Alkoholik

Pane doktore, prosila bych o radu. Syn 39 let byl v roce 2004 v léčebně v Mladé Boleslavi. Od jara zase pije. Dnes už tvrdý alkohol. V srpnu byl v léčebně po druhé. Přišel domů a druhý den se napil. Manželka se chce již rozvést, mají tři děti ve školním věku. Mají splácet dům a půjčky. Již několik let dostával antidepresiva. V léčebně je nesměl brát kvůli přítomnosti léčených narkomanů. Nevíme si rady kam ho umístit, kde by byl léčen i po psychické stránce? Doma vyhrožuje, že se oběsí nebo podřeže. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý večer, moje mamka je po hospitalizaci, je alkoholička asi deset let a abstinuje. Užívám s ní pravidelně 2x v týdnu lék antabus, ale v poslední dobou se mi zdá její chování zvláštní a mám občas pocit jakobych alkohol cítila, z celé této situace jsem již značně vyčerpána, ale bojujeme, doufám že se tedy pletu. Mohli by jste mi prosím tedy poradit jak má vypadat originální lék, mám obavu ze nebereme skutečný antabus. Děkuji velice...držtě se!

Ahoj, Ríšo, jsem rád, že jsem mohl svou troškou do mlýna a tak ... Ostrov znám jako svý boty, kdysi jsem bydlel poblíž a byl tam pečenej vařenej, tenkrát jsem ještě tolik nepil, ostatně, tenkrát tam neměli Svijany, nebyl tedy důvod pít ;-) . Co mám dodat jinýho než, že ti držim palce. Vono takhle, na něco člověk umřít musí, takže vocogou ... ale ten život bez pití mi teď nějak připadá lepší. Jóooo, a sem taky muzikant, minulej tejden zrovna na podiu a dobrý, prej zastřízliva hraju mnohem líp, my vůbec v kapele máme zásadu, před vystoupením maximálně pivo nebo panáčka, jednoho. Já jich ovšem dřív do večera udělal devět a na akci třeba šest. Kdybych nehrál, tak jich dam třeba sedmnáct (zaznamenáno). Nemá to cenu. Mam i z tý muziky jinej pocit.
Eště sem ti chtěl říct, že nepiju neee proto, že bych se bál zdravotních problémů (slinivka) či bolesti. Spíš mi cestou do nemocnice došla hrůznost a nesmyslnost mého počínání a ozvalo se ego a mužská ješitnost ve smyslu sdělení: "to seš takovej debil?" To samý sem měl před dvanácti lety s kouřením ...a přestal sem. Teď sem přestal i pít. Navlíkni to přes ješitnost.
A kdyby ti to nešlo, vyhledej psychouše. V Ostrově je primářem na psychiatrii Martin Konečný, jeden z nejlepších a nejmoudřejších lidí, který znám, je to spolužák a kamarád celej život. Vřele ti ho doporučuju, pokud by měl na tebe čas. Uvidim ho teď ve čtvrtek, jdeme na pivo (já na hruškovej džus), ale jeho pomoc už nepotřebuju.
Ještě k tvému přání - vyřešení problémů i bez alkoholu. Řek bych, že problém alkoholika je to, že odmítá žít život v celé jeho šíři. Že nechce mít problémy, že je chce nevidět, odložit či "vyřešit" a zbavit se jich. Nejde to. Život už je takovej. Jediná cesta je nepít a žít všechno, co život přináší. Opakuju, náš problém není alkohol, ale náš postoj k životu. A ještě něco, slíbit ti to sice nemůžu, ale mam takovej pocit, že jakmile se rozhodneš, jakmile ti přecvakne, jakmile změníš ty postoje, budeš vodměněnej. Dobrá nálada a dobrý rozhovory a dobrý lidi se na tebe budou jen lepit. (samozřejmě půjde jen o novej druh projekce tvejch novejch postojů do toho všeho kolem, ale to je přece fuk, ne?, počítá se výsledek ... a ten stojí za to). Jeď, draku ... :-) Už v tom nejsi sám!!!

