Alkoholik

Karel Václavek,
zdroj článku.

Maris napsal:
Ja, pozvi mě na svůj pohřeb,aspon se jednou zasmějuju,od smrti mamky na pohřby nechodím,ale u tebe udělám čestnou vyjímku,teda pokud tě nepředběhnu.Jinak ,ale vážně přeji ti dluouhý a šťastný život,tak jako všem lidem.

Janka,

..."smelo príď!"...
(...aj bez fľaše!)

(Prines si "vuvuzelu"!)

*vuvuzela = krátka trúbka používaná najmä na futbaloch.
Možno ma preberieš, keď zatrúbiš.

Selincro jsem zkusil na radu psychiatričky. Byl jsem z těch kvartálů už docela vyděšený a na sebe naštvaný, pořád jsem "přestával", ale určitě jsem neměl ještě v úmyslu úplně s pitím přestat.
Byly to roky, kdy jsem sice občas zašel na AA a četl knížky o alkoholu, asi docela obvyklé období, kdy vám sice pití už vadí, ale pořád si ještě říkáte-Ještě je to dobrý!, alkohol vám v podstatě už schlamstává život, ale nedokážete si život bez něj představit, mj., protože kolem pijí všichni nebo skoro všichni.
Ještě si pořádně nedokážete představit tu změnu, ten úkrok-to vykročení do střízlivosti.
Takže jo, Selincro funguje jako brzda. Účinek Selincra mi výstižně popsal jeden pijan takhle-je to, jako když máš chuť na buřta u táboráku, jeden rychle sníš a dáš si druhej, možná, možná-ještě třetí, ale dál už ne.
Selincro způsobilo, že když jsem se šel po dejme tomu 14 dních bez pití promyšleně opít, tak jsem se napil míň.
Místo dejme tomu dvou litrů vína, vypijete půl litru-místo sedmi piv jen tři-a končíte.
Ale co s tím?
Snad dobrá brzda, snad to pomáhá ujasnit si, že ten chlast je lepší vypustit úplně.
Jedno balení, tak asi deset prášků stojí snad tisícku.
Děkuju, už to nepotřebuju.
Pro mě je to minulost.

Karel Václavek napsal:
Nealko pivo jsem celé dva měsíce vůbec neměl. Sellhal jsem kvůli úzkostem, které na mě posldení dny doléhaly a už se to nedalo vydržet. Potřeboval jsem se nutně z těch úzkostí vymanit, aspoň na pár hodin. To ale asi pochopí jen ten, kdo úzkosti zažil na vlastní kůži. A pokud by mi chtěl někdo doporučit antidepresiva, tak předem odpovídám, že jsem je před léty zkoušel, ale vůbec nezabíraly. Nedávno jsem četl odborný článek, že antidepresiva jsou jen placebo, které ve skutečnosti nemá vůbec žádný účinek. Prostě antidepresiva jsou podvod a já jsem si to na sobě už před léty ověřil. Jeidné, co na úzkosti aspoň na chvíli funguje je bohužel jen ten prokletý alkohol.

Kdo nechce věřit, nevěří. Ono to občas nezabere, tak se zkouší jiné, dokud se to nezlepší.

Radši úzkosti přepít je hovadina, ty stavy potom bývají kolikrát ještě horší a tupl se rozjede další chlastací kolotoč.

Když sem nevěděl vůbec kudy kam, tak jsem se svěřil do péče odborníkům. Pití pomáhalo možná z kraje. Pak už ne, musel jsem se ho v zájmu sebe a života zbavit.

Kdo chce kam, požme mu tam.

Ja raděj Ti na svatbu než na pohreb,brrr a tu trubku pozrem

Perte, toto do žuly vytesat pořádným písmem, do žuly:

"Radši úzkosti přepít je hovadina, ty stavy potom bývají kolikrát ještě horší a tupl se rozjede další chlastací kolotoč.

Když sem nevěděl vůbec kudy kam, tak jsem se svěřil do péče odborníkům. Pití pomáhalo možná z kraje. Pak už ne, musel jsem se ho v zájmu sebe a života zbavit."

Perte,znám úzkosti,nemohla jsem ani vensvírala se hruď,pitím se to trochu zlepšilo po absťáku zhoršilo.Pila jsem pak zas brala AD.A pořád dokola,
AD jsem vyhodila a dva roky nebrala.Pila jsem kvartalně,úzkosti příšerné.Teď když jsem se zbavila chlastu a přítele a beru 3 týdny ADje mi líp.Psala jsem si každý den jak mi je,od 1 dne nepití.A postupně ůzkosti a depky mizí.Jsem sama ,bez rodiny,mám puštěné rádio,zpívám si,už mi nevadí koledy a přitom uklízím.Semtam odběhnu tady co je nového,zasměju se s Ja.Nevím jak mi bude večer,ale teď je mi dobře.

Šantalko,jsi v pohodě?proč nepíšeš?Stalo se něco?Ozvi se...

Alhena stale pije? :-/

Tak se vám "hlásím", i když se mi vůbec nechce. Chtěla jsem napsat až v momentě, kdy budu mít tuhle krizi zvládnutou. To se bohužel ale zatím nedaří. Dnes jsem seděla v čekárně u své psychiatričky, abych si o od ní nechala napsat antabus.
Jenže tam nebyla.
Ještě jsem si cestou domů říkala, no tak doprčic, přeci další směrování tvého života nebude určovat, jestli je, nebo není dnes doktorka v ordinaci. Ty se tváříš, jako bys snad kvůli tomu pít MUSELA....
A nějakou dobu dobu to vypadalo, že to i zvládnu. S tím, jak jsem si říkala, že už sakra nechci být trapná a ubohá! Že když to dělat nechci, tak to přeci dělat nebudu!
...
Nerozumím tomu. Opravdu tomu vůbec nerozumím. Je to tak šílené, že je to mimo jakýkoli pokus o pochopení...
V pondělí v ordinaci už doktorka bude a nechám si napsat ten antabus. Pokud tedy na to ještě budu mít nějaké peníze.
Strašně se před vámi stydím a před sebou ještě víc. Ten počáteční relaps bych si ještě dokázala odpustit - vzhledem k situaci -, ale tohle je už prostě jen totální ubohost...
Připadá mi to skoro jako rozdvojená osobnost...