Alkoholik

Mně pomáhaly reálné rozhovory s lidma různého smýšlení, názorama, vzděláním, jen ne moc přechytračených, akorát člověku pak zamotali hlavu ještě víc a vlatně mně tím odrazovali od hledání řešení své situace.

Byl jsem v bodě, že už jsem neviděl žádnou cestu, ale vždycky se najde způsob, jak nemáš smrt za rohem a dýcháš, komunikuješ, tak máš pořád šanci, možnost si žít a mít z něčeho radost, pomoc druhým, vychovat děti, postarat se o rodinu, najít dobrého přítele, přátele... Jde to, jsme každý jiný a každý si musíme najít to svoje.

Myslela jsem si, že když vydrřím ten PRVNÍ den budu na sebe hrdá, bude mi prostě skvěla. Není. Cítím se unavená a a bolí mě hlava
Ale můžu se soustředit

Eriko já dnes jedu 4 den a necítím se nijak super.. Bolehlav mám taky, ale to k tomu patří.. jednou jsem vydržela 14 dní a celou dobu mě bolela hlava, unavená a začala jsem znovu aby to přestalo..

Dievčatá, ako dlho ste pili? A chcete zmenu za pár dní? Telo si ešte nejaký čas bude pýtať svoju dávku. Na regeneráciu treba tiež nejaký čas. Len to netreba vzdať.

Agi napsal:
Pro Já.. Mě zase přijde ubohé a sračkoidni chodit fňukat na AA nebo k psychiatrovi. A přesto neříkám, že to nefunguje. Je přece úplně jedno co pomůže přestal chlastat. A samozřejmě že jsem psala, že nejdřív musí přijít uvědomění si, že jsem závislá alkoholicka. A co pomáhá v běžném životě je přece jen na každém z nás. Taky se nesměju, že běháš hledat pomoc kecama v AA už mnoho let. "Na to já fakt čas nemám"...
Agi,

..."tak si ten čas nájdi!"

"Tvrdíš, že nemáš čas na seba?"

Duchovná pomoc pri stretávaniach (sa) s ľuďmi podobného zmýšľania a názorov mi len prospieva... (...rozhodne viac ako mudrovanie pri chľaste!)

Ja si myslim, ze jsem pila dobrych 25 roku. Snad ten minuly cas neni jen vychloubani. Jo jo, vim ze to je beh na dlouhou, VELMI, dlouhou trat. Jen me to zaskocilo, ze po roce a Krtek jeste po delsi dobe. Logicky to je. Dlouho jsi byl pod vlivem, dlolouho se z toho dostavas

Agi, čo si predstavuješ pod tým fňukaním? Ako tebe znejú slová dievčat, ako sa im nedarí? Ako ich stále mátajú červy v hlave? Klasické posedenia sú o vykecaní a hľadaní pomoci, ako na to. Zbieraní skúseností tých skúsenejších. Ale je to aj o inom. Napríklad kluby na Slovensku usporadúvajú rôzne spoločné akcie. Plesy, výlety, športové hry atd. Pre abstinujúcich aj ich rodiny. Takže to nie je len o "fňukaní". Tí ľudia na kluboch sa často poznajú už mnoho rokov. Napríklad žilinský klub teraz robí III. Národný turistický výstup abstinujúcich. Ak si na nete nájdeš stránku ASKAS, fotogalériu napr. roky 2018, 2017, tak tam nájdeš nejaké akcie čo boli. Plus si kluby robia všelijaké opekačky napríklad do blízkeho okolia.

Výhoda klubov oproti fóru je, že dostaneš okamžitú reakciu. Nie že napíšeš večer a možno sa niekto ozve na druhý deň. Ďalšia vec, tí ľudia majú na seba kontakt v prípade krízy. Netreba si myslieť, že klub prebieha nejako ako v amerických filmoch. Teda neviem ako je to na AA, ale na kluboch abstinentov je úplne v pohode uvoľnená atmosféra.

Taky se nesměju, že běháš hledat pomoc kecama v AA už mnoho let.

Po toľkých rokoch je to už skôr o takom priateľskom stretávaní, než o nejakej konkrétnej pomoci. Pomáha už len to, že si tam a že pokecáš so známymi.

Ja napríklad chodievam aj na terapeutické skupiny do nemocnice na PAL. Nehovorím takmer o sebe. Snažím sa svojimi radami a skúsenosťami pomôcť iným, ktorí sú tam práve na liečení. Týmto pomáham aj sebe. Nefňukám tam, hovorím čo pomáha mne, na čom som zlyhával a podobne. Ak to pomôže len jednému, bude fajn.

A musím priznať, že aj tam rýpem. Za čo ma niektorí musia riadne ohovárať