Alkoholik

Ano přiznám se že mám problémy z češtinou a že možná otravuji druhých ale jen sem chtěla vědět asi se to dá nějak řešit a nebo se na to vykašlat

Problemy s cestinou ma i premier a kam to dotahl .. ) A toto forum je prece urceno ke sdileni zkusenosti, takze pochybuji, ze nekoho otravujes a pokud ma nekdo ten pocit, pak nemusi tve prispevky cist. Vykaslat bych nedoporucoval, do je jako zakopnout banan pod postel .. pak tam hnije a smrdi to. V podoe situaci a se zkusenostmi, ktere diky svemu piti mam, bych se snazil odriznout pijiciho cloveka od podpory okoli, aby na to piti zustal sam. Ono to vetsinu pak donuti k nejake akci. Pokud okoli tu podporu poskytovat chce a nerozumi tomu, ze tim poskozujici alkoholika a hlavne sebe a sve okoli, pak se s tim da tezko neco delat, protoze to muze semlyt i tebe .. spoluzavilost je take diagnoza, problem a neprijemny viz kniha www.kosmas.cz/knihy/140678/ze-zavislosti-do-nezavislosti/

Erika,
dakujem za spravu,

'Stef, píšeš, že ti chybí soc.kontakt. Před tím jsi zase měl kontaktů moc. Bary, kámoše muzikanty.' - ano, ale vzdy tam bol alkohol, tak nalezite sa odstrihavam od takej spolocnosti, aby som mal vacsiu sancu sa zachranit. Pomohlo by mi zazivat pekne veci, zabavu s inymi ludmi, ak ide o socialny kontakt, kde by som mal pocit, ze zapadam, kde by som sa na to tesil, ludia kde by som sa mohol inspirovat a vnimal ake je fajn ked nepijem
Asi poznat niekoho kto nepije, ale musim ostat k sebe uprimny, AA su na 1 hodinu a pak kazdy ide svojou cestou, potrebujem zit dalej, a nemozem ostat samotar.

Ako v sobotu mi stacilo sa len prechadzat a vnimat tych sportovcov, sportovkyne, okolo seba a citil sa fajn.
No vcera vecer, akonahle niekedy ak som sam doma, pride to, nasiel som si nejaky kontakt na nete a tady pisem. Nazivo kamosku som musel bloknut, lebo by som to nedal a podlahol, jak sme spolu casto pili, a viem, ze i pre nu to bude lepsie, ked nebude so mnou pit, ale chybaju tie veci, nechcem si ich pripominat.
Ja potrebujem proste bezpecnych ludi okolo seba a aby mi nepreskakovalo v hlave.
Nemam rad, ked ma tie chmury odradzaju, hlavne preto lebo su nebezpecne a podkopavaju mi 1000x nohy, chcem byt slobodny a necem jak ma ovlada zavislost

O alkoholiky se zajímám, sám jsem jeden znich a pro ty které to zajímá, tak jsem si zjistil i některé nové poznatky o tom jak alkoholismus funguje u alkoholiků.
Bylo mi divné, jak je to možné, že někdo vypije i 4,5 různých vín z pokrutin a cukru z plastových petek, a může to takhle pít každý den od 5h ráno do noci než jde na ubytovnu, když by měl správně mít ráno ještě spousty promile. Tak prý je to tím, že alkoholikům se aktivuje enzym ADH a ten jim dovolí odbourat více alkoholu než je běžné.Také se jim asi zvýší průtok krve játry což také asi urychlí odbourávání. A nespravedlivost alkoholu. Prý to co škodí tělu není jen alkohol samotný, ale i vedlejší produkty, které mají ten antabusový efekt u někoho takový, že si s alkoholem radši vůbec nezačne a alkoholikem se nestane.Fakt smůla, kdo pije jak duha a ještě nemá alkoholovou lhavost, mluví celkem rozumně, ale chlastá 4,5l průběžně od rána do večera. To je fakt o dvacet let dříve konečná.Vůbec odbourávání alkoholu se řídí spousty enzymů, které se vyrábí všude v těle, takže třeba u mužů jinde než u žen, to jsem nevěděl. A u žen prý s věkem roste aktivita toho ADH enzymu, zatímco u mužů zas klesá. Člověk odbourá asi 17-20g alkoholu za hodinu a nezávisí to na hladině alkoholu v krvi. To že je někdo alkoholik tak někdy asi záleží na tom, že je vůči alkoholu dobře disponován a že toho opravdu hodně snese a nemá třeba ani špatné antabusové efekty. A tělo je dost superstroj a dokáže se přizpůsobit ovšem za cenu sníženého věku dožití i enormním dávkám alkoholu. Ten z ubytovny co jsem se s ním bavil vypije 4,5l bílého vína z plastu a to je asi 500ml ale čistého alkoholu den co den. Pije to i když mu to vůbec nechutná, prostě má návyk.Je mu padesát něco. No patrně se z toho nedostane a přežívá na ubytovně, jen že tedy má matku od které dostane občas polštář, když dojde na nejhorší.Pokud by matku neměl, tak patrně není na ubytovně a není ani tady na světě, protože na ulici by měl dožití od zimy do zimy nejisté.Takže ztráta podpory jaski není úplně to co drží alkoholiky nad vodou. Alkoholik je také člověk a tenhle jednou za čas za matkou jezdí, ale za pár dní už si lezou na nervy tak jede zpět na ubytovnu.Nicméně, přiznal, že nemít matku tak tu neví co by si počal a už tu asi není.Podpora je důležitá.