Krásný den! Velice mě zaujal příspěvek Honzy a moc mu za něj děkuji. Jde o to, že tak jak se teď cítí v abstinenci se právě já cítím ty 2-3měsíce pokud nepiji. Mám plno zájmů, které se daří, když není v akci démon alkoholu. Ale jak už jsem napsal, příjde to jak nakopnutí a spustí se nějaký mechanismus a jede to samo a člověk to nedokáže zabrzdit. Možná a nebo spíše určitě je v Honzově případě výhoda zdravotního stavu, ten jediný snad dokáže člověka normální cestou zabrzdit, mluví ze mě zkušenost, taky jsem nepil přes rok díky problémům s játry, ale na plno v této době jsem spíše o přátele přišel, protože střízlivý člověk ve společnosti popíjejících lidí za 4h už nemá s kým promluvit. I přesto závidím a držím palce, aby už to bylo na furt i když je tu zase ta slinivka a určitě není o co stát. Proč na tento příspěvek reaguji? Mě moc pomohl, protože po prožitých dnech s alkoholem nastávají dny pekla a vyzní to ošklivě, ale i mě by snad prospělo, aby se něco zhatilo a bylo by vystaráno, ale snad je i jiná cesta, ale jak jí najít, že? Přeji ti Honzo, hodně zdaru a nám všem vyřešení problémů a bez alkoholu! Ríša R.

Taknějak jsem pil asi 15 let svojí dávku. Přispěla k tomu moje povaha, moje postoje, neschopnost žít dostatečně intenzívně svůj vlastní život. Octl jsem se ve vleku jiných lidí, podnětů přicházejících zvenku a moje frustrace narůstala. Leccos se dalo přikrýt či odložit pomocí pár piv. Řekněme, že jsem ročně vypil asi 4.000 silných piv, asi 40 lahví vína a asi deset, letos spíš dvacet, lahví rumu. To není tak moc, ale já pil denně, pořád jsem měl hladinku. To je něco jiného, než se jednou tejdně zdunět, jako to dělají mnozí.
Po 15 letech si slinivka postavila hlavu, šel jsem pod kudlu a strávil nějaký čas na kapačkách a pak na dietě. Rozhodl jsem se pro abstinenci. Hned po příjezdu do nemocnice, ještě před operací. A jsem abstinent, chodím s kámošema do hospody, mám doma pro návštěvy pivo, ale sám piju čaj nebo vodu. Je to fajn. Po letech dobře spím, jsem pořád takovej vodpočatej a docela spokojenej, nevytáčej mi tolik různý věci, můžu kdykoliv řídit auto tj. třeba i navečír, kdy sem bejval už hodně vláčnej, můžu jet bez obav na jakoukoliv sešlost nebo návštěvu a nemusim mít obavu, že nebude co pít ... Nemusím si doma hlídat, jestli mám dost piva, jestli ten den nějak doklepu, mám mnohem větší radost z věcí a dějů, mam plány a nehodnotim minulost tak negativně jako dřív ...
Je toho moc. Samý vobyčejný a samozřejmý věci. Ale jen pro toho, kdo nepije.
A v neposlední řadě. Lidi se se mnou nějak rádi bavěj. Řikaj mi, že líp vypadam (nemůžu posoudit) a že už tak nežvatlám, neplácam tolik blbostí (souhlas).
Jenže ... to se mi to mluví, když mi to prostě nějak spadlo z nebes a ani se nemusim překonávat. Fakt na to prostě nějak už nemam chuť. Přeju podobnej přecvak každýmu alkoholikovi. Já jsem alkoholik pořád, to dá rozum. Jenže už nepiju.

