Ahoj, tak mám za sebou první zkušenost s poradnou, uf. Paní se mě ptala, zda piju ráno, kolik toho vypiju, zda mám okna, zda vydržím míň, nebo zda toho musím vypít víc atd. Ráno nepiju nikdy, naleju si až tak v 6-7, až mám obstaraný děti. Okna občas ano, vypiju tak sedmičku, litr, dle toho, co mám doma. Řekla mi, že nemá smysl zkoušet nějaké terapie, že půjdu rovnou na antabus!! Tři dny ve špitále na protialkoholním a pak 2x do týdne docházet na prášek, vša víte. Málem to se mnou seklo, proč hned antabus??
Líbo, já jsem nezačala pít opět, já piju cca 1,5 roku, s mužem jsme spolu 3roky. Tak nějak umírněně, průšvih nastal asi před měsícem. Jak píše petrch, začala jsem pít, protože jsem nezvládla manželův nevyřešený vztah s ex a teď přišla blbá žádost o pomoc od ex, manžel zareagoval asi tak, jak měl a mě to dostalo do kolen. V práci se mi udělalo zle, začaly se mi klepat ruce, bylo mi na zvracení, nemohla jsem dýchat. Vždy tyto stavy vydýchávám minimálně 14 dní, no a teď jsem si vydatně pomáhala vínem. Vyděsilo mě, že jsem jela ráno do práce a bourala jsem . . . měla jsem stopáč. Také jsem několikrát manželovi pod vlivem vynadala. Prostě už to musím řešit a řeším
Objednala jsem se k psycholožce, musím dostat z hlavy ty pocity zrady, křivdy, bolesti, vykydat všechen ten hnůj, odpustit, jítá dál a jít rovně, nemotat se.