Alkoholik

Taky zdravím,
Tolik jste toho v životě dokázal a teď se to nějak pokazilo. Asi Vás ta hospitalizace nemine. Bát byste se měl asi zůstávat takhle. Tam budete pod dohledem a bude-li to třeba, i farmakalogicky spávně podpořen. Rozhodněte se a jděte do toho, nečekejte až Vás tam budou Vaši nejbližší posílat. Někdy se stává, že v rodině přiznání si problému trvá dýl než-li tomu, který touto nemocí onemocněl. Je to náš obranný mechanismus - popírání skutečnosti, ale je to jen první fáze, kterých je víc.


P.S. Na nervy jsme v dnešní době skoro všichni, někteří jedinci, ale potřebují nervovou soustavu čas od času správně chemicky vyvážit, ale na to jsou specialisté, teď i potom se potřebujete svěřit do ,,jejich rukou´´, nebojte se toho.
Držím palce.

Víte Květuš on je specialista a specialista,víte jak to myslím.Někteří doktoři píšou neurol i když máte tik v oku a nerozlišujou,hlavně se nesnaží ani upozornit pacienta že tento nebo jiný druh je návykový.Znám nejeden případ nechtěné závislosti na lécích a jak má laik poznat hranici,když doktor píše a píše a pacient věří a věří.Je nasnadě najít si opravdu dobrého odborníka!

To ano s tím souhlasím, kéž by se to Radimovi podařilo a našel opravdu dobrého odborníka - specialistu.

Radime,jsme s vámi držíme palce a vy do toho jděte naplno stojí to za to.

Děkuji Vám všem za podporu, v zásadě asi máte všichni pravdu. Teď jde o to, která AT ambulance by byla vhodnější - jestli ta bližší - pokud to tady na náchodsku trochu znáte - tak nejbližší je AT v Novém Městě nad Metují, jeden lékař z Hradce mi však doporučuje AT ambulanci v Hradci. Pokud vím, tak psychiatrie v Nováči nemá moc dobrou pověst, jak je to s AT poradnou nevím, ta se tam přestěhovala z Náchoda. HK je sice dále, ale jak jsem zjistil, tak odtamtud je podle mého názoru snazší cesta do LNN Nechanice (poblíž HK), je to léčebna závislostí a zároveň je to tzv. detašované pracoviště Fakultní nemocnice, tak snad to má nějakou úroveň. Příslušné kontakty mám. Nemáte nějaké podrobnější informace o tomto zařízení? Nebo bych musel nějaký čas pobýt na psychině v HK kvůli detoxu? Od alkoholu dokážu nějaký čas abstinovat (závislost cca 2 roky), ale od Neurolu vůbec ne (závislost cca 10 let, cca 2 mg denně, dávky nezvyšuji).

A ještě jsem zapomněl na jednu věc, která s mými problémy souvisí spíše nepřímo. Včera večer se mi ozvala po delší odmlce moje přítelkyně, měli jsme poměrně dost dlouhý telefonát zejména kvůli mým problémům. Vše jsem ji podrobně vysvětlil, myslím, že to alespoň zčásti pochopila. Sama má také nějaké psych. problémy, bere antidepresiva, vlastně nás spolu dlouhou dobu udržovalo či stále ještě udržuje to, že jsme oba tak říkajíc "odpadlíci", jsme bezdětní atd. atd. Co se mě však vůbec nelíbilo, byla jedna z jejích včerejších posledních vět, kde mi znova opakovala něco jako "tak vidíš, že já za to nemůžu". Pochopitelně, že nemůže za to, že si chodím nakupovat alkohol, také mi nic nenalévá, stejně tak mi nepředepisuje Neurol, nicméně u zrodu té závislosti na alkoholu jsme měli nějaké problémy v intimní oblasti, které si však přítelkyně nechtěla připustit, a to ani dnes a docela mě to mrzí, protože jinak jsme byli spolu celkem spokojení, jenže skomírající sexuální život v podstatě dříve či později pohřbí celý vztah. Počátky těchto problémů se datují již někam do roku 2006, byli jsme tehdy u poradce, bohužel přítelkyně se tam z nepochopitelných důvodů myslím rozbrečela a k nastínění řešení (jakéhokoliv) nedošlo. Byla to hlavně velká chyba z mé strany, že jsme se v zásadě na ničem nedohodli a že jsem netrval na nějakém přijatelném řešení, v krajním případě třeba i na rozchodu. Včera mi také slíbila, že když se budu léčit, tak poté se ke mě klidně vrátí. To zní sice moc hezky, jenže zatímco já svůj problém se závislostmi si prostě musím řešit sám (resp. s pomocí lékařů), tak problémy ve vztahu musí řešit oba dva, neboť se to týká obou lidí. Zkrátka zatímco já si svoje problémy připouštím, pomalu se je snažím řešit, tak partnerka si nějaké problémy ve vztahu nikdy nechtěla ani připustit a obávám se, že jiné to už nebude. To mi zkrátka snižuje motivaci k léčbě, k hledání zaměstnání atd. a v tomhle mém stavu si určitě v současné době nechci hledat nikoho jiného...
Prostě jasná podpora a motivace tam chybí, to bohužel pociťuji vlastně z celého svého okolí.
Tedy já se snad dám asi na psaní románů.

