Alkoholik

Já taky doufam, že vydržim. Pítí mi přestalo připadat sexy. Kdežto takový abstinenti. Hmmm

Já jsem v poho. Teď mi přijde že normální je nepít. Ani mě to neláká. V neděli sem dělal čerta všichni samozřejmě nabízeli ale nebyl problém odmítnout. Aspoň je mi ráno dobře. Ať se daři. Všem. Já své rozhodnutí plním. Jen ještě přestat kouřit
Ještě jednou ať se daří a Šťastné a Veselé kdybych už nic do vanoc nepsal.

Super, to sem ráda! hezký vánoce!

Zdravím všechny.
Chci se tu podělit o dvě věci
Nejprve se chci pochlubit - zítra mi začíná TISÍCÍ den abstinence.
Z toho mám radost.
Ale z čeho radost nemám, to je ta druhá věc, že z bažení ještě nejsem venku.
O víkendu jsem se vrátila z dovolené u ocánu, ze země kde rum tekl proudem.
Tam jsem neměla problém.Nevadilo mi, že všichni kolem pijí.
Měli hodně nealkoholických koktejlů, takže jsem si to vynahrazovala tím.
Ale, když jsme se vrátili domů, tak problém nastal.
Bylo to přesně takové jako na začátku abstinence. Nervozita, třes rukou, sucho v krku, zrychlené dýchání. No děs-běs
Trvalo to asi dvě tři hodiny, pak to odeznělo.
Ale byla jsem hoooodně překvapená, že se to vůbec stalo.
To je konec hlášení
Přeji všem krásný den

Ale zvládlas to
Mně se to stávalo taky, ty situace ve společnosti s alkem pohoda a pak přišlo období nervozity, nejistoty, blbých snů a vleklo se to i delší dobu, jednou snad i měsíc, prostě blbé období. Nemohl jsem se toho střepat, tak jsem zvyšoval fyzickou aktivitu a vymýšlel jakékoliv činnosti, večer sem zobal prášky na spaní, protože když sem zavřel oči a chtěl spát tak mně to nenechalo a furt muselo "neco šrotovat v kolni" Vyvíjí se to u mně, občas mám takové slabší chvilky, velice mááálo naštěstí a není to už takové jak jsem popsal. Prostě jiné... nikdy z toho nejsme venku, ale ta chuť žít s čistou hlavou plnohodnotný život je silnější. Mám nějaké trable v osobním životě, kdo nemá, záleží jak si to kdo bere. Vyrovnávám se se vším pokaždé jinak, teď mi to trvá delší dobu... ale díky Eriko za info,
objímám a milion

A všecko nejlepší k těm tisícinám

Díky Péťo,
samozřejmě mám radost z tisky.
Jen mě reakce těla zaskočila. Možná dobře. Začínala jsem se cítit silnější v kranflecích.
Pac a pusu

Tělo-mozek-duše, vše je propojené. Jen to po tom chlastacím období dát do pořádku, nic není zadarmo a občas se nám to bude připomínat, máš další nový poznatek a "zážitek". Myslím, že ti to v kramflecích nic neubralo, jen tě to dál posílilo

Erika, ty jo, to uz ubehly skoro 3 roky?
Me ty stavy, co popisujes dohani i po skoro 6 letech nepiti. Je to nekdy az k placi, jak je to otravne a pritom clovek nema chut se napit nebo potrebu neco prepit - ne vedome. Ale nekde na pozadi pekne jede divadlo vsech zivotnich pribehu, scen a "neco" si moooc dobre pamatuje, co delalo mozku dobre a co "resilo" problemy, i kdyz treba zadne nebyly (na dobrou naladu, odmena).

Je desiva predstava, z i treba po 20 letech muze nastat zkratova situace a pak uz jen majacky a detox v blazinci.

No jo no, zivot je risk od narozeni po smrt.

„Život je hra, jejíž pravidlo zní: To není žádná hra, tady jde o život“

Michale, jo jo. Budou to tri roky.
To to leti.
Teda ted to leti. Pred tim se to tahlo.

Tak to tedy pochvala!