Alkoholik

Alice, na záchytku jsi se dostala proč?Ani to nevíš, něco radši dělej se svým pitím, neděs se ostudy, neschovávej si to pití, stejně už to lidi ví, jen my si myslíme, jak jsme nenápadní, nikdo nic neví.

O mém alkoholismu ví jen rodina,na záchytku mě odvezli z jiného města.Jela jsem za známýma a koupila si na cestu vodku,samozřejmě jsem ji vypila a to dost rychle.Jen doufám že se o záchytce doma nedoví,vše jsem zaplatila a doufám že už bude vše jen dobré.Na alkohol nemám zatím vůbec chut,pořád jsem z té záchytky v šoku a doufám že to tak zůstane.Když jdu okolo chlastu,tak to se mnou nic nedělá,jen doufám že ta léčba šokem zabere.Zatím musím říct že ano.

Za chvíli šok zmizí, něco se sebou dělej, dokud je čas.Liba

Piju porad,mozna jeste vic. Flaska vodky je u me dennim zvykem. Zacinam mit zdravotni problemy, boli me zaludek, hlava. Nemuzu se donutit neco delat. Kdyz ctu o priteli pani Martiny? normalne mu zavidim, ze muze byt v peci lekaru. On muze byt tam a nic neresit a ona se tu muze zblaznit starostma. Mam asi deprese, nemuzu spat. Potrebovala bych si nekde odpocinout. Uz nemuzu, mam cerne myslenky.
Mam maleho syna, jenom na to porad myslim. Jinak me tu na svete nic nedrzi. Na partnera uz jsem se uplne vykaslala a nekolik dni s nim nekomunikuju a nic. O vztah s nim, o celou rodinu uz nemam vubec zajem. Jenom o maleho Ondreje.

Irenko,tipycký řeči alkoholika,"nemám pro co žít,nic mě tu nedrží"litování se a svádění viny na ostatní.Proč už s tím něco neděláte proboha.Nečinně sedíte v koutku,litujete se a váš malej s vámi musí trpět?

Ireno, za chvíli už Vás nebude zajímat ani malý Ondra!Vy berete tu láhev, Vy si ji lejete do krku, takže se už vzpamatujte a něco s pitím dělejte.Nezáviďte jiným, myslete jen na svůj problém, jděte na léčení, jste už na tom zle.Přiznejte rodině pravdu, i tu záchytku.....pomůžou.

Taky jsem si občas dala ráda víno, nebo nějakýho toho paňáka, ale když vidim jak dopadl muj přítel s tím deliriem, tak se mi ten alkohol úplně zpříčil a te´d po třech týdnech vidim že mi alkohol ani trochu nechybí. Zaměřila jsem se na svý holky a vím že kvůli nim stojí za to žít, a to je i vzkaz pro Irenu, a´t si najde smysl života ve svém dítěti a místo flašek chlastu pro sebe a´t mu radši koupí třeba sedačku na kolo a začnou spolu jezdit po venku, nebo ať si najdou jiné aktivity, my s holkama za chvíli vyrážíme do bazénu a užijem si to. Pamatujte si, že to dětství je velmi krátké a uteče hrozně rychle, proto se snažte ho svým dětem udělat co nejkrásnější. (Děti, stejně jako zvířata se bojí opilců - to nevíte ????)

