Alkoholik

Ono kolem alkoholismu není nic pěkného, točím se kolem nemocných, a je to zneužívání, znásilńování, kopance, facky, kriminál, trestné činy, šílenství, smrt.....jenže je to nemoc, a já alkoholičkou budu do smrti, a nestydím se za to, nepiju, žiju hezký život, 5 vnoučat, plno koníčků, stíhám půl věcí, co mám každé ráno v plánu udělat, směju se, a opravdu ta abstinence stojí za to.

Doporučení pro zdejší čtenáře z nutnosti: Chlastat minimálně od dvanácti let a příjem C2H5OH zvyšovat a zvyšovat. Nejlépe od konce ZŠ mít vyhlédnuté nalejvárny, kde je bez potíží zaručený přísun chlastu. Během gymplu takových lokalit sedm, kde se scházejí party různého složení. Každý den v týdnu zjistit aktuální informace z jedné putiky. Na VŠ je třeba kumulovat alkohol jen víkendově a prázdninově, během semestrů vyhradit jen určitý čas 20.00-24.00 (6 piv). Pak si najít výnosnou práci, byť pro vysokoškoláka méně důstojnou. Vzhledem k ŘP během směn max. 5 piv, večer dalších 5. Tolerantního šéfa – nezbytné! Při důstojném finančním ohodnocení stačí pracovat (v podstatě se omezovat) cca 8dnů/měs. Zbytek měsíce soustavně věnovat životnímu koníčku po hospodách, restauracích, putikách, nonstopech, barech, nevěstincích. Epilepsie se dostaví při odpovědném plnění výše zadaných úkolů přibližně před třicítkou. Tudíž ztráta ŘP = sociálně-ekonomická likvidace. Přesto na denní opilost se ještě dá sehnat. Pak se musí podařit nalézt neurologa, který začne předepisovat léky - antiepileptika - i při pokračujícím soustavném chlastání (málokterý neurolog tak učiní!). Tabletkami neléčený epileptik se totiž ochuzuje o to „nejkrásnější“ – předzáchvatovou tzv. auru. Záchvaty bez aury u neléčených epileptiků jsou sice životu nebezpečné, ale o tom není pro mrtvé třeba informací. Auru min. 30x (plus nespočet falešně autosugerovávaných)… Místním pohotovostním ordinacích po pár letech dojde trpělivost a dostanete možnost okamžitého nástupu k Nešporovi. Primář je sice vyhlášený XXX (potvrzuje povícero lékařů z blízkých medicínských oborů), leč stejně nemáte možnost jako sekundární epileptik 12 dnů odejít. (Podávání antidepresiv tlumeno postupně.) Vylezete ven s pročištěním tělem a po roce budete výsměšně psát takovéto rady pro současné opilecké blbečky 

Rozesmálo mne to.Nicméně věřím,že opileckému blbečkovi jsou už veškeré rady šuma fuk-tím už naprosou zbytečností.Bohužel tam už nepomůže ani svěcená voda,natož zasvěcený alkoholik.

Předpokládám, že Tvůj komentář patřil k mému příspěvku publikovanému o půl hodiny dříve. Špatná adresnost komentáře přísluší pouze nižším počítačovým schopnostem, proto ji velkoryse pomiňme. Avšak nelze pominout Tvou sníženou "funkčí gramotnost" - schopnost porozumět smyslu následně komentovanému textu. Zkusme to ještě jednou: pokud text je zřejmě pro někoho příliš dlouhý, nechť se takový zaměří jen na analýzu poslední věty v mém minulém příspěvku. Copak z ní vyplývá o mém soudobém vztahu k chlastu???

Pojmenovat někoho,kdo se schovává?Neumím!Svoji funkční gramotnost nepopírám,ani se za ni nestydím,ani ji nezavruhuju.Naučila jsem se věci nazývat pravým jménem.Za pojmem blbeček se mi vybaví už jen ti poctiví a praví blázni,které jsem během svých pobytů v léčebnách viděla dost.Stejně jako po roční abstinenci ,dojít k tomu,abych se chtěla vysmívat druhým-a TÍM I SAMA SOBĚ?To není posun vpřed,ale deset kroků zpět.Určitě bych se z toho upřímně neradovala,tak jako se dokážu radovat z jiných věcí!Nemyslíš?Ale každému,co jeho jest!

Sebemotivací může být mnoho různých druhů. U mě tím je i soudobá možnost vysmívat se druhým. Zabírá - a to je hlavní!
Tvou "funkční gramotnost" jsem nepopřel, pouze bylo naznačeno mé mínění o její úrovni....

Tvůj způsob ironie,k druhým,a především sám k sobě by mi nepomohl docela přestat pít.Víš,našla jsem mnohem víc.Našla jsem konečně soucit ale i hodně lásky a úctu.Nejen k druhým,ale též sama k sobě.Jsem vděčná za tyto pocity,které můžu prožívat jen díky tomu,že nepiju.Proto a pro klid na duši mi stojí za to žít.

Já zase z Tvého příspěvku cítím hodně smutku, zklamání.Doufám, že život nevzdáváš.

Jestli myslíš mne?Vážím si sebe-tím i svého života.I když zažívám kruté chvíle-tím víc si vážím těch krásných chvil a okamžiků štěstí.

Myslela jsem toho muže s epilepsií.