Alkoholik

Ivet1977 napsal:
Já sem na to sama a to je těžší boj.

na jednu stranu to ma clovek co je sam opravdu tezsi. Ale na druhou stranu to prinasi i vyhody.

Ne kazdy partner je schopen (nebo spis ochoten) pochopit co to je byt alkoholik a jak tezke je se zavislosti zbavit - takovy partner pak alkoholikovi nejak nepomuze nebo naopak funguje jako demotivujici faktor.

Hodne alkoholiku zjisti ze pokud chteji byt a zustat strizlivi tak musi ve svem zivote udelat zmeny. V prioritach, planovani, traveni volneho casu apod. - pokud jsi sama tak Ti nic nebrani si obratit zivot naruby pokud to bude potreba .

No a nakonec je tady problem dlouhodobeho piti - proste a jednoduse clovek ktery pije napriklad 10 let nebo vic a zavislost se stala jeho nedilnou soucasti se jednoho krasneho dne dokaze zavislosti postavit a podari se mu trvale abstinovat. A najednou zjisti ze to co vyslo ven z alkoholoveho pekla uz neni tak uplne on. Jiste, je lepsi, je silnejsi ale uz je "jiny". Coz pro partnersky vztah muze byt problem - kdyz najednou zjistis ze je vedle Tebe s trochou nadsazky cizi clovek .

A jak si vasne predstavujeme tu podporu okoli, rodiny? Ptam se, protoze to sam nevim.

Je důležité si uvědomit že na to jsme sami a podporu nevyžadovat! Je nesmysl že mi v tom někdo blízký může pomoct. Je to naše nemoc a náš problém a my se s ní musíme naučit žít a fungovat normálně. vždycky na tu nemoc jsme sami!

á musím opravdu nesouhlasit.Rozhodnutí s tím něco udělat je opravdu jenom na nás, ale podpora okolí at je to partner, rodina atd. pomáhá.Já třeba pochopila problém mého pití a řeším ho. Ví o tom moje rodina a jakmile problém neřeším, hned mi řeknou šup šup a do toho.Zpočátku mě to pomáhá, ale postupem bych to chtěla zvládnout u sama.

MichaleB, manzel mi slibil podporu.
Jsem rada, vdecna ze me neodsoudil, ale ja taky vubec nevim co mam od neho odcekavat.
Zatim jsme se dohodli, ze nebude domu nosit alkohol, svoje vina se schova ve svy trucovne a o vikendu budeme podnikat vylety. A nasel mi nejaky detektivky, vecer se mi napinava telka libi. Alespon nemyslim na piti.
Ale co dal? Nevim
Jak budeme resit dovolenou? Byla v planu Morava

A jeje, já jsem z Moravy a zcela tvé obavy chápu.Nenapadá mě nic jiného, než se zabavit a totálně unavit jinak než ve sklípku.Anebo změnit destinaci.

Já třeba manželovi řekla, že už jeho pití je problém, že chápu, že je nepříjemný se o tom bavit a poslala jsem mu odkazy na různý články a testy tady na alkoholikovi.
Řekla sem mu, že ho podpořím jak bude chtít - ať si řekne, jestli o tom chce mluvit, jak se cítí, nebo třeba nechce,tak o tom mluvit nebudeme... Že taky nebudu vůbec pít, doma nic nebude, změníme ty naše stereotypy, který k tomu vedou, polehavat o víkendu u telky, že budeme chodit víc ven, že prostě udělám, co bude chtít,abyc mu pomohla.
On to bere tak, že nad ním chci mít navrch, abych ho mohla dusit... Jemu asi není pomoci. Zase slíbil, že to omezí, ale nejde mu to, hlavně ON PŘECE NEMÁ PROBLÉM...
Takhle já si představuju podporu, ale manžel o ní nestojí a já se psychicky připravuju na odchod

Me ta podpora pak evokuje pocit zodpovednosti za podporu vuci dane osobe a tim padem mi pak z toho vychazi, ze nepiju kvuli dane osobe, ne kvuli sobe a to pak nutne vede k nerodorozumeni, konfliktum a opetovnemu piti, dalsimu zklamani, horske pachuti po skonceni vztahu a odchod partnera/partnerky.
Proto mi prijd nejjednodussi a nejrychlejsi se v tom vymachat sam, sam si pomoct, sam jsem se do toho dostal, sam se z toho zase muzu dostat, kdyz jsem schopenj si ve 4h rano dojet pro lahvace na benzinku.

A ta podpora poskytuje i zazemi a pokud jsem mel zazemi, furt jsem se snazil si chlastat "po taji" a tak nejak plnit, co se ocekava. Spravne, nefungovalo to dlouho, hrdlo flasek se zvrhlo a jelo se da ve starych kolejich, az dosla trpelivost vsem okolo.

No ale t je přesně oono. On si napřed musí uvědomit, že má problém a pak pomoc ocení. Pokud si to neuvědomí, bude kolem sebe pořád kopat. Já jsem třeba vždy věděla, že je to problém, protože jsem to viděla v rodině.Nikdy by mě nenapadlo říci, že to roblém není, protože to byl už od začátku, ale plácala jsem se v tom.Pokud si to opravdu alkoholik neuvědomí a nepřizná, tak s tím ani skvělá podpora okolí nic nenadělá.

Tak určitě souhlasím s tím, že to má člověk dělat pro sebe a že ten podporující partner nesmí být umožňovačem. A ano, asi je účinnější padnout na tu hubu. Já jsem pořád nesebrala dost sil odejít, ale aspoň jsem mu to přestala ulehcovat.