Stef, prijde mi to a nebo se v tom kole honis za vlastnim ocasem a reseni v nedohlednu?
Ja to mam takto s kourenim. Tak zkousim ruzne metody, aby ten klic do zamku zapadl. No a nic svetoborneho. Proste chci a nechci kourit. Je to to same porad dokolecka, jako jsem to mel s alkoholem a rikam si: kurva, tak kde je problem? Pit si prestal ze dne na den a uz je to skoro 5 let. Kourit si prestal ze dne na den. Tri mesice utekly jako nic. Ale .. ta zavislost na nikotinu me honila kazdy vecer, az mi jeblo, zapalil si a uz to jsou dva roky. Dva roky v hajzlu. To je +- stejne jako si vytvorit navyk na kazdodenni domaci cviceni. Chodit cvicit kazdy den v kolektivitu mi problem nedela. Zacnu chodit a chodim pravidelne. Tak si kladu tu samou otazku. Kde je klic, kde je problem? V hlave! Nepremyslet a udelat to hned. Jooo, chytri jsme vsichni, nez dojde na lamani chleba ).
Jestli pomaha chozeni, tak zkus chodit tak dlouho, az ta chut prejde. Prijde a zase odejde. Jako myslenky. Se mi to zvani, kdyz neprestanu kourit hned ted ).

Honzo, zavislost tale nema logiku.

To záleží. Každý alkoholik je unikát a jeho osud a přístup jeho rodiny.

Lidský přístup k nemocnému členovi rodiny je zcela zásadní.
Nedat na rady byť vystudovaného jedince s titulem psychologa (jak se chovat k alkoholikovi) to spíš jít za adiktologem, psycholog může být klidně vzdělanej blbec a proto dát na vlastní rozum a s citem jednat s člověkem z rodiny.
Tohle nabádání být na alkoholika přísný mne přijde dnes hrozně módní a rozšířené a toxické.
Spoustu lidí pije protože jsou citliví a tohle jim pouze jejich návyk zhorší. Ztratí oporu v rodině, ztratí zázemí, sáhnou k levnějšímu a toxičtějšímu alkoholu a propadnou se na dnou z něhož není úniku. Kdyby si popíjeli svých několik piv a chovali se jinak společensky tak by si sice zkrátili život o pár let, ale žili by v klidu a třeba by nakonec s pitím sekli, nebo by prostě s věkem jejich chuť k alkoholu opadla.
A navíc nechápu tu logiku, že třeba psychicky labilní člen rodiny, který není alkoholik, by měl být tvrdý na zasloužilého člena rodiny, jen proto že je alkoholik.
Třeba dřív byl alkohol i způsob léku na neduhy a bolesti stáří a dědeček si popíjel z placatky a hrál si někde na židli za stodolou na housle a zpíval.A to měl za to, že si celý život ničil zdraví na statku.Sociální vděk a odpovědnost k starším v rodině.

Není na to žádný mustr. Že je alkoholik tak ho omezit, vymezit, být na něj přísný a on přestane, musí si sáhnout na nějaké dno a dostávat čočku od rodiny.Takhle to nejde brát paušálně.

Třeba v důchodu je v ČR jedinou možností třeba společenského vyžití pro lid v důchodu, chodit s místními na mariáš a na pivo a ti lidé pak asi splňují do jednoho definici alkoholika, ale přesto fungují normálně a mají šťastné stáří.

