Alkoholik

Veru, tak statečně přihlížej, jak se ničí Tvůj přítel chlastem, Ty jak padáš dolů, a dovol rodičům, aby vás podporovali!!!!Bude to jen horší!Je to život?Budoucnost?Lituji rodiče.

Dobrý večer.Nezlobte se Libo, ale nedá mi to, abych nereagovala na Váš příspěvěk. Vím, že to myslíte dobře a v podstatě máte i pravdu, ale podle Vaší odezvy si myslím, že vy zřejmě nežijete s partnerem, který by měl problém s alkoholem.
Pokud by jste měla zkušenost ze života s partnerem, který se rád a častěji napije, tak by jste věděla, že udělat radikální rozhodnutí není až tak jednoduché.
Úplně nejhorší je, že většinou, když hodnotíte vztah a postavíte na misky vah pro a proti, tak Vám zpravidla vyjde rovnováha. Partnera máte ráda, rozumíte si, máte společné zájmy, dokážete si naslouchat, dokážete se spolu smát, dokážete společně řešit problémy, dokážete si společně užívat život - to je jedna miska vah. A na té druhé misce vah leží alkohol, který jediný vám to všechno kazí. Myslíte, že je opravdu tak snadné se rozhodnout a radikálně vyřešit???

Milá čtenářko.At´hledám,jak chci-nenašla jsem příběh,kde by misky byly v rovnováze.Vyjma těch lidiček,kterým se samotným zdá,že jejich pití nějak není v normě(v pořádku).Z vlastní zkušenosti-už když mám sama pocit,že mé pití není OK-opravdu OK není-začíná mít trhliny oproti běžnému konzumentu.To stejné je,v případě pití druhého partnera,které jak se začne jevit tomu druhému jako zvýšené-zaručeně zvýšené je!Vyjímku může tvořit JEN TA SKUPINA,KTERÁ S NADMĚRNĚ PIJÍCÍM ČLOVĚKEM UŽ MÁ NĚJAKÉ ZKUŠENOSTI Z DŘÍVĚJŠKA-ta v které je zakořeněný strach,která ví čeho je takový člověk schopen!Poznat alkoholismus z obou břehů?Stejně jako beznaděj bolest,zoufalství,zklamání,strach a nejistotu,kterou tato nevypočitatelná nemoc způsobuje(včetně úžasných schopností manévrovat se sebou a s těmi nejdražšími).Kdy jsem pro plnou láhev nevidět lásku,kdy je plná láhev JEDINOU LÁSKOU AŽ ZA HROB.Jen ten,kdo měl to štěstí,poznal a podařilo se mu vymanit VÍ O ČEM JE ŘEČ!Pokud kdokoliv chce vkročit na cestu tak,že přehlédne rozjeté auto já sama ho varuju-stejně jako ten,kdo bude chtít pomoct.Jestli si to varování druhý nepřipouští-JE TO JEHO ROZHODNUTÍ,JEHO VĚC!

Dobrý večer, milá čtenářko,
musím se postavit na stranu Libky, protože má pravdu, i když pravda - krutá.
Dovolím si Vám oponovat, a to, že na té druhé misce vah není alkohol, protože alkohol nemá duši, nemá rozum, nemůže se pohybovat a sám o své vůli cíleně a záměrně ničit člověka.
Z příspěvku jsem nevyčetla žádné společné zájmy, žádné společné zážitky, slasti nebo radosti.
Ten krátký (4.letý) vztah je prošpikovaný tím nejhorším, co vztah může dvěma mladým lidem dát.
Kdybych já měla porovnat ty misky vah. Tak na jedné misce alkoholik, sobecký, egoistický, který se nechá živit a využívá okolí...Na druhé misce frustrovaná zoufalá mladá žena, která neví, jak z toho všeho ven. Misky vah s sebou plácly na zem a řetězy se utrhly.
Z toho příspěvku mě mrazí a té mladé slečny je mi opravdu moc líto, protože zcela evidentně nemá sílu se toho závaží zbavit.
Radka

Mám zkušenosti s alkoholem, i s alkoholikem.Zatím jsou váhy v rovině, brzy začne vládnout chlast,zničí vše, lásku, zájmy, nic společného hezkého nezbyde, jen vzpomínky.A z těch se žije moc špatně.

Nazdárek apolubojovnice!Tedy jestli se vůbec o boji dá hovořit,jestli to spíš není boj s větrnými mlýny.Žiji s přítelem, který je chytrý, skvělý,pozorný... Do té doby než pozře!!Asi nebo zcela určitě to není typický případ alkoholika, teda alespoň si to možná mylně myslím.Ten můj totiž upíjí ve sklepě,kde nacházím krabice od vína,vodky,rumu atd.Nikdy jsem ho ale nezažila motat se.Zkrátka ucucává pomalu ale jistě.Zkusila jsem úplně všechno,dokonce jsem se trefila i do rad jak jednat s lidmi závislými na alkoholu které jsem našla na těchto stránkách.Vše se vyostřilo tak, že jsem od něho odešla.Pak nastalo slibování,hraní na city,ale odolala jsem 9 měsíců.Současně se mi ulevilo ale také stýskalo.No,a po 9 měsících jsem ho vzala zase zpátky... 2 měsíce klid a dnes už zase opět vyhazuji krabice a vše je zase na úrovni slibů a krásnejch řeči.Přestávám pomalu zvládat situaci a mám pocit, že mi snad musí přeskočit.S každou nalezenou krabicí nebo flaškou mě vážně ubývá sil.

Hanko, je to klasika, sliby, přísahy, jen jak si myslí, že má zase v Tobě jistotu, začne znovu.Tají pití, protože mu už vládne, nenápadný!!!Vykašli se na něj, chlast má radši, než Tebe.Není to ubohost?Tajně, jako malý kluk popíjet?Znám takové případy, dokonce ani manželky netušily, že muž pije!Nenapadlo je to.Jenže ten pád ke dnu přijde naráz a nezastaví ho.Ale na to musí přijít on sám, proč tají pití, proč pije krabicové, nejhorší, schovává se,je to normální chování??????

Víš Libuško ono to není tak jednoduché.Ty jsi to vzala jako "sekernice".Alkoholismus je vlastně nemoc.Chtěla bych to nějak řešit.Možná teď namítneš, že jsem hloupá,ale chci pomoci.Člověk přece není od toho, aby se odkopnul.Otázka je, jestli se do té doby nesložím já sama.Na těchto stránkách jsem poprvé MŮŽU TI ŘÍCI,ŽE TO JE TEDA SÍLA.Ale spousta lidí se to tu snaží řešit.Ano, dočetla jsem se tu, že existují terapie atd.Mluvila jsem o tom s přítelem,dala jsem mu přečíst některé příspěvky a docela to s ním zacloumalo.Tak teď budu pokračovat v "nátlaku" a uvidím co to udělá.Moc dobře si uvědomuji že vlastně popíjím s ním a že ten chlast v našem vztahu je to nejhorší co jsem kdy zažila-a že jsem toho zažila!!Je vlastně stále tu a když není tak někde číhá.