Dobrý den, Ireno,

jak jsem četla Váš příspěvek, popravdě se mi podlomily nohy. Kdyby Váš příběh dopadl dobře, dalo by se mluvit o malém zázraku. To, co se Vám pokusím napsat, neberte prosím nijak zle. Budete de facto číst i o mojí minulost.
Píšete, že byste si potřebovala někde odpočinou. Nejde to, viďte, co chvíli se v noci vzbouzíte a potřebujete se napít. nemám pravdu? Deprese? Ne deprese a alkohol, ale alkohol a deprese. Denně lahev vodky? To už nemáte problém se dvěma lahvemi. Nemám pravdu? Myslím že jste na tom stejně, jako byste si denně píchala nějaký opiát a to celkem slušnou dávku.
Nemáte zájem o vztah s rodinou, s nikým, emoce jsou v "čudu" a jediná emoce, která Vám zbyla je nadpozemsky snová touha po spoustě nekonečného množství alkoholu.
Ano, máte černé myšlenky, ale nejčernější myšlenka je být odříznutá od možnosti se napít. Pro Vás pekelná představa, při které se Vám až srdce rozbuší. Proto závidíte těm, kteří jsou již v péči lékařů. Myslím si, že závidíte všem, které potkáváte někde venku, slyšíte přes otevřené okno, jak si povídají o úplně obyčejných věcech. Závidíte lidem smích, závidíte maminkám pomalé procházky, nic je nežene, žádná podobná touha. Dala byste nevím co za to, abyste mohla žít úplně nejobyčejnější život.
Ano, ještě je tu malý Ondřej.
Paní Ireno, myslíte, že se to dítě zasloužilo o to, dívat se na svojí mámu, jak žije v jiném světě, jak se pomalu zabíjí, jak na něj nemá náladu? Pro něj trest. Ale za chvíli si na to zvykne a bude pokládat pití vodky za něco běžného a normálního. Tak se pěstují budoucí alkoholici. Jestliže se rychle nevzpamatujete, malého čekají mnohem krušnější okamžiky.
Ta osobnost, která má jméno, city a která skutečně miluje svého syna spí, je pryč, zavrhnutá. Víte paní Ireno, proč máte zatím zájem jenom o Ondru? Protože je malý a nemá tu moc a sílu Vám vytrhnout láhev z ruky, není dost velký na to, aby Vás odvezl do nemocnice, na záchytku, nevyjednal léčebnu, nevzal Vám peníze, abyste si nemohla koupit vodku. Ale ten čas jednou přijde. Malý Ondra bude velký a pokud nad Vámi nezlomí hůl, bude dělat všechno pro to, abyste se k pití nedostala. Jen si to představte. Odvrhnete ho stejně, jako zbytek vaší rodiny? Ale Ondra je ještě malý, všechno Vám musí tolerovat, protože mu nic jiného nezbývá. Proto ho zatím máte ráda.
Nejvíc však máte ráda ty okamžiky sama se sebou a s lahví a přejete si, aby Vám dali všichni pokoj, aby od Vás nic nechtěli, aby Vás v pití neomezovali.
Na světě Vás pevně drží závislost, jako otrokář svého otroka. Závislost Vás jen tak nepustí, pokud si nevezme svojí daň a tou je Váš mentální a fyzický život.
Že Vás bolí žaludek a hlava? Alkoholici umírají v takových bolestech, že bolení žaludku a hlavy je proti tomu šimrání motýlích křídel.
Moc Vám přeji, aby Vaše cesta byla co nejméně bolestivá. Přeji Vám, aby ve Vašem případě zasáhl někdo z venčí a co nejdříve. Jenom tak by byla možná záchrana. Osobně se domnívám, že neexistuje žádná výmluva pro to, aby se člověk nemohl léčit i když je úplně sám a má malé díte - existují léčebny pro maminky s dětmi. Jediná pravdivá výmluva pro to, aby jste se nešla léčit je ta, že prostě nechcete. Zatím je pro Vás totiž alkohol nejdůležitější věcí na celém širém světě.
Tak tfuj tfuj tfuj a hodně štěstí..

Radka

Jsem tu po nejake dobe znovu. Asi budu jenom otravna, kdyztak na me ani nemusi nikdo reagovat. Potrebuju se jenom vypsat. Nikomu doma neprijde moje piti divne. Nebo to proste neresi. Partner,ac sam nepije,neresi to.Treba ani nepiju nejak moc nebo co. Nebo piju malo, ze ho to nezajima. Dalsi muj problem je sebeposkozovani. Rezu se ziletkou. Mam jizvy na rukou uz z drivejska. Cerstve rany. Nevidi to. Nechce videt. Ted jsem vymenila piti zase za tuhle "pomoc"duse. Ani nevim proc sem pisu, kdyz stejne vsechny stvu tim, ze s tim pitim nic nedelam a nejdu se lecit. Dnes je mi fakt zle, hodne zle. Asi tady zbytecne zabiram misto a placam do prazdna. Omlouvam se.Nemuzu psat na server pro maminky/kam teda taky chodim/, ze jsem ozraly prase. Tam se bavime o detech. Nemuzu nikde psat, jak mi tece po rukach krev, ze me to uklidnuje, ulevuje od dusevni bolesti. Jsem blazen, nechapu jak muzu mit normalni dite. I kdyz taky tak nepusobim. Vesmes si lide mysli, ze jsem v pohode, dobra matka a tak. Kdybyste videli meho dvouleteho Ondru jak je chytry, sikovny, roztomily....Neni urcite zanedbane dite, to ne. Kazdy den varim teple jidlo, kupuju mu zdravotne nezavadne boty, slusne obleceni, ma hezke hracky, hezky pokojicek,kazdy den si s nim hraju,mazlime se, chodime ven. Ale stejne jsem hrozna zenska.

Ireno, seber se , a uháněj k lékaři.Ondra nemá nic, jen nemocnou mámu!Zdravotní boty, teplé jídlo nic neznamená.Tvůj stav se zhoršuje, neobelhávej se, a něco se sebou udělej.