Dobrý den Radime,jsem ráda že jste napsal a napsal jste to hezky,nicméně motivací jste vy sám,vaše zdraví atd....Můj názor je,že by jste měl v první řadě řešit váš největší problém to jest závislost a od toho se to pak celý vyvíjí,pokud budete aspon z části z toho venku i ostatní problémy se vám budou řešit o hodně líp s čistou hlavou,ted jste vy na prvním místě nic jiného.Zkuste Hradec,Hanka tam navštěvuje AT poradnu myslím.V Nechanicích byl můj kamarád je to 10let dodnes abstinuje,chválil to tam,ale abstinování není jen o léčební je to hodně na vás tam vám motivují a navedou správným směrem.tak směle do toho.

Ještě jednou zdravím Radime,
je bezvadný, že se stále držíte myšlenky vyhledat pomoc. Kujte tedy železo dokud je žhavé ? - teplé. Možná jste si zadal ve vyhledavači LNN Nechanice, pro případ, že ne, tak Vám posílám ordinační hodiny do ambulance AT HK. Je možnost se objednat u lékaře, psycholožky a psychologa, můj syn docházel k psychologovi Martínkovi a byl spokojený. Do začátku bych se ale raději objednala u doktora Čížka.

Ambulance pro alkoholismus a jiné toxikomanie

Nachází se v budově psychiatrické kliniky, v areálu Fakultní nemocni

Ordinační doba:

MUDr. Jiří Čížek Úterý

7:30 12:30

Čtvrtek

7:30 (7:30 - 10:00 substituční léčba) 16:00

Psycholog
Mgr. Andrea Tibenská Středa

7:30 (1.a 3. týden v měsíci)

Mgr. Cyril Martinek Středa

7:30 (2. a 4. týden v měsíci)


Tel.: 49 583 3232, 49 583 2221 - sestra, 49 583 2410 - lékař.


Jak píše Ivlika, teď je přednější řešit problém s alkoholem a léky a vše ostatní také důležité se Vám bude lépe posuzovat a rozhodovat s duševní svěžestí, která Vás po úspěšné léčbě a abstinenci ,, nemine´´.

Dejte o sobě vědět, jak jste vše zvládnul. Vaši se časem taky probudí a podpoří Vás.
K

