Alkoholik

Ahoj všichni, mě se daří nepít přes tři týdny. A je to fajn. Jen se bojím odjezdu na služební cestu, kde všichni budou pít. Budu poslouchat celý týden” jedna tě nezabije”. bude hodně těžký odolat. Už teď mě napadají myšlenky, když jsem neměla takový abstnencni příznaky jak zde lidi popisují, že jsem asi nabyla závislá. Ale, po 15. letech každodenního pití člověk závislí být musí. Pila jsem víno a začalo mi to chutnat po půl litru a pak už jsem neměla klapku. Prostě jsem vypila vše co doma bylo.

Ahoj ve spolek,
jsem tu nová, pročítám Vás a jsem ráda, že jsem Vás našla .
Je mi 44 a mám 3 děti. Moje důvěrnější přátelství s pitím začalo asi před 20 lety, kdy jsme se v Praze nastěhovali do paneláku s vinotékou. Do té doby by mně nenapadlo si koupit domů pití. Pařilo se na akcích, to jo, ale doma ne. Jenže jak byla v domě ta vinotéka, tak jsem si začala kupovat víno domů, jakože sklenka po práci na uklidnění. No a v tomhle modelu jedu dodnes. Nepila jsem v těhu a při kojení a nechybělo mi to. Ale jak byly děti starší, tak jsem si zase navykla. Nejsem typ, co jde do mrtva, mám na večer sedmičku, až litránek a .
Ředím si to vodou půl napůl. I když kdekoho, kdo není zvyklý, by sedmička složila Zkoušela jsem několikrát přestat a neměla jsem vážnější problém vydržet pár týdnů. Ale pak vždy přijde ten můj oblíbený argument, proč si nedat, když je to příjemný uvolnění a není mi po tom blbě. Umím si to hezky obhájit. Ale samozřejmě vím o bonusech, které nepití přináší. Neumím si dát jednu sklenku, ta lahev vždy padne. V práci a doma funguju normálně a víno si dávám jen večer, až jdou děti spát. Vlasně jsem si ještě nepřiznala, že mám problém, ale už to, že jsem tady , je pro mně velký krok. Moc děkuji za inspiraci od Vás, kteří už se rozhoupali, držte se

Lino, jak moc ti rozumím. Mám to jako přes kopírák. Bažení není. Ale běda kdybych se nechala zlákat na sklenku vína. Víno mi velice chutná. U jedné sklenky však nejsem schopna skončit a rozjede se lavina, kdy jsem schopna vypít cokoli a jakékoli množství dokud neodpadnu. Jsem přitom agresivní, nepříjemná, konfliktní. Druhý den se stydím a mám pocity provinění. Takže takhle už nechci.
Nevím, jestli jsem závislá nebo ne, když mi nedělá problém takhle naráz skončit, ale následky pití se dozajista odrážejí na mém zdraví a zejména na vztazích. Takhle už nechci!!!!

S nepitím na veřejnosti mám taky problém. Minulý víkend jsme byli s partou na výletě a všichni si v tom parnu dávali pivo. Jen já jsem setrvala na sodovce. Všichni se divili, co tak najednou, a musela jsem se vymluvit na zdravotní důvody. Předevčírem jsme s rodinou slavili manželovy narozky a já to samé. Mám cukr a cholesterol v krvi, beru léky, na které se pít nesmí. Teprve nyní si uvědomuju, že nebezpečí svodu číhá všude. Ale ať o mně každý myslí, co chce, už je mi to jedno. Důležitá jsem já a můj život, moje zdraví.
Držme se, holky !

Ahoj, znáte Davida? Začal psát blog. Zde píše o závislosti - zdravasvoboda.cz/alkohol-drogy-pijete-berete-nekdo-z-vasich-blizkych-a-znamych-chcete-pomoct-70-zavislych-leci-sve-psychicke-problemy/

Lenko, to jsme na tom stejně. Taky jsem pak hnusná, chytrá jak rádio. Proto jsem se rozhodla, že s pitím končím. Nechci se omlouvat za to co si ani nepamatuju. I v práci mi to pak nemyslelo jen jsem sledovala hodiny kdy už bude konec.
Zvládla jsem i jedny narozeniny. Odcházela jsem na sebe pyšná. Ale, pak jsem poslouchala řeči celý týden jak jsem nemožná, že by mě sklenka nezabila. No a v září mě právě čeká ta služební cesta do Španělska a tam to bude především o pití a zábavě. Tak tady hltám Nešpora, ať jsem připravená odmítat.

Karolino, vítej do klubu. Nejsem psychoterapeut ani odborník na závislosti, ale z tvého příspěvku mám dojem, že nemáš závislost přímo na alkoholu, spíš je to takový tvůj denní rituál, zajít do vinotéky, koupit a doma vypustit páru po náročném dni. Ale rituál je to nebezpečný, zahrávání si s ohněm a ty to správně cítíš, že by se to časem mohlo zvrhnout v opravdovou tělesnou závislost. Zkus ho změnit. Jestli jsi odhodlaná dozvědět se, jak na tom skutečně jsi, zkus měsíční alkoholový půst a uvidíš, co to udělá.
Já abstinuju teprve dva týdny. Nijak mě to neomezuje, naopak, cítím se skvěle. Tolik možností aktivit, kultura, knížky, turistika....místo válení se na gauči jsouc zmožena alkoholem.
Zkus si udělat ten test a uvidíš. Držím ti palečky, Lenka.

Lino, bohužel je to tak v naší společnosti nastavené, že bez alkoholu si žádnou oslavu ani neumíme představit.
Já se taky cítím děsně trapně, když odmítám skleničku. Prostě se zatím vymlouvám na zdravotní důvody. A manželovi jsem řekla pravdu a požádala ho, aby mi alkohol nenabízel.
Na té služební cestě to budeš mít hodně těžké. Zeptám se hloupě- je nutné, aby ses té cesty zúčastnila? Já jsem slaboch a přiznám se, že si vůbec nejsem jistá, že bych to dala. A ty máš navíc ještě ty cigarety. Jsi dobrá a silná, ale proč zbytečně tahat čerta za ocas?
Přeju ti hezkou neděli, Lenka.

Kroutím třetí týden a přituhuje. Jsem nervozní jak starej pes. Vydržet!

Musím říct, že poslední dva dny jsem také hrozně nervózní... Ale hrozně. A úplně bez nálady. Přičítám to horku.