Jak funguje rodina, kde je otec alkoholik

Tisk
otec_alkoholikTento příběh poslala Martina. Popisuje v něm, co všechno zažívala a zažívá s otcem alkoholikem a ptá se jak mu pomoci. Mou reakci na příspěvek naleznete v návštěvní knize.


Dobrý den,
ráda bych se podělila o zkušenost s otcem alkoholikem, budu vděčná za jakoukoliv reakci, či radu, i když chápu, že podobných příběhů už jste asi přečetl stovky a jistě těžko budete dávat nějaký kouzelný recept na řešení problémů. Protože však píšete, že máte zkušenost z vlastní rodiny, třeba se dozvím i nějaký skrytý tip, jak dál.

Jsem třicetiletá dcera rodičů, kteří žijí 200 km od mého současného bydliště v rodinném domě. Přes tuto vzdálenost mě problémy rodiny nemíjí a nevyhnu se jejich řešení.

Otec (58 let) pije alkohol odedávna (od mládí si pamatuji, že denně vypil 4-5 piv - 10st. a většinou i nějaký destilát  - cca 5 cl). Situace začala být komplikovanější asi před 8 lety, kdy otce vyhodili ze zaměstnání, pravděpodobně pro problémy s alkoholem a větší neshody související s tímto....(S největší pravděpodobností otec chodil pít během přestávek domů, neboť mu to umožňovala krátká vzdálenost do sídla podniku.)  Otec vystřídal neúspěšně několik dalších zaměstnání. Množství vypitého alkoholu se zvyšovalo. Matka upozorňovala na jeho měnící se osobnost apod., ale připisovala jsem vše manželské krizi a syndromu "opuštěného hnízda".

Asi před 4 roky jsem osobně poprvé u otce zaznamenala výpadky paměti, zanedbávání péče o sebe, ztrátu osobních cílů a jakékoliv motivace pro cokoliv, apatii, únavnost a jiné drobné známky poukazující na alkoholismus. Poslední rok se objevily zdravotní potíže v podobě alkoholické polyneuropatie s dominancí na dolních končetinách (obtížná chůze, obzvl. do schodů, občasné pády).

Byl vyšetřen v nemocnici, kde se na nátlak lékaře nechal přesvědčit k abstinenci. Po čtrnáctidenní abstinenci následoval epileptický záchvat, který všechny vystrašil a proběhlo další kolo vyšetřování (neurolog, CT hlavy, páteře, EMG, EEG, atd.) Závěr zněl ovšem jednoznačně: polyneuropatie toxicko-nutritivní etiologie, a epi-záchvat jako následek náhlé abstinence. To vše otce přesvědčilo o tom, že má pokračovat v pití dál. Od této doby pije veřejně pivo (4-5 denně) a tajně destiláty (cca 0,5 l denně).
Situaci komplikuje skutečnost, že je v současné době v pracovní neschopnosti a to už skoro celý rok, což mu umožňuje neomezené pití.

Opilý je denně - jeho denní režim je následující: okolo deváté hodiny vstane a den tráví v křesle před televizí s občasnými návštěvami garáže (zdroj). Přes den je spavý a uléhá taktéž brzy - okolo sedmé hodiny. Za den sní zhruba jednu polévku, zdůvodňuje to trávicími obtížemi. Agresivita je denodenní, verbální, ale zaměřená jen vůči matce.

Přede mnou otec předstírá, že nepije, a opakovaně to popírá, i pokud se mu to snažím dokazovat. Komplikace v životě "bohužel" nemá zatím žádné, protože jeho praktický lékař dle mého názoru vůbec netuší, že otec je alkoholik a jak vážné to s ním je.

Matka mu ze soucitu zajišťuje veškerý servis, takže on se o nic starat nemusí. Opustit ho odmítá, bojí se ztráty společného jmění (dům). Kromě toho již dlouhodobě mají problematický a nevyrovnaný vztah, takže se dá říci, že situace se jen postupně zhoršovala a oba si zvykli. V zaměstnání problém taktéž není (t.č. dlouhodobá pracovní neschopnost) a dříve tolerance alkoholu na pracovišti dle mého názoru (poslední zaměstnání - stavební dělník na montážích).

Pití si otec nepřiznává, popírá ho a již vůbec si nepřipouští a nevěří tomu, že jeho zdravotní problémy by mohly souviset s užíváním alkoholu. (Nechci opakovat věty jako "to je blbost" apod.) Nejhorší na celé věci mi připadá to, že poslední dobou kromě výpadků paměti zjišťuji i jakési "hloupnutí", či nevím jak to nazvat. Ale tento člověk je už úplně mimo realitu. Je schopen komentovat pouze počasí a jiné trvalé věci, ale nedokáže a nerozumí současným věcem.

Na ostatní lidi působí milým dojmem a během desetiminutového hovoru nikdo nic zvláštního na něm nepozná - opakovaně jsem se o tom přesvědčila. Léčbu protialkoholní i jakoukoliv jinou návštěvu lékaře odmítá ("k doktorům už nepůjde"), on žádné problémy nemá, dle svých slov. A to i přesto, že jsem mu mnohokrát jeho stav a situaci vysvětlovala a prosila ho, ať se léčí. Taktéž matka. Snažila jsem se poprosit o pomoc jeho bratry a přátele, ale nikdo nechápe vážnost situace a vždy se zdá, že jen přeháním.

Matku jsem se snažila přemluvit k návštěvě psychologa, nebo nějaké skupiny pro manželky alkoholiků, ale odmítla. V současné době se ji snažím přesvědčit, aby otce opustila, protože si od toho slibuji, že otec konečně pozná realitu života, když se bude muset o sebe postarat a i když to s ním pravděpodobně špatně dopadně, třeba konečně bude mít motivaci, aby se pokusil s pitím skoncovat.

Celá situace je dost složitá, snažila jsem se vše stručně nastínit dle vašich kritérií, ale asi jsem to i tak s tou délkou trochu přehnala. Nicméně děkuji za Váš čas, i pokud si příspěvek jen přečtete.

Martina

 
Joomla SEO powered by JoomSEF