamysli a zastav to, kým máš čas. Je jedno, že čo to bude stát, ale abstinenciou len získáš a ver mi, že za tie dlhé roky som nevidel ani jedného človeka, ktorý keď stratil mieru v pití, znovu ju získal. Viac ti viem poradiť na Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Držím palce.