Dobrý den! Jako asi každý, tak ani já se necítím být alkoholikem, je to těžké si to přiznat! Je mi 52let a jsem ženatý a ženu mám rád a proto píšu a svěřuji se s problémem. Piji od dob po vojně, ale tak nějak normálně o víkendu a při oslavách a pod. Dokážu nepít i 3 měsíce, jsem doma a dělám si své věci a snad je spokojená i má žena, pak, ale přijde zlom, musím jít za kamarády a to posezení trvá i několik dní. Je mi dlouho zle a tak zase se stáhnu do soukromí a vše se odvíjí stejně. Dokázal jsem už nepít i rok a tři měsíce, ze zdravotních důvodů, ale pak se stav zlepšil a vše nastalo nanovo. Mám pocit, jako by ve mě sídlilo špatné já a to dokáže spát a když se probudí, tak to stojí za to. Můžu jen na obhajobu říci, že nejsem agresivní člověk, dle tvrzení ostatních je se mnou i sranda, ale vše mě trápí kvůli mé ženě a chtěl bych to nějako řešit. A ptám se, je z tohoto nějaké východisko a nebo už jsem zralý na léčení? Prosil bych odpověď a zodpovědně říkám, že se podrobím čemukoliv, když to pomůže. Jen okrajově, mám plno koníčků tj. muzika,hraji v kapele, taky práce na PC mě baví a dokážu proto říci, že bych se i bez pití obešel a určitě bych se nenudil, ale asi už to sám nezvládám. Díky za odpověď ať už bude jakákoliv a rád se podrobím čemukoliv. Díky Richard R.

Dobry den. Muj manzel pije uz od 15 let nyni je mu 30let. Kazdym rokem je to horsi a horsi, pije i dva, tri dny v kuse, pak se vyspi a jde opet. Nevi co delal co mluvi, byva i agresivni na okoli. On vi ze se neco snim deje, ale lecit se nejde porad jen slibuje. Uz sem unavene s toho. Ma cenu zustat s takovim clovekem? Jsme spolu 11let a nic se za tu dobu nezmenilo. Je to porad dokola. Lhani a sliby - porad dokola. Marie

Dobrý den! Jmenuju se Petr je mi 26 let a mám asi problém s alkoholem. Dříve jsem měl problémy s drogama, které jsme s přítelkyní vyřešili. Jednou jsem se napil a trvá to rok. Každý den musím být pod vlivem, už co se vzbudím tak popíjím. Nejčastěji víno piju denně, asi dvě lahve sklepmistra a po celý den se v tom udržuju. Já nevim ale zdá se mi že jsem si našel náhradu za drogy z kterých jsem vyléčenej.

Dobrý den! Nevím kde začit...moje máma pije už přes 10 let... Léčila se už minimálně 6x a bezúspěšně. Teď se naši rozvedli a pořád spolu sdíli domácnost. Táta jí dal šanci že pokud nebude pít tak tu může zůstat, ale bohužel ona dál pije. Nevím co dělat a proto jí chci najít nějakou dobrou léčebnu můžete mi prosím poradit? Ona teď nebude mít kde jít a to je další problém a já jí na ulici nenechám, ale musí se nejprve vyléčit. Taky mě napadlo, že kdyby pomáhala starým lidem nebo nemocným dětem tak by jí to i naplňovalo, ale nevím kde se mám obrátit. Můžete mi prosím pomoct?

Da sa nejako poslat osoba ktora pije a nechce podpisat papiere na protialkoholicke aby tam sla ak ano ako sa to da. Lebo ona to potrebuje jednine co tak ublizuje svojim detom tym ze pije a mne na nich zalezi velmi Prosim za skoru odpoved. Ďakujem

Dobrý den pane doktore. Prosím o radu. Nemyslím si, že bych byla alkoholička, ale problém mám asi určitě. Před pár lety jsem nastoupila do zaměstnání, které bylo pro mě velice stresující a tento stres jsem řešila večerním posezením u skelnky vína - doma s manželem. Byl to po celém náročném dni příjemný relax. To se stalo každodenním rituálem - pouze večerním, nikdy jsem nepila přes den. Nyní jsem na mateřské dovolené. O děti se samozřejmě starám, společenský problém s alkoholem nemám, ale každý večer si k vínu sednu a už jsem párkrát měla i okno. Nyní když si dám třeba i jen 2 deci vína, tak mně okamžitě zrudne obličej, a to mě už donutilo vám napsat co si o tom myslíte. Už minulý týden mě i manžel začal vytýkat tento asi zlozvyk, tak jsem si řekla, že s tím prostě končím. Prostě pár dnů nepiju, ale znepokojuje mě to, že na to slále myslím. Podotýkám, že nikdy nepiji tvrdý alkohol. Pouze víno. Pokud vím, že budu řídit,tak taky nepiju. Ale něco mě říká, že to není úplně v pořádku. Můžu poprosit o Váš názor.
Díky

