Alkoholik

Dík.Já to mám lehčí. Jsem doma. Je tu sice tma, ticho a jen společnost 2 koček, ale nejsem nikde zavřená v teplácích bez kontaktu s nejbližšími na dobu neurčitou. Člověk hned ví, co udělal blbě a jak to měl udělat, aby mu teď blbě nebylo.

To si taky furt říkám, ale tak nějak je chvíli dobře a pak dlouho blbě. Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí, tak ti nevím...dáme to, snad, věřím tomu. Máme jeden druhého. Když jsem byla 2 měsíce v nemocnici, taky mu nebylo do smíchu. Tak snad bude zítra líp. Dneska se slušně babrám v sebelítosti. Ale nemá smysl tu brečet, hodně z vás je samo a dáváte to.

..mě hodně pomohlo to,že jsem uvěřil,že to tak všecko má,mělo být,ne že je vše proti mně,ale to že,karty jsou rozdaný,a byly dávno předtím,než jsem vypil první pivo,zažil první lásku,a že ta moje maličkost je z těch krásných, dalekých ptačích výšin stěží vidět,a když už,tak vůbec nevyčnívá,jenom by si tam někam měla patřit,prožívat každý krásný den..jsem sám,spoustu lidí je,ale vy jste pořád dva,snad,takže tepláky,a izolace je to úplně nejmenší.. podívej se na vás taky z těch výšek..

To je moc hezky napsáno. Když je mi blbě a jsem v nemocnici, vybavuji si ty hezké chvíle a jak je nám bez chlastu dobře. Co všechno děláme, zvládáme, užíváme si života. Zavřu oči a sním. A ty sny z reality mě drží nad vodou. Dneska mi to moc nejde, asi proto, že nejsem v nemocnici já, ale on.

On se ti vrátí. A doufejme, že se vrátí silnější a lepší, ať zas můžete žit ten sen....

Allle, zivot neni boj. To je nejaky hrozny omyl tohleto
Boj si z toho delame sami.

Nejprve pocit, že může, není nemocný, je jako každý jiný. Tak to vždycky začne. 2-3 piva. Nedělá přece nic špatného. Doma funguje, vše je v pořádku. Nemluv mi do toho, mám to pod kontrolou.
Remi. Toto napísal kedysi po takmer 2 rokoch nepitia a po knedlikovom pive:"Osobně, mohu-li si vybrat mezi:
• doživotní abstinencí
• nebo svátečním konzumací
vybírám možnost č.2 i s případnými následky."
Už vtedy bolo jasné, ako to skončí.

Láďov problém je jeden. Vie, že je alkoholik, ale nezmieril sa s tým. Stále s tým bojuje. Resp. nebojuje, pretože chce piť. Stále má v hlave otázku Prečo? Prečo iní môžu a ja nie? (nechce sa mi to teraz hľadať, ale dosť o tom písal pred 2 rokmi). Bez toho zmierenia, bez prijatia toho, že alkohol je a vždy bude silnejší než on, to nikdy nedá. Len sa bude stále točiť v tom bludnom kruhu recidív.

Ano Krtku. Přesně tak to je. Začal se cítit vyléčený. Přestal jezdit na opakovačky, zanedbal následnou léčbu u psychologa. To, že jeho problém s léčbou nezmizel, zasunul hluboko v sobě. Nechtěl si to připomínat. Ale teď je to snad na dobré cestě. Chce po léčbě docházet na skupiny na adiktologii. Snad si to v hlavě srovná.

Fuj, me mrazi uz jen z predstavy, ze bych do toho kdy znovu vlitnul. Jak by mi bylo blbe, nekde ve skarpe poblitej. Zle, psychozu aj. Nene.