Po přečtení Aziho článku mě dost zamrazilo. 2 roky a léčebna v háji. Najednou jsem si uvědomila, jak křehká je moje abstinence, že se to kdykoliv může zvrtnout a vrátit zpátky. Jako bych četla své řádky, kdy jsem byla pod vlivem. Tak šťastná a rozverná. Nic mi nescházelo, dokud démon neudeřil naposledy.
I když si někdy dokážu představit, že bych zase tajně pila, tak tolik psychického úsilí - vyhýbání se, nebýt s rodinou, jednoslovné odpovědi a pak úzkosti, sebeobviňování a zlost, co jsem to provedla. A Začínat znovu? To bych asi nedala...
|