Dobrý večer je mi 20 let a začínám mít problémy s pitím chtěl bych s tím přestat už kvůli mamce a rodině a nevím jak začít. Přemýšlel jsem o protialkoholní léčebně akorát nevím kolik to bude stát, jsem právě nezaměstnaný a kvůli nezaměstanosti sem sáhl po alkoholu. Prosím poradťe.

Dobrý den,
obracím se na vás s prosbou, zda mi můžete poradit. Můj problém se týká mého manžela, který je už pár let kvartální alkoholik. Před pár lety docházel cca 2 roky na ambulantní léčení a můžu říct, že v té době byla tato léčba úspěšná nebot po celou dobu docházení manžel abstinoval. Od doby, kdy se poprvé opil, opět se pozvolna začala projevovat zmiňovaná diagnoza až do současného stavu tak, že intenzita pití se výrazně zintenzivnila, dá se říct že nyní přichází tato doba už po měsíci, dříve po 3-4měsících. Já osobně už nevidím jiné řešení než ústavní léčbu, ovšem vůbec si nejsem jista, zda manžel bude s tímto návrhem souhlasit, neboť tak jako ostatní alkoholici si myslí, že zrovna on se léčit nepotřebuje a že vše zvládne. Samozřejmě je to hloupost - léčbu potřebuje stejně jako x dalších alkoholiků. Poslední dobou "tah" trvá výrazně více dnů než dříve, takže pochopitelně přijdou i jiné další existenční problémy, i když já osobně manžela stále držím a jsem jeho silná opora, nebot kromě této zákeřné diagnozy se jedná o zcela vyjímečného člověka. Vím že to zní jako klišé, ale opravdu je to tak. Proto bych mu moc ráda pomohla, ale bohužel už nevím jak na to. Začínám být zoufalá, proto vás žádnám o "jakoukoli" radu, i když mám pocit, že vše teoretické vím, přesto mám v srdci stále nějakou naději, možná falešnou, ale stále se ještě nechci vzdát. Byla bych vám vděčna o sebemenší radu. Děkuji

Dobrý den chtěl bych se zeptat: někdy se napiju a je to v pohodě a někdy se potom chovám agresivně a druhy den mám potom okno. Dokáže se s tím poprat člověk sám? Rozhodně chci přestat! Dám si něco jen o víkendu a nemusí to být každy.

Dobrý den,
měla bych na Vás dotaz ohledně svého přítele, který je závislý na alkoholu, zejména na pivu, někdy si dá i víno. Je závislý asi tak 3-4 roky, poslední asi tak rok bývá 2-3x týdně opilý s tím, že často jezdí autem, což je velmi nebezpečné jak pro okolí, tak pro něj. Samozřejmě ve stavu opilosti si nic moc nepamatuje. Nebývá agresívní, problém je spíš v tom, že s pitím jsou potom spojeny pracovní problémy, lhaní, neplnění slibů. On si problém uvědomuje, tvrdí, že se z toho dostane, ale léčit se jít nechce, protože nemá rád dotazy psychologa atp. Nyní s partnerem čekám miminko a nevím, jestli má cenu s ním zůstávat, protože už moc nevěřím tomu, že by s pitím přestal a nechci, aby jeho pití mělo špatný vliv na dítě. Kdybych nebyla těhotná, odcházím od něj ihned. Celá situace mě velmi trápí a nevím, co mám dělat. Prosím poradíte mi? Děkuji za odpověď.