Alkoholik

Dobrý den, jsem tady nová a zároveň jsem totálně bezradná a potřebuju poradit co dál dělat, můj manžel je alkoholik a odmítá si to připustit a něco řešit, jsme spolu už téměř 10let a z toho 2roky manželé máme dvě děti a třetí na cestě, nechci slyšet jak jsem to mohla dopustit a nechat zajít tak daleko, manžela miluji a chci mu pomoc, momentálně jsem úplně na dně svých psychických sil a potřebuju slyšet že v tom nejsem sama nebo že se to dá ještě zachránit, manžel pije téměř denně, pracuje vydělává krásné peníze, ale po práci někdy i v práci si prostě dá, už byl i u psychologa, ale údajně na tom není tak zle a není potřeba žádné léčby, já si to nemyslím, nevěřím mu ani nos mezi očima, pořád slibuje ale nic se nemění, trpím já, trpí děti když se kvůli alkoholu hádáme, kašle na nás radši pije a ještě vše svádí na mně, už vážně nevím co dál.

Dobrý den,
Mám problém se svojí mamkou. Je ji 59 let a má problém s alkoholem. Před asi 5 lety se rozvedla a od té doby pije. Schovává si všude krabice vína. Když nemá víno, dá si cokoliv jiného co má k dispozici. Někdy se opije jen lehce, ale jindy je to skoro do němoty. Už mockrát mě i bratrovi slíbila, že přestane, ale nikdy slib není schopna dodržet. Jednou vydržela asi měsíc, začala jezdit na rotopedu a snažit se s sebou něco udělat, ale dlouho ji to nevydrželo. Svůj problém si nepřipouští. Vždy nám řekne, že není problém nepít, ale že pak si uvědomí, že nic nemá a tak se napije. Už nevím, jak ji pomoci a donutit přestat.

Dobrý den,
mám problém s maminkou, je jí 78 let a je alkoholička. Od dětství si pamatuji, že se ráda napila, ale jen zřídka na rodinných oslavách nebo když jsme jeli na vánoce k jejímu bratrovi, zkrátka, bylo to pití příležitostné, zato však "dokonalé". Pokaždé se opila do němoty. Neuměla si jen "udělat špičku", z hospody ji museli nést… Nikoho nenapadlo, co se s stane s ženou, která pro nás vždycky udělala maximum. Před 5 lety jí zemřel partner (oba popíjeli, ale tak nějak přiměřeně. Plně fungovali, on ji držel na uzdě, alkohol doma schovával. Bydlela od nás asi 40 km, jezdila k nám na víkendy, aby nebyla stále sama (máme domek se zahradou, psa, kočky, ona žila v paneláku). Nenapadlo nás, že je v tom až po uši, takže skleničku vína u nás dostala. Zarazila mě však její agresivita, když jsem jí odmítla nalévat. Tak si začala vozit svoje víno. Zatrhla jsem jí i to a zarzila její návštěvy u nás, protože začala být usurpártoská a roztahovačná. Také nám mizel alkohol v baru… Při tom všem si přivodila dva vážné úrazy, otevřenou zlomeninu kotníku a pád v bezvědomí, po kterém přišla o oko. (U sebe doma. Před dvěma měsíci jsme ji přestěhovali, takže bydlí asi 100m od mého bratra, protože se vymlouvala na samotu, ale je to ještě horší. Ztratila veškerý zájem o dění kolem sebe, o nás, vnoučata i pravnoučata. Nevaří si, skoro nic nejí, pokud jí nedoneseme jídlo (hotové), není schopna si vzít léky, stále vyžaduje pozornost, je zlá, nic si nepamatuje, lže a ztrácí věci. Není možné si s ní jakkoliv rozumně promluvit. Stále popírá, že pije, i když jí neustále nacházíme plné i vypité láhve vína a tvrdého alkoholu. Má jen jednu ledvinu a je cukrovkářka. Ať se chová jakkoliv, děsí nás představa, jak strašnou smrtí může zemřít až jí ta ledvina selže. Napadlo nás odříznout ji od peněz, ale je zde prý i možnost zbavit ji svéprávnosti. Můžete nám, prosím, poradit? Sama dobrovolně na léčení nepůjde.