dobry den, jmenuji se petr,je mi 24 let, a jiz od maturity o sobe vim ze mam velky problem se zavislostmi. abych nastinil svou nevalnou situaci, od druhaku na gymplu opravdu intenzivne kourim marihuanu pres bong vyjma trech odbodi abstinovani zhruba po mesici,a nepravdidelnych prestavek zpusobenych napr brigadou, cestou do zahranici, ci tak silnou opilosti ze uz se mi ani hulit nechtelo. Co se tyce piti, zacalo to klasickymi pitkami v hospodach a na vseruznych oslavach v dobach este nezletilych, v kombinaci s marihuanou uz to tehda byla prace na plny uvazek. kdyz se zpetne ohlidnu vidim zlom ve dni, kdy jsem zaspal exkurzi ve skole- na planu bylo piti pred, behem, i po exkurzi, cehoz sem se nemohl zucastnit, a proto sem se rozhodl sve spoluzaky dohnad na dalku, z domova, a otevrel si sve prvni vino doma sam z nikdy nevycerpatelnych zasob sklepa mych rodicu, ciste z duvodu privodit si opilost. Pak nasledovalo obdobi kdy me priprava na maturitu, veci spojene s konzumaci marihuany a vikendove party zamestnavali natolik, ze na kazdodenni piti tehdy jeste nebyl cas. Stupnovala se vsak ma touha na kazdy podobny vecirek se muset nalezite predpripravit doma ze sklepa - dokonce sem si namlouval ze to delam abych usetril. Rodice, moji tehdejsi zivitele, ac registrovali mizejici vina, my s trochou nadsazky vycitali tak maximalne to, ze mam brat ty levny a ne ty archivni, a ze kdyz moje matka muze pit kazdy den litr ´´obycejneho vina´´ nas milanek nebude brat archivni. Ono vsak mene chybi archivni z velkeho stojanu nez obycejne z tydenniho kartonu, kde je jich jen sest- a stim souvisela potreba me piti zacit tajit a defakto delat me prvni kradeze. v pozdejsich dobach sem se hodne stydel kdyz pani na uklid odnasela z ruznych mych schovek v pokoji desitky vypitych lahvi, semtam mi do pokoje nabehla i matka vyhazela flasky, zanosradamovala do zlodeju, lenochu a lidi ktery brzo vyhodej ze skoly. A prave s nastupem na vysokou skolu zacali nabirat veci este strmejsi raz, Vysoka skola jako institut kde clovek musi bejt zodpovednej sam za sebe, a zadny ucitel nikoho do niceho nenuti, mi uplne jako chronickemu kurakovi marihuany a vymetaci nesmyslnych kaleb prilis nesedla. Povedlo se mi dostat na architekturu, od mala maluju, zajimam se o dejiny umeni, navstevoval sem ruzne kurzy a pres to ze se cim daltim vic konzumace cehokoliv stavala moji prioritou, architektura byla dlouhodobe muj cil, ktereho se mi podarilo i na prvni pokus dosahnout. Po dlouhych 4 mesicnich pomaturitnich (jen chlast a huleni)prazdninach sem tedy nastupil na FACVUT, kde sem se vinnou odkladani, vymlouvani sotva prehoupl do tretiho semestru, ktery byl muj posledni na teto skole. Muj bezny den byl takovy kdyz uz bylo nutne jit do skoly sel sem tam, davno v me hlave byl jako hlavni vrchol dne, sejit se s prateli z gymplu u kamarada a do nemoty se tam zhulit, jezdil sem tehda dost autem takze sem to v tu dobu neprokladal moc pitim, a hlavne mi bohate stacili vikendove akce, ktere sem zahajoval flaskou doma, spoustou bongu (vodni dymka na marihuanu) u kamarada a naslednym pobytem v hospode ci klubu, kde ze me logicky uz mnoho kloudneho nevypadlo, nebyl sem nikdy agresivni,nedelal bordel, spis ten co musel jit prvni domu pze uz byl moc. Takto se opravdu studovat nedalo, navic sem postupne ztracel zajem o skolu, o malovani,o umeni, novych pratel sem si tam moc nenasel, oni jeli po skole resit ukoly na koleje, ja jako prazak jel za kamosem z gymplu se zhulit, a pokud sem doma neusnul v sedum naprostym vyhulenim ci vecer nebyla zadna kalba, otevrel sem si k pocitacovym hram flasku vina a posledni semenstr, ten treti sem uz uplne vypustil a doslo k tomu ze me vyhodili. Matka to neunesla, zacla este vic pit, a ja najednou nemel vubec co na praci, zamestnani sem si hledal (nehledal) tak 4 mesice, proc taky stacilo sejit dve patra dolu a mel sem neomezene alkoholu, kdyz sem potreboval na huleni penize, jednoduse sem je rodicum ukradl. Pote sem si po neunosnych hadkach s matkou (nikdy ne o piti, alkoholik tezko muze kazat alkoholikovi- navic matka piti jakykoliv podil na mem stavu neprikladala, pze ona je dle jejich slov fungujici alkholoholik- ma lukrativni