Alkoholik

Ahoj Michale,
díky za odpověď a nakopnutí. Už to nebudu odkládat s vírou, že to zvládnu sama. Takže sama jsem se objednala a sama tam dojdu. Chtěla jsem to dát sama, ale nejde mi to a mám strach, že bych časem skončila na opravdovém dnu.
Kéž bych měla zkrat, že se už nenapiju. Zatím je to obráceně a boží zásah se nekoná. Ale alespoň to není tak, že chci pít a přestávám kvůli vnějšku. Já chci přestat, akorát vnitřní neklid a obrovská nenálada, když nepiju, mě vždycky po čase hodí zpátky. S tím si léta nedokážu poradit.

Užij si příjemného Silvestra.

Rozhodla jsem se vykopat ty kořeny. Dřív jsem taky cvičila, sportovala, pracovala, jakoby na venek se mnou nic moc špatně nebylo, až na pár párty, kde sem se fakt zapomněla. Ale to se stává i ostatním a ty jsou rádi, když je někdo někdo horší než oni, tak mě klepali po zádech a řikali, to je v pohodě, tak ses opila no a co. A za zády řikali, ty vola ta byla ožralá ))

Podle mě musíš překlenout těch prvních pár týdnů abstinence, než se mozek srovná. To se musí prostě vydržet. Tam prostě musíš dělat všechno jednoduchý aby sis pomohla. Praktický. Pít džusy, limonády, čaje. Možná i nealko pivko ze začátku. Co nejvíc chodit. A počítat den za dnem. Pak začít hlubokou práci na sobě. A věřim že to dáš!

Další co mi pomohlo je vděčnost. Vyvolávam si v sobě vědomě pocit vděčnosti za všechno. Za to že se nic nestalo, že ráno nemam kocovinu, že mam zdravý tělo (nebo ne akutně nemocný), že sem ještě naživu. Každej večer před usnutim děkuju.

Rozhodnutí být lepší a pomoc tak těm lidem co tápou. Přijde mi, že nejdřív mě hodně lidí odsuzovalo, že nepiju. Ted už to tak neni. Cítím z nich respekt. Je to moc příjemný. A to mě vede dál.

Libus, ja to nemel, nemam nastaveno tak, ze uz se nenapiju, protoze presne tohle me desilo - to uz se jako nikdy v zivote nenapiju piva?!?! NIKDY?!?! Lup a uz jsem mel basu piv doma a klopil to do sebe.
Chodil jsem par tydnu do AA, kde maji fajn, logicka a prijatelna "pravidla"/12 kroku (nebo tak neco) a to funguje. Jednim z nich je: dnes nepiju a zitra uvidim. Zitra - dnes nepiju a zitra uvidim. A tak jdou dny a mesice a roky.

Prat si zkrat je asi tak jako si prat videt zlate prase, proste se to samo nestane.

Nikdo na svete nezvladne vsechno sam/sama, takze bych s objednanim se nekam rozhodne nevahal a vyuzil vsech moznosti. Ovsem je hodno se nastavit do modu "chci to", protoze jinak je to plytvani casem tvym i tech lekaru, kteri jsou pak z nas pacientu demotivovani.

A jasne ze mam cukani se cas od casu napit a nezalezi to na tom, zda se mi deje neco spatneho nebo dobreho. Ta chut prichazi v obou pripadech. Umim s tim pracovat a zasmeju se sam sobe a hledam uvnitr, odkud to pochazi a co to znamena a jak to muzu vyresit.

Celou dobu dochazim k terapeutovi, uz asi tech 7 let. Parkrat jsem na nekolik mesicu vynechal a nebylo to dobre. Nenapil jsem se, ale vnitrne jsem citil, ze tam chodit mam.
Je to celozivotni prace na sobe, ktera nikdy nekonci. Neni nikdy vyhrano .

Silvestra si uzuji na hudebni akci