Alkoholik

"nepiju 7.mesic a na AA uz nechodim davno" - toto by sa dalo pochopiť tak, že už som v pohode tak tam nemusím nikdy ísť, ale to by mohla byť chyba. Aj keď sa človeku nie vždy chce a občas má pocit že čo tam budem furt počúvať to isté dokola, je bezpečnejšie spraviť to pre seba, premôcť sa a ísť. Na konci sa zaručene dostaví spokojný pocit "paráda, dobre že som išiel". A nabudúce zase.

Tomáši gratuluji. Podle mých zkušeností ta radost a výsledky nepití přicházejí kolem pátého měsíce abstinování. Tak nějak to popisoval i Sochař. Co se týče AA. Já budu snad za pár dní slavit rok bez chlastu. A čím dál víc si pohrávám s myšlenkou, že na AA po nějakých skoro třech letech zase zajde. Tenkrát mě dávali sílu, ale až zpětně jsem pochopil, že jsem tam ještě nic nepochopil. Ono to chce si projít tím vývojem, protože ta zkušenost je fakt asi nepřenositelná. Jinak ještě jednou gratulace a drž se!

Žilinčane, tak s tema AA jsem to takhle urcite nemyslel..mozna se to takhle dalo pochopit. Ale myslim, ze to, co se ve mne probudilo, mne vedlo a stale vede a ja tomu plne duveruji..duveruji moji ceste. Hlavne, jak uz jsem psal, jsem svoji pozornost od alkoholu odvratil a zacal tvorit neco jineho, noveho..tudiz alkohol svoji moc ztratil. Takze asi proto jsem tam pak jiz prestal dochazet..ale nezapomenu, protoze to k tomu patrilo, jsem rad, ze jsem se tam setkal se skvelymi lidmi..ti, kteri prosli peklem, maji velka dobra srdce. Vite, i ta energie tam..nemusel jsem mluvit, ale citil jsem tam takovou zvlastni lasku. Je to neuveritelny, kdyz vas nekdo chape i kdyz treba vubec nic nereknete, je to sila. Vcelari, diky,taky se drz. Vratila se nam prirozena radost z existence, hura!

Tomáši, jseš dobrej! Věřím, že to dokážeš. Každý to má asi jinak, někomu se to může povést hned, někdo potřebuje nějak pomoct. Já, jakožto věčná recidivistka, se raději svěřím do rukou odborníka, protože vím, že dnes (teď zrovna po týdnu abstinence) se cítím neohrožená, ale tuším, že přijde den, kdy moje rozkolísaná nálada způsobí, že to ve mě zase začne hlodat. Ale to neznamená, že jsme takoví všichni. Vím o klukovi, kterej to taky zvládnul sám (zatím dva roky). Takže myslím, že to jde a přeju ti ať se ti jen daří...

Aj keď sa človeku nie vždy chce a občas má pocit že čo tam budem furt počúvať to isté dokola, je bezpečnejšie spraviť to pre seba, premôcť sa a ísť.
Žilinčan

Vřele souhlasím. A o návštěvách AA se ů, taky někdy říká-právě když máš pocit, že vše s přehledem zvládáš a ta setkání už vůbec nepotřebuješ, honem všeho nech a maž tam!
Zažil jsem před lety dobu, že jsem netrpělivě chodil okolo místa setkání AA, "než otevřou", bylo mi celkem jasný, že pokud tam nepůjdu, vlezu do hospody. Chodil jsem ze začátku každý den a jak píše Tomáš, ani jsem se moc nedokázal soustředit, ale zachycoval jsem se té energie, která tam je.
Teď se čas od času jakoby donutím, dokopu a nikdy pak nelituju.
A mimochodem, mám tu nové vydání, moderní překlad, rok 2016 Modré knihy. Ten starý překlad byl někdy zašmodrchaný, starodávný. Tohle je výborný, pro současníky z našich ateistických krajů možná pořád trochu moralistní, náboženský, ale je to vyzkoušená, skvělá kniha "pro školu i dům", jak se dřív psalo.
Dnes jsem četl v buse a vyloženě na mě působilo uklidňujícím dojmem, že ty samý problémy, jako já, když jsem chlastal, řešili opilci v době války Severu proti Jihu-prostě, jak se říká na AA: Funguje to.

Co je Modrá kniha?

Karolina, kniha anonymnich alkoholiku. K dostani na AA setkanich.

Zdravím všechny.
Taky jaem na tom podobně a sice rozhodnutá jsem přestat pit.
Věřím, že to snadné není.
Nikdy jsem tak nedostala odpor k alkoholu až teď.
Nezačinám poprvé, ale pokaždé jsem s tím skončit úplně nechtěla. Jen kvůli druhým. Tak jsem zvědavá jestli to bude jednoduší s odporem.

Jen nevím jak se mám chovat, před okolím. Mám mluvit o alkoholu jako o zlu. Nebo mám mlčet? Řikat si to jen pro sebe a přitom mám tu tendeci o tom mluvit a o sobě.
Co semnou bylo. Omlouvat se.
Nebo to vzít co bylo a vratit se to nedá ale co bude to se dá změnit.
Pořád jsem rozhozená a nesoustředěná.
Začala jsem hodně pit po rozchodu v dubnu a měla jsem před operacemi a byla jsem jen doma sama a s flaškou. Za 9 měsiců pití už nechci takhle dál žít. Jsem magor a v opilství mě přiživuje zloba a vztek. Neumím mít radost. Moc jsem se na sebe rozlobila. Jaký čas jsem ztratila a místo toho abych byla ráda , že jsem zdravá. Tak se zabijím. Tak třetí den bez alkoholu.

Renata, druha volba me osobne prijde lepsi - co bylo, bylo. Co bude, mohu ovlivnit. Prijde mi, ma zkusenost, ze zlova na sebe a na alkohol/drogy, nestaci k vymaneni se z kolotoce zavislosti. U me bylo potreba prepnout si pomyslnou vyhybku v hlave a zmenit denni rezim. M.