praci, nejezdi vozrala) sem si s pomoci otce nasel praci ve stavebni firme, pze sem nechtel odejit z oboru a neco se o stavarine dozvedet z vnitrku, napad to byl dobry, utahali me tam kazdy den tak, ze sem pit fakt nemel pomysleni a stacilo se me zhulit se po praci a jet domu, kde sem tak akorat spal, vikendove navyky me samozrejme neopustili, jen se zacali filtrovat my pratele na ty co maji podobne zajmy a jediny cil se o vikdendu dvakrat co nejvic nekde vyndat, mí zbyli skutecni pratele dal pokracovali ve studiich, a stejne jako sem se zacal stydet za sve doamci piti a zacal ho tajit, zacal sem se i vyhybat mym pratelum, pze sem jim nedokazal rict ze nestuduji, vsem sem jim na gymplu slibil jednou postavit dum a s řadou z nich sem se prestal vidat a nahradil je prateli z vybranych hospod ci huliči z okoli meho byvaleho bydliste. To uz se ovsem blizila doba prijimaciho rizeni na architekturu, a ja ji skutecne chtel vystudovat, odjakziva to byl muj sen, po domluve s rodici, ziksanim castecne jejich duvery zpet a jejich financni podpory sem se vydal studovat znovu architekturu do Brna, rikal sem si ze me zmena prostredi pomuze, nechtel sem byt doma s konfliktni matkou. no Brno bude navzdy jedno z nejcernejsich obdobi meho zivota. Pze vsechno co sem ocekaval sem tam nasel, skvele lidi, kterym sem se mohl sverit, co me podporovali pri studiu, skola me nadchla daleko vice nez ta prazska, a vseobecne moravska natura a prostredi mi prislo daleko pratelstejsi nez to prazske, dokonce sem si ziskal castecne zpet duveru rodicu a opravil nase vztahy, dostal sem vsak takovou svobodu kterou sem neunesl, zacalo to tim ze sem si nezodpovedne nezaridil kolej a musel si najit byt, tim sem se izoloval od denniho zivota na kolejich stejne jako v praze, nevim jak v te dobe byla moje zavislost vazna nicmene, prakticky od prvniho dne sem tam zacal nezrizene pit, nejprve s novymi prateli, ovsem po prvnich dvou mesicich kdy uz bylo nutne dohnat ve skole zanedbane povinnosti, sem se zacal vyhybat i skole, hlodalo me svedomi ze tu skolu zas poseru tak sem tento pocit zkousel prepijet az do doby kdyz uz bylo pozde, rodicum sem nemel odvahu to rict, proto sem tam vydrzel zas cely zbytek semestru. ty mesice sem opravdu rad ze sem prezil, prijel sem v podneli do brna a v podstate se probral az v patek kdy sem jel do prahy, penize sem mel od rodicu, obchod se stacenym vinem sotva dvacet metru, do skoly sem vubec nechodil, poradne sem nejedl, jen pil, proste kdyz mi dosel litr a pul vina koupil sem si dalsi, dokud sem neusl, obchod byl nonstop, nevnimal sem den a noc, hral stupidni strilecku na pocitaci a tak dokola, dozvedel sem se ze me oficialne vyhodi az v srpnu minuleho roku, ale nastesti sem se odhodlal pozadat o pomoc otce a ten me odtamtud po trech mesicich drsneho piti odvezl. To uz sme tedy nekdy v breznu 09, stal sem ze me lhar a podvodnik, zlodejem uz sem byl, pze sem jako duvod nezdaru v brne samozrejme uvedl moji nezodpovednost, nechani si ujeti vlaku, atak sem jim i sam sobe nalhal ze sem se vlastne snazil a holt se to nepovedlo, pochopitelne me odmitli dal zivit, sklep s chlastem zamkli, na penize si poridili trezor. Do sklepa sem se dostal, penize si opatril, a krome brigad u kamarada zahradnika dal nepracoval, a dal si uzival pohodli domova rodicu s veskerym zazemim, jen to chtelo obcas prekousnout hadky s matkou, o mem lahni, kradeni, neuspesnych studiich a vubec o vsem co sem kdy v zivote posral, a ze se i na to blby piti jen vymlouvam. No tak doslo na stehovani ke kamaradovi, kde sem pit zprvu neprestal, zacala tam se mnou bydlet i ma pritelkyne, ma dlouhodoba spoluzacka s kterou sem se dal pred rokem oficialne dohromady ac se mame radi uz hrozne dlouho. A od 1.cervence asi do 2.srpna sem se nedotknul aklholu, samozrejme sem do toho ale hulil prvni ligu celou tu dobu, takze to vubec neberu jako uspech, ovsem jak se rika staci si jen pricichnout a clovek je vtom zpatky, pritelkyni sem tvrdil ze dal nepiju, rodicum taky. mezitim na praske architekture otevreli novy obor prumyslovy design na ktery se mi opet bez vestiho usili podarilo dostat, vsem i sam sobe sem nasliboval ze tentokrat to uz dostuduju a budu brat vazne, ziskal