Pak jsou tady třeba mladí co holdují alkoholu, ale ti jsou v jiné situaci. Mají návyk a mají obrovskou fyzickou výkonnost a tomu odpovídající chuť a splávek na alkohol.Tam je asi potřeba to nějak zatrhnout, ale v rámci psychologa nejlépe více psychologů. Nedělat nic na vlastní pěst, aby se to ještě jak se říká nerozmazalo a neposunulo ještě hůře.

Něco jiného je dle mého ho v alkoholismu nepodporovat a něco jiného je mu škodit jakoby pro dobro toho jedince(a to ani třeba nesmyslnými výčitkami, scénami, zničujícími emočními traumaty a šoky, hysterickými výlevy, výhružkami, vyhrožování rozvodem).

Zlo je jak známo často snahou páchat dobro.
Od toho bych se odrazil a nepáchal alkoholikovi zlo.
Jednak to chce čas aby ho trklo, že jeho alkoholismus nepodporujete, a jednak je v období třeba kdy může pít alkoholicky ale časem to omezí.Ono se to nedá ani u vrcholového sportu držet svou laťku stále a věčně. Je spoustu lidí v rodinách co jsou alkoholici, vedou s ním vnitřní boj a zatím se jim to prostě nedaří a snaží se zvládnout zas jiné rodinné záležitosti, práci apod., a je to u nich na pořadu až dalším. Udělat jim v tom nějaký přeházený pořádek může vést k tomu , že se nejenom neodnaučí pít, ale ještě přestanou fungovat v tom v čem fungovali a to je dostane ještě do většího alkoholismu. Jak třeba v partě někoho vyhodí z kolektivu, už se tam nikdy nedostane a vlak mu ujel.Zásadní je jestli alkoholik ještě funguje v práci.Když ano, moc bych mu do to ho tedy nevrtal.Jsou lidi co jsou nerudní a vzteklý, alkoholici nejsou, ale také má z nic rodina nervi, přesto chodí do práce a rodina dostává co potřebuje a ty potřeby co nemá od alkoholika,workoholika nebo třeba erotomana co jejich matku a je opustil s jinou si opatří jinde.

Navíc toho pro co se člověk rozhodl sám pak i víc drží a vydrží. Alkoholik, když to překoná sám,tak je na svoje dílo abstinence pak náležitě pyšný a váží si toho.

Odrazil bych se od toho, že vyřešit problém s alkoholem člena rodiny, je delikátní záležitost. A že tedy to chce víc kvalit od člověka, a ne každý na to má.
Jestli tedy zařadí do toho vytváření podmínek pro to aby alkoholik přestal s alkoholem i to, že je to jako půst, a že je to obřad, který by měl probíhat nějak a měl pak radostný finiš po doběhu řekněme návratu z léčebny a budou to spolu celá rodina slavit jako průběžné vedení v lize nad alkoholem a přijmou alkoholika jako člověka co držel půst od alkoholu a projevil velkou duševní námahu, tak to beru a je to fair.

Režimová opatření bych přirovnal k tomu, že každý asi když ještě nevečeřel a ví, že mají do devíti a pak je nouzový stav a zákaz vycházení, se prostě zvedne a těsně před tím si ještě stihne nakoupit.

Spíš než zakazovat mu alkohol (zakázané často vybudí k rebelantství a opačnému) bych spíš bych se snažil,aby to nepřeháněl příliš, ono ten alkohol také mu bude dávat jen po určitou dobu a pak se mu omrzí, jde o to aby neměl obrovský návyk, až to bude opouštět.Jo, prostě s něčím je lepší nezačít a když už má návyk, tak je dobrý to držet v nějaké míře a neposouvat ji výše nebo níže.

Tady taky jdou proti sobě dva poznatky o alkoholismu. Že to musí snaha přestat trknout a vzejít od něj rozhodnutí přestat.
A to je přeci v rozporu s tím, uvažovat, že někoho přimějeme aby přestal s alkoholem nějak opatřeními. Vést ho k tomu, aby se časem rozhodl a uvažoval o tom přestat asi jde (spolu s tím, že s věkem klesá výkonnost a samotnému alkoholikovi již to není moc příjemné jako třeba v období plné chuti na alkohol).
Nic se nesmí lámat přes koleno, jinak vylejeme kolébku i s dítětem.Vytvořit dobré podmínky aby návyk omezil nebo přestal, ale ostatní je jako s počasím.

