Alkoholik

Možná si to namlouváš.

Možná... ale to asi nikdy nezjistím..

Určitě je to o pocitu člověka i to , že se sebelituje. Ale vždycky ho k tomu něco přivedlo, bolest špatné zkušennosti, zranění. Dětská duše je citlivá... Já také byla dlouho v roli oběti. Svoje rodiče miluji a v hlavě vím, že i oni mě.Tak jak nejlépe umějí. Ale přesto jsem se musela naučit dělat si své hranice , jelikož mě omezovali manipulovali, ale nedělali to protože byli zlí, ale protože mě chtěli chránit. Já bych přece spoustu věcí neudělala dobře atak dále... dnes si z toho děláme se sestrou legraci a rodičům jsme to řekli.Museli jsme všichni změnit přístup a jsme k sobě otevření a občas si hájím svoje a zvýším hlas, ono to je někdy třeba.Je třeba se naučit mít rád sám sebe nenechat sebou vláčet a orat ani když je to rodina...
Ale je důležité vylézt z role oběti....

Nelituju se.. Myslím, že si to zasloužím.. Myslím, že mě mají za sráče a já sebe taky považuju za sráče.. Nelituju se, opovrhuju sebou.. Vím, že nikdy nic nedokážu.. Mám vztek na ně aj na sebe..

to je prima že sem píšou další lidé.víc hlav,víc informací,což se vždycky hodí

Dádo,
zdravím a pokud chceš,můžeme se obdivovat navzájem
vydržet rok bez alkoholu to je síla a dokopat se do léčebny nezvládne leckterej chlap (například já)
můžu se zeptat? jaký je to pocit vyjít z léčebny ,není to šok?
a chodíš na nějaké kontroly?
co člověka vede k tomu že po roce začne pít

Ivano,
to je fajn že jsi se přidala
s rodičema je někdy potíž,když nefungují tak jak by měli
čekáte od rodičů obdiv a nepřichází,tak ho nečekejte,překousněte to a jděte dál.můj táta mě celý život říkal že nic nedokážu ,prostě taková povaha.
a sráč určitě nejste,je to jen ve vaší hlavě ,na to jsou nejlepší přátelé ,čím víc tím líp
a jak je po měsíci bez alkoholu? píšeš chvíli dobře,chvíli špatně, to je úplně normální¨
a co ta psycholožka pomáhá ti? já chodím pokecat jednou za 2 týdny ,paní mě udržuje v dobré náladě což je u nás alkoholiků potřeba,protože jinak se opíjíme

Ahoj Jiří jéjé ne rok, to je asi omyl. Jsem teprve čtyři měsíce bez alkoholu.Pustili mě v polovině ledna. Ten rok jsem vydržela před asi 5 roky a to jsem se léčila ambulantně. Je pravda , že už po měsíci když jsem šla na propustku z Bohnic, na jeden den jsem se dívala trochu na lidi jak vykulená. Vychutnávala jsem si tam ty střízlivé pocity. Bez mlhy. Já žila v nějaké mlze nebo co.... Jednu věc tam mají vymakanou a to tu, že než tě propustí úplně, máš takzvany stacionář a můžeš každý den, bud týden nebo dva docházet a dodržovat režim a tak, ale přitom se vracet domů. Tudiž jedeš v tramvaji, nakoupíš si, zařizuješ věci, prostě si začínáš zvykat fungovat venku.

Jo a máš pravdu Jiří, že je nás třeba udržovat v dobré náladě. Já jsem tyto dny v nějaké melancholii, mám pocity nesebedůvěry atak, takže jsem ráda za veškerý pokec s psycholožkou. Jo a chodím na skupiny do Almy každý týden. Je to ale jen pro ženy. Což je trochu škoda, chtěla bych vědět trochu jak to mají chlapi. Z toho babince v Bohnicích a všude už se mi ježí chlapi.

Ne chlapi! chlupy! už blbnu...

Jak je..? Konečně ale už nemám chřipku, takže můžu vyrazit do školy. Kupodivu se těším. Aspoň proto, že vypadnu z domu mezi lidi a nebudu se pořád válet doma v posteli.. pořád nad něčím přemýšlet. Bylo to už docela psycho.. Ale teď momentálně je to fajn )

Psycholožka.. Pomáhá! Je to zvláštní vypovídat se úplně cizímu člověku. Říct mu to, co jsem ještě nikomu neřekla.. Je to fajn pocit. Vždycky (skoro vždycky) z toho sezení odcházím s dobrým pocitem, kterej mi vydrží několik dnů. Občas se to drží aj na ten týden, než se potkáme znovu a někdy za 3 dny je všechno v tahu a já se potápím a váhám, zda není nejlepší se zase opít.. A tím od všeho utýct, je to přece tak snadný.. Pak mě ale štve, kolika lidem jsem ublížila, když jsem se opíjela.. Bylo to někdy fakt hodně vyhrocený..

Mizím do školy...

Ahoj milá mladá slečno Ivo,
moc fandím a nezapomeňte se systematicky připravovat na maturu

Jiří, jste skvělý, jak jste na tom z další motivací - cíly