sem si opet duveru rodicu, poskytli nam byt po moji babicce zadarmo dokud budu studovat, vyklopil sem jim finalne jak vse cejtim, jak vnimam svy trable s pitim, jak sem je okradal a zneuzival, a ze uz od nich nikdy nic nebudu chtit a toho bytu ze si s pritelkyni vazime, a ze kdyby cokoliv se skolou ze jim budem platit regulerni najem. No a skolu sem opetovne naprosto nezvladl, oslavil sem, nyni uz krabici toho nejlevnejsiho vina, kazdej muj upsech i neuspech ve skole, kazdej pocit svedomi ze uz bych mel zacit neco delat sem urychlene splachnul nebo si vykouril z hlavy, a i o treti architekturu prisel, jeste me oficialne nevyhodili ale uz tam dnes nechodim, tak jen cekam na dopis ze skoly, a tim sem si definitivne vycerpal moznost nekdy prazskou architekturu dostudovat, jelikoz tam clovek muze studovat jen 2X. Prestal sem pit, ted sem zas zacal, bohuzel cejtim ze to vse delam jen pro pritelkyni, pze za jejimi zady piju a hulim dal, huleni mi shcvaluje repsktive rika ze je to aspon lepsi nez alkac, matku sem od toho dne kdy sem ji oznamil ze me po treti vyhodej nevidel, nechce me videt,ani ja ji, navic rikala ze jestli tuhle psoledni skolu nedostuduju jeden z nas to neprezije, a ona si apson ze vecma stoji. tata ten jen chce abych se postavil na nohy, rek sem mu ze verim ze me z toho dostane prace... ale dny plynou, jen obcas brigadnicim, a jako sem driv vyuzival rodice, ted ziju na ukor sve pritelkyne. doslo to tak daleko ze me ani nepusti nakoupit, penize z brigad dou na jeji ucet. Nevim moc jak dal, jestli me prace spasi ci ne, jednou sem byl u odbornice u apolinare, doporucila mi uplne abstinovat, vyplnit tricetidenni test abstinence, uz sem se ji neozval. Vzdy kdyz zkusim nepit, ci nehulit (oboji na raz malokdy) vystrizlivneni mi akorat pripomene kolik sanci uz sem dokazal zahodit. Nevim vubec co s casem, ktery kdyz zkousim nepit mam, navic se cejtim jak debil vedle pritelkyne ktera me temer kompletne zivi a do toho studuje, snazim se od ni nic nechtit, ale kdyz uz neco chci tak sou to stejne jen prachy na chlast ci huleni semtam umě skryty za neco jineho, ci vymeneny za slib ze je to naposled. pernamentne koncim, kazdy bong, kazda sklenka je ta posledni, do hospod nechodim uz na to nemam financne, paradoxne se mi to hnusi videt lidi ozraly, ale vklidu piju doma dal, uz fakt asi cekam jen na to az me opusti i pritelkyne, myslim si ze ve me vidi co sem byl, ale ja se bojim ze uz takovej dlouho nejsem, uz tak dlouho sem nemel chut si neco namalovat, uz tak dlouho sem se neradoval z beznych veci a knizku si otevru tak leda kdyz nemam benzin a musim jet se zhulit autobusem. neustale lzu sam sobe, nevidim do budoucna, stydim se za sebe. a pritom kdyz se mi loni podarilo na mesic prestat pit zazil sem krasny obdobi, ted sem nepil asi tri nedele, bral sem i prasky na jatra radsi-pze me boleli zada, a popadla me zas takova uzkost a deprese ze sem zase zacal. bohuzel ani na chvili sem neuvazoval ze musim prestat i hulit. u me to vypada asi takhle uspech jupii. napiju se, neuspech buu napiju se, uspech-nenapiju se, slava no to je prece duvod se mega zhulit atd, ve vetsine pripadu se ale nejdriv opiju pak se jedu zhulit no a pak tak leda usnu. Takze ted sem zas ve fazi kdy pracuju, nepracuju, mam spoustu casu uzirat se uzkostma, myslim jen na chlast a huleni a ted se zas podavaj prihlasky na VS, kam se zas bohuzel asi dostanu a nasledne se necham vyhodit. chtel bych z toho kruhu vystoupit, jednou si rikam ze praci, podruhe skolou, potreti pritelkyni, a nejhorsi je ze nikdo jinej nez ja a moje hlava to za me nevyresi. Tim je to tak tezke a zaroven lehke, pze na to kdyby se me nekdo zeptal proc sem v lete mesic nepil a bylo mi fajn, neznam odpoved a ted nevim proc to znova nedokazu repsektive proc se cejtim tak zle kdyz nepiju nebo nehulim. Asi proto ze troska se nevidi troskou kdyz je moc.

Uf to je nářez Petře to vám teda řeknu.Začínáte mít pořádný abstáky,když nepijete a nehulíte a s tím vám pomůže jenom odborník,ale to vy jistě víte a jak jste sám napsal je to jen na vás jak chcete žít dál.Každý je strůjce svýho života a každej si píše scénář sám.Tady není co dodat,protože vy víte moc dobře co máte dělat.