Alkoholik

Ivliko, díky za reakci, já také moc dobře vím, že Dita si "vymyslela" alkohol, aby mohla za něj "schovat" všechny problémy. V každém případě již máme společný termín návštěvy u paní J. domluvený na 15.3., takže pak zase napíšu. Tak se těšte.

Jak tak koukám, tak tady je nějak mrtvo - že všichni chlastáte v hospodě? Anebo jste na čerstvém vzduchu na zahrádce?

Potřeboval bych poradit - jak se říká štěstí přeje připravenému. Předpokládám, že paní J. si s Ditou pohovoří i samostatně, takže snad poté bude společná diskuze produktivnější. Jenže, co když si dá Dita Antabus nebo nějaký jiný lék jako podmínku setrvání našeho dalšího vztahu. Před tím jsem téměř rok nepil, všichni tu správně píšete, že pes je zakopaný jinde....mám pocit, že bych se tak stal jakýmsi "otrokem" Antabusu, Dity a ještě Tchýně.


Nebylo by lepší v takovém případě vztah definitivně ukončit, mám totiž takový divný vnitřní pocit, že již několik týdnů se vše točí jen okolo chlastu (aniž by tu nějaký reálně byl) a že to tak bude až do konce společného života. Tu schůzku 15.3. ponechávám v platnosti, ale už začínám být na Ditu a její rodinu fakt naštvaný, připadám si nesvobodně a otrocky.

tazko sa radi v takychto situaciach, neradim, len napisem, ako by som to riesila ja:
1.najprv by som velmi intenzivne prehodnocovala vsetko negativne co mas voci priatelke a spol, podla mna je potrebne si to plne priznat
2.priznat si to pozitivne, ako velmi ju mas rad, ci chces s nou zit, mat s nou deti, zostarnut s nou....
3. najtazsi usek: dat tieto dve polohy na vazky, ktora z nich prevazi

tvoje postavenie v tomto vztahu je deformovane tvojim vztahom k alkoholu (si vydieratelny, daju si ti stanovit podmienky: nepit,brat antabus. Tvoje "pochybenie" vo vztahu, je formalne preukazatelne (pil si privela). Podiel Dity na upadku vasho vztahu, si netrufam hodnotit, lebo poznam len tvoj pohlad, dovolim si zostrucnit: nezrelost a vplyv rodicov
ak by mi v takejto situacii dal moj partner (po predchadzajucich skusenostiach, ze viem nepit) ze musim brat antabus, dala by som si ja podmienku: odstrihnut rodicov z nasho vztahu
Takze tazke rozhodovanie, asi som ti nepomohla, musis si to v sebe velmi uprimne rozobrat a vybrat so to najlepsie, rsep. co ta bude najmenej boliet

Katko, díky, pomohla jsi mi, a to docela dost.

Takže ještě jednou. Moje Dita je hodná, převažují určitě ty lepší vlastnosti, ale je sociálně nezralá, bude jí letos 35 jako mě, ale fakticky vypadá tak sotva na 20 a taky se tak někdy i trochu nevhodně chová.

Ale právě v tom je ten problém - já budu muset brát Antabus pořád a jsem schopen to dodržet a nepít. Jenže dát Ditě podmínku, aby její rodiče nám přestali kecat do vztahu je prakticky nemožné. Za pár týdnů bude opět mezi Ditou a Tchýní pupeční šňůra jako ropovod.

Dříve bych se aspoň nachlastal, a to teď ani nebudu moct. Prostě se mi o něco reálnější jeví spíše definitivní rozchod nežli vztah se složitými podmínkami. Kromě toho už hodně dlouho není v pořádku náš intimní život, oba jsme psychicky zablokovaní.

