Alkoholik

Lucko, já děkuji, víš, když člověk zažije peklo s alkoholem, vylíže se z toho,má chuť pomáhat, protože nepřeje nikomu to zlo, slabost, slzy, smutek......vím, co čeká každého abstinenta, nemoc máme stejnou.A ti, co nadávají, na ty se nezlobím, většinou jsou to takový, co nezvládají abstinovat, kopou, závidí.Jsou nešťastný.Taky jsou tací, co se serou do všeho, přechytralý, neví nic, prostě hlupáci, a ti nás urazit nemůžou.My, co jsme si tím prošli, máme VŠ alkoholickou života, ani lékaři neví tolik, co my.

Luci, i já děkuji za děkuji.Teď jenom k tobě. Pro tebe, aby jsi přijmula maminku taková jako teď je. Určitě mě měla a má moc ráda. V jednu chvíli v životě ji nebylo tak dobře, že si zvykla řešit všechny své smutky, problémy tím, že začala útíkat do světa alkoholického světa, do atupení mysli alkoholem. Dostala se do stadia, kdy její mysl a potřeba je zcela ovládaná jen a jen alkoholem. I když má určitě světlé chvilky, kdy si nesmyslnost svého konání, ale bohužel její mysl je nemocná a ona sama nemá šanci přestat. Vím, že jsi dělala, děláš a dělat budeš to co pokládáš za správné, ji pomoci. Ale důležité pro tvůj další život je fakt, aby jsi si nevyčítala, že skutečně nemůžeš pomoci v rozhodnutí na jejím životě něco změnit. Každý alkoholik nebo i jinak závislý, má možnost uvědomit si, že je nemocný a může najít pomoc jak se z toho dostat. To rozhodnutí je všaj jen a jen na něm. Žij si svůj život a nevyčítej si, že jsi neudělala dost proto , aby se šla léčit. Přijmi fakt, že to tak prostě je. Moje matka nikdy neměla problém s alkoholem, ale dělala věci, které mě trápily a trápí, ale naučila jsem ji přijmout takovou jaká je. Naděje, že by se mohlo něco změnit, tu budu mít v sobě pořád, ale už se k ní neupínám. Vím, že jí budu vždy nablízku a udělám všem co budu moci, ale tu snahu by měla udělat především ona sama. Naučila jsem se žít s tímto vědomím. Žiju teď především svůj život a snažím se, aby byl smysluplný. Můj největší úkol je dobře vychovat své děti a snažit se poslat je do života lépe připravené než jsem byla já.
Moc ti přeju do dalšího života, ať se ti daří, ať si nevyčítáš, že za to jaká maminka je nějakým způsobem můžeš nebo, že jsi neudělala dost. Nedávno jsem tady doporučovala knížku " Když naši blízcí pijí". Dá se z ní pochopit to, v jakém bludném kruhu alkoholik žije a jaký postoj můžou zaujmout právě blízcí, kterých se to bohužel týka a zaujmout k tomuto problému svůj postoj.
Přeju hodně sil.