Alkoholik

LINK:www.lidovky.cz/relax/zdravi/zavislost-dobre-nahradi-narocny-konicek-rika-psychiatr.A180523_112555_ln-zdravi_ape

Tak ty tři měsíce abstinence jako zkouška jsou přehnané. Tři měsíce bez alkoholu žádný normální člověk nevydrží. Pokud vím, doporučuje se vydržet jeden měsíc.
Není pravda, že alkohol nemá příznivé účinky na zdraví. Dvě sklenky denně prospívají kardiovaskulárnímu systému.
S tou přísnou abstinencí bych to netvrdil tak kategoricky, dnes se prosazuje přístup Harm Reduction. V podstatě každý se může naučit pít kontrolovaně.

Pěknou sračku jsi napsal.

Teda Davide, ty ale placas!

Přečtěte si něco o "Harm reduction" a pak tady něco pište! Jste sto let za opicema.

A kam jsi se posunul?

Snížil jsem poslední měsíc konzumaci o 50 procent. To lze považovat za úspěch.

Ahoj lidi, chci se k vám přidat a podělit se se svým příběhem. Mám taky problém s alkoholem, a asi dost vážný, údajně jsem mezi 3.a 4.stadiem alkoholismu. Je mi 31, piju asi od dvaceti.Někdy víc, někdy míň. Už delší dobu se pokouším o tzv. kontrolované pití. Asi se o kontrolovaném pití ale hovořit nedá, protože delší abstinence nejsem schopen. Snažím se aspoň nepít denně, vydržím bez alkoholu jeden den, max. dva, ale to už je problém. Trochu jsem snížil dávky, už nepiju do němoty, většinou stačí tak litr vína za večer. Piju většinou až večer. Co se týče absťáků, tak nemám žádné třesy, pocení atd., ale mám časté bažení a pokud nemám alkohol, tak nemůžu spát. Zrovna dnes jsem ještě neusnul, včera jsem nepil, a tak teď asi poletím do baru, abych vůbec usnul.
U mě je navíc problém ten, že se léčím na psychiatrii, prodělal jsem před pár lety ataku schizofrenie a beru dost léků.Teď jsem celkem stabilizovaný co se týče psychiky. Mám částečný invalidní důchod, loni jsem dodělal dálkově VŠ a teď dělám doktorát. Žiju u rodičů a tak nemám existenční potíže. Práci nemám, ale teď jsem objevil zajímavý inzerát na částečný úvazek a budu to zkoušet. Mám ovšem obavu, jak bych práci zvládal s pitím. O léčení uvažuji jen občas, do ústavu dobrovolně nepůjdu, jedině ambulantně. Ale zatím jsem se nesmířil s představou, že bych si už nikdy nesměl dát svoje oblíbené pivko, vínko, svařáček...Co dělat?
David

Dejve, to je Tvoje pro připomenutí. 10 let, za 10 let jsi tam, kde jsi začal. Možná by jsi se nad tím měl zamyslet.

David napsal:
Přečtěte si něco o "Harm reduction" a pak tady něco pište! Jste sto let za opicema.

Rozhodne bych HR nezatracoval ale realita je takova ze HR funguje dlouhodobe u maleho procenta alkoholiku a z kratkodobeho hlediska je jeji prinos velice diskutabilni.

Michal napsal:
Ale zatím jsem se nesmířil s představou, že bych si už nikdy nesměl dát svoje oblíbené pivko, vínko, svařáček...Co dělat?

Tohle "smireni" a prijmuti faktu ze uz se nikdy nesmim napit povazuju za uplne nejtezsi v dlouhodobem abstinovani. Ta "vyhlidka na vecnost" se zda byt nemozna, uplne nerealna a drti psychiku tak ze pak clovek snadno selze.

V mem pripade byla predstava "uz se nikdy nenapiju" absolutne nesplnitelna a nepredstavitelna. Takze jsem se zacal "oblbovat" . Nepiju protoze nemuzu pit! Mam praci a povinnosti a ukoly. Je spousta veci co chci jeste zazit, mist co chci videt a lidi co chci poznat - neni prostor na chlast. Ale jednou, jednoho dne az me tohle prestane bavit tak nalozim auto chlastem, vodky, whisky, gin... vsechno co jsem tak miloval... a odjedu s tim na me oblibene misto do hor. A tam se zavru a budu se divat z kopcu do nizin a budu pit a pit a pit dokud svet nezcerna a neprijde konec. Jednoho dne... ale dnes to neni! Sly tydny, mesice, roky... a ja najednou po par letech abstinovani zjistil ze cas tu hroznou a nerealnou vidinu "uz nikdy" narusil a erodoval tak ze ta predstava je najednou bez problemu akceptovatelna a je mi to vlastne cele uplne jedno .