tak si si to uz urcitym sposobom vyhodnotil
ziadne spoluzitie nie je absolutne idealne
Podla mojho nazoru je vzdy len len dobre, ked si dokazem prehodnotit to, ze ten moj partner je taky a taky a som ho ochotny zobrat jeho sposob zivota, s plnym vedomim, co to obnasa a viem sa
povzniest na urcite nedokonalosti. A samozrejme vyzadujem podobnu toleranciu aj od neho.
No, hovori zo mna 30 rokov manzelskeho aj pracovneho dennodenneho spoluzitia, ze vsetko je treba si pekne najprv ujasnit sam v sebe, v tvojom pripade je to asi:
1.chcem za zivotneho partnera decko potrestile (mile, sponatnne,..a na stare kolena bude mojim zivotabudicom)
alebo: rozchod, ale myslim ze keby ste boli nejaky cas od seba, tak vam to len prospeje
polroka je nic, a jeden si stihne utriedit priority

a zabudla som na to podstatne
rozhodne nechlastaj
ono nakoniec ani ziadna baba za to nestoji
ak ti mozme poradit, velmi opatrne teraz vsetko ries, radsej zatni zuby, predychaj, v klude premysli a az potom ries
drzim palce, daj vediet ako to dopadlo

V posledních dnech raději více manuálně pracuji a tím tak snižuji ten nepříjemný vnitřní psychický tlak. Bohužel musím se přiznat, že jsem se od toho ledna už několikrát trochu napil, špatně se mi spí, ale už se to zlepšuje. Příští týden v úterý uvidíme. Co myslíte, používají se v některých vztazích namísto Antabu třeba Alkotesty jako prevenci pití? Nevypadalo by to směšně?

zdravím Radime,zajímalo by mne,jak jste dopadli na návštěvě u vaší spasitelky terapeutky,teda jestli jste to nevzdali.

Byl jsem teď bohužel či spíše bohudík časově dost vytížený, takže napíšu možná dnes večer nebo co nejdříve, opět mám zajímavé informace.

Včera odpoledne i dnes v neděli odpoledne jsem skládal uhlí na chalupě, to je správná práce pro chlapa, na nějaké úzkosti, deprese nebo alkohol jsem si ani nevzpomněl. V každém případě budu muset svůj životní styl trochu upravit, vysedávání u PC psychiku spíše poškozuje nežli léčí.

No a teď k tomu 15.3. Bohužel Dita onemocněla, bere antibiotika - Ciprinol, je na neschopence, takže jsem se v AT poradně stavil sám a dohodli jsme se na náhradním termínu přesně za měsíc, tedy na 15.4.

Tak jako vždy jsem se dozvěděl spousty zajímavých informací, paní Jančíková má fakt přehled. To nejdůležitější: Prý se kdysi v jednom ústavu (Želetava, Žilitava,...přesně nevím), říkalo, že každý abstinent si musí projít relapsem, stejně jako se to stalo mě. Prý se to stává téměř vždy cca po roce, ale hlavně v době, kdy už partnerka/manželka začnou věřit, že jejich miláček přestal pít. Proto ode mě Dita tak razantně utekla, jelikož jsem se "trefil" do toho citlivého okamžiku, kdy už mi začala věřit a já se jen tak z ničeho nic ožral jako prase. Jinak by prý pro mě byl spíše vhodnější Alkotester nežli Antabus, ten Alkotester má prý dobré psychologické účinky, akorát že ten AL7000 stojí cca 2800,- Kč s DPH, ale pokud by to zachránilo naše aspoň kamarádství či přátelství, tak by to mohlo stát za to, ne?

Zdravím Radime,znám to prošla jsem si tím taky a taky po roce,zkrátka jsem pořád nevěřila,že jsem alkoholička.Už věřím,jsem. :)Nevím jestli jste o něco pokročil ve Vašem vztahu,ale jestli si myslíte,že alkatester pomůže tak to zkuste,at Vám ho koupí/k svátku,narozeninám,k ježíšku/.Vy byste měl vědět,jestli ho potřebujete,ale mnozí pro záchranu partnerství udělají cokoliv.Dělejte to,co vnitřně cítíte jako správné.Držím palce,je jaro tak se nepředřete a taky odpočívejte.Přeju hodně dobrých kamarádů a přátel.