Alkoholik

Petře,píšu to sama za sebe,ze své zkušenosti.Vycházím z toho,co jsem hledala ještě mnohem dřív než jsem začala pít.Hledala jsem svoji svobodu a také jsem toužila poznat upřímnost bez příkras,tu co nosíme každý v svém strdci, aniž bychom se za ni styděli.Nějak jsem to tušila(cítila,že něco takového existuje)nedokázala jsem pojmenovat,co vlastně hledám.Jen jsem v to věřila.Našla jsem.Našla jsem mnohem víc.Klid a mír ve své duši spojené s láskou.

S tou upřímností souhlasím. Bohužel to je něco, co se moc nenosí. Člověk, který pálí co si myslí, moc přátel většinou nemá. Upřímnost může druhé snadno zranit. Vzpomínám si na větičku z Herbertovy Duny: "Slovem se dá i zabít."
A k tomu míru mi pomáhá skvělá psycholožka a částečně antidepresiva. Ostatně kdybych byl na AD už někdy před 20 lety, tak bych se s největší pravděpodobností vyhnul chlastu. Holt chlast je jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán.

Takže repetice: alkohol (pivní forma) je príma i v neomezeném množství. Ať už při klábosení se známými/nezmámými lidmi, v hospodě nad knížkou, případně i sám doma s pohledem do zdi. Kdo není úplné ťululum, životní finanční prostředky si dokáže legálně obstarat. Hodiny s čistou krvní pro řízení auta též není potíž. Průšvih je pouze ten, že popíjení v první lize se pojí s následnými tělesnými chorobami - a pouze ty způsobují krach v přísunu zdrojů. Mám-li být upřímný, při jistotě určité finanční studnice bych vysadil protiepileptickou léčbu prášky (aury - to nejhorší - tehdy nepředcházely) a cestou do krámu bych holt používat jakousi ochranu hlavy (vystuženou, esteticky vyladěnou, "čelenku"). Průběžné stěhování se po Praze, neboť po pár letech by byl vždy plot v okolních restauračkách. Nu a libido kolem pětatřicítky přirozeně upadá všem, jen si to většina nedokáže přiznat. Natož nahlas vyslovit.
P.S.: V aspergově syndromu, pakliže u dospělého věku nenese jiný název, jsem u sebe v rámci diskuse několik příznaků též našel. Preciznost textů snad ale není zločinem... cs.wikipedia.org/wiki/Asperger%C5%AFv_syndrom

P.P.S.: případné jednotlivé překlepy na stylistické preciznosti jsou důsledkem stále ještě zcela neosvojeného tzv.klávesnicového rychlopisu, nikoliv vadou logické čistoty vyjadřované myšlenky. Mimochodem - chňupem zovu takého, jehož obsah dehonestujících komentářů spočívá toliko v upozorňování na překlepy (příp. gramatické chyby). Zkuste si všimnout, kolik oněch v diskusních fórech jest

Ten asperger jsem psal o sobe, ne o tobe. Jinak jakykoliv chlast v nadmernem mnozstvi a pri caste a dlouhodobe konzumaci hlavne pusobi zmeny na mozku a psychice. Ale je to tvuj nazor. Neberu ti ho.
Ono totiz vypit jedno pivo denne je v pohode. Vypit osm piv obden uz tak v pohode neni.

Milý pane, moje připomínka ke "šroubovanosti" vašeho vyjadřování se vztahovala k příspěvku, v němž jste posuzoval funkční gramotnost diskutujících...
Jinak nemám nic ani proti používání jazyka klasických filozofů, bude-li to v odpovídajícím prostředí...
Někde před časem jsem tu psala o tom, jak my, nepijící alkoholici, řešíme pocity malé nebo žádné satisfakce za naši abstitenci, fakt, že okolí nedostatečně oceňuje naše úsilí...
V tom příspěvku jsem upozorňovala na potřebu společných skupinových sezení se stejně postiženými, jako určitý způsob seberealizace některých z nás... a vysvětlovala, proč já volím způsob jiný...
Vy máte svojí cestu, mně osobně bližší než schůzky AA, nicméně si nejsem jistá, že k prezentaci své, řekněme intelektuální převahy, jste zvolil správné místo... ale to je na vašem uvážení, pokud vám to stačí takhle, přeji vám to!
to Petr N : věřte, že o poruchách osobnosti vím víc, než bych si přála... diagnozu jsem, pokud vím, nikomu nedávala, a moje doporučení antipsychotik, mimochodem společně s emotikonem, můžete brát jako takové malé cynické pošťouchnutí!

Hanka: pokud si vzpomínám na pobyt v pavilónu 31, disproporce jedinců, řekněme ne-nevzdělaných, byla nabíledni.

Není těžké přestat pít, ale vydržet to, měsíc, rok, pár let, to je bezva.Jde to.

zdravím
moc Katce přeju aby to zvládla sama.ale nejsem si jistý zda to dokáže.
Když úspěšnost lečby(ať už ambulantní,nebo ústavní)je kolem 5-ti procent,jaká je úspěšnost samolečby? to si uvědomte
katka má 30 let a ať si uvědomí že dalších minimálně 40 let(mžná 50 nebo 60) si nesmí dát ani skleničku.
je to běh na hodně dlouhou trať.já měl recidívu po 5-letech a taky to začalo semtam jedním panákem a končilo litrem vodky denně.
jak už jsem někde četl,neexistuje vyléčený alkoholik existuje pouze abstinující alkoholik.
Samozřejmě dělám vše pro to aby má abstinující fáze byla co možná nejdelší.
Přeji hodně sil v boji proti tomu neřádu Vám všem a díky že tady jste
protože i toto forum my moc pomáhá
Víťa 95 dní čistý

Nikdy jsem neměl nějakého extra sebevědomí, ale po přečtení některých příspěvků už nemám téměř žádný. Je to opravdu tak jednoduchý že si člověk řekne že nechce a už se nenapije? Proč chodím k psychologovi psychiatrovi a na Antabus? Měl jsem jen já stavy kdy bych se bez chlastu zbláznil? Je to co dělám do teď zbytečný? Cítím se úplněk na pi...