Dobrý den ziji 16 let v manželstí. Manžel je z rozvodové rodiny, kde alkohol v dětství hrál hlavní roli otec alkoholik a posléze i matka nechybělo nasilí, hádky. Vše se teď projevuje v naší rodině, máme 2 děti 12 a 15 let manžel pije stále více dokáže vypít 0,5l tvrdy alkohol a k tomu 1,5l piva. Odmítá jakoukoliv pomoc léčbu, on si nedokaže přiznat zavislost tím vznikají casté hádky dokonce i násilí, čehož jsou svědky i deti. Chci se inform. zda se rozejít nebo jak pokracovat dal je to hodně náročné. Děkuji

Dobry den, chtela bych poprosit o radu. Ziju 6 let s pritelem. Mame dve male deti. Postavili jsme spolecne dum. Mame pekny vztah az na jednu vec, ktera je pro me zasadni. Pritel pije skoro denne pivo, myslim ze vypije skoro kazdy den 2-3 piva. Je lehce podnapili, trochu zadrhava v reci, citim z nej alkohol a ja to opravdu nesnasim. Muj otec je alkoholik, jeho otec je tezky alkoholik, ktery kvuli alkoholu opustil a znicil celou rodinu. Strasne se kvuli jeho piti hadame, ja ho v tu chvili, kdy je podnapili opravdu zduse nenavidim a hadam s s nim. Pritel je ochotny jit na parovou terapii. Mohl by jste mi doporucit nejakeho psychologa/psychiatra v jiznich cechach, ktery se specializuje taky na ZAVISLOSTI, kam by jsme mohli zajit? Moje argumenty jsou mu zrejmne malo. Idealne v Treboni, Jindrichove Hradci, nebo v Ceskych Budejivicich. Dekuji

Dobrý den, prosím o radu. Pár let zpátky mi diagnostikovali depresi, kterou jsem prostě přepíjela. Ale už nějaký čas je mi dobře, pravidelně docházím na terapie. Problém je ale jinde. Vždycky, odjakživa, jsem ráda pila takzvaně do mrtva. Když jsem byla v depresi, večer jsem si otevřela flašku a pila tak dlouho, dokud jsem nebyla úplně mimo. A začalo mi to zasahovat do práce, párkrát jsem vůbec nebyla schopná vstát a prošvihla jsem práci. Teď už jsem nějak psychicky v pohodě, takže alkohol nevyhledávám, dokážu bez problémů třeba deset dní nepít. Pokud vím, že druhý den pracuju, rozhodně nepiju. Ale. Jakmile se mi naskytne příležitost pít, nedokážu udržet míru. Prostě musím naplnit svoji hranici "do mrtva". Když mě druhý den čeká práce, jsem schopná se jakž takž ukrotit, ale pokud ne, je to marnost… Hledám lidi, kteří to mají stejně, nebo nějakou poradnu, kde bych o tom mohla mluvit. Chtěla bych být schopná (jako normální lidi) si dát večer jednu skleničku a tím skončit. Nebo normálně odcházet z večírku, ne jako poslední, když už všechny židle jsou nahoře… Je tu někdo, kdo by mi pomohl? Děkuju.

Dobrý den, měla bych na Vás dotaz - dříve jsem po dobu asi dvou let pila každý den, kolem tří jednotek alkoholu, někdy víc, někdy míň… Pozorovala jsem na sobě znaky zatím "jen" psychické závislosti, a tak jsem se rozhodla přestat. Nepila jsem měsíc a půl, potom jsem si ve slabé chvilce dala večer své tři jednotky, a pak dva a půl měsíce nic a včera zase tak ty tři jednotky… Dneska opravdu nemám potřebu tu flašku dopíjet… A teď nevím - připadá mi to netypické - jestli to znamená, že a) zvládnu nějakým způsobem sama prodlužovat interval, dokud nepřestanu úplně, nebo b) nemám nad pitím kontrolu a potřebuju pomoc (a pokud ano, tak jakou formou)? Díky moc předem!

Dobry den, poprosil bych Vas o radu. Pri poziti alkoholu a nasledne kocovine se potykam s velice neprijemnymi stavy. Obcas i male mnozstvi alkoholu, ktere ve mne zanecha klasicke opojeni ve mne vyvolava uzkosti, pocity strachu, neprijemne navaly a zmatene myslenky o zivote, obcas nespavost. To vse den pote, kdy alkohol odezni. Vim, ze bych alkohol konzumovat nemel, ale obcas to nevyjde ikdyz vim, co me druhy den ceka. Mate proto nejake vysvetleni, proc se potykam s takovymi stavy a jak by se daly odstranit?

Děkuji moc za odpoved

. Dobry vecer,
otra rano po dnes odchazim z nestske nemocnici.
Prevzli me Z duvodu, uZ tretiho epiletlickeho zachvatu.
Nebyt vzdycky nekoho pri sobe nevim co by se stalo…
Q
Piji uZ 14 let a to vetsinou sam, nekdy s nekym.
Jen skoro kaDy den. Hodne prielkyn ztratil.
V vcera dopo me privezli
… Ja grcal krvAtd. Dali mi infuse na cely a jsem se souhlqsil zustat I pres noc.

UZ jsem se prrstal klepat atd a chut na alkoholik nemam.
Co by na to? Co byste udelal vy na svem miste?

Dekuji za odpoved