Nejlepší je asi nějaká na tělo a personalisovaná přísnost a odměna (asi i v samoléčbě). Tedy bych dal na pozitivní přístup. Tím se přinejhorším nedá moc pokazit, opatrný přístup je na místě, protože člověk příbuzný alkoholika je tažen do situace profesionála, ale je laikem a měl by mít co nejprofesionálnější přístup, fairový a účinný a to za cenu,že výsledky se dostavují logicky pomaleji než profesionála, ale jde o to aby to šlo k dobrému cíli. Je třeba známo, že žena, která se rozhodne s alkoholem přestat, nebo žena která se rozhodne pro něco proveditelného, tak toho většinou nakonec dosáhne.Je to prostě silnější a vytrvalejší část lidstva kromě toho že i sociálně inteligentnější a krásnější a umí na rozdíl od muže porodit i děti.

Souhlasím, ale že čistě jen domlouvání, na alkoholika, co tedy už to nezvládá a měl by evidentně se jít léčit asi nestačí.Ale to je už věc společenské erudice co jaksi za přístup zvolit.
Intuicí se dá poznat, při stupňování přísnosti rozhovoru jestli to už na alkoholika trochu působí.

Co mám naposloucháno příběhy alkoholiků z rádia. Tak třeba kluk co se odstěhoval od rodiny, protože jeho otec na něj byl přísný a jeho se to velmi dotýkalo a z nějakého důvodu pil od 17 do zavíračky v hospodě, tehdy to ještě asi šlo,bylo to, že ho nakonec otec vyštval asi bod zlomu, že si začal chodit a pít jak chtěl.

Také dle mého platí, že když se alkoholik vrací a je značně pod parou, není dobré s ním cokoliv řešit. Jen ho to vystresuje k dalšímu pití druhý den o to víc.

Lucie napsal:
ale jen sem chtěla vědět asi se to dá nějak řešit a nebo se na to vykašlat

Asi takhle - pokud to alkoholik CHCE resit tak to resit jde! Ale MUSI CHTIT to resit! Pokud je alkoholikovi jeho stav lhostejny a jedine co ho zajima je jak dal chlastat tak neexistuje nic co by jsi mohla delat . Jedine co muzete delat uz vypsal MichalB - vyhodit, nechat padnout na dno a chovat se jako by jste ho neznali. Ale chapu... pro rodinu to musi byt strasne tezke tohle udelat .

Honzo, bud dostanes prilezitost a podporu, vyuzijes ji (pretanu pit, prestanu kourit, zacnu cvicit, sportovat) a tim prospeju sobe a tomu, kdo mi ji dal tim dam na jevo, ze si podpory vazim a nebo ji nevyuziji a bude ja to jako hazeni hrachu na zed. Nic mezi tim neni. Jak dlouho te bude bavit hazet hrach na zed, venovat cas, tam kde to nema smysl a kde si toho dana osoba nevazi? Me by to tedy moc dlouho nebavilo a rozhodne bych nemel v umyslu to delat tak dlouho, az me to psychicky znici. To je prece normalni pristup k jakemukoliv cloveku v jakekoliv zalezitosti, ktera vyzaduje empatii, podporu atd.

Je to dost delikátní záležitost. Když řešíme jen alkoholismus a ten člověk je jinak funkční, tak patrně to je jako s tím hrachem o zeď. Ale ne ho trestat nebo se ho snažit vykoupat. Jen tedy mu stáhnout podporu na tuto kratochvíli.Ten člověk se patrně vzpamatuje, protože cítí, že musí sekat latinu, jinak že to nezvládne a podporu rodiny jinak potřebuje. Pokud je silný a inteligentní, může se odstěhovat a může si opatřit byt i prostředky práci a popíjet si dál.
Taky tam může být víc problémů, dlouhodobá nezaměstnanost, problémy s lidmi, sociální fobie, nespolečenskost a nedostatek kontaktu s lidma, to že nechytil už kontakt se současnou generací.
Já třeba nevím jak bych jsem vůbec dokázal pracovat v kolektivu rychlého občerstvení, tehdy už ti lidi byli úplně jiní, nemám pouze základku. Dnes když to vidím jak se baví mezi sebou v rychlém občerstvení, tak bych nevydržel minutu.
Dnešní doba je zaměřena na vákon a solidárnost už jaksi není co bývala a navíc jde do tuhého, když má člověk málo odtáhne se i od člena rodiny, s kterám není přímo na jedné lodi.
Je to jak s jezem a jedním ve válci, buď ho nechají utpit nebo tam skočí všichni a utpopených bude násobně víc. Nebo mu hodí lano nebo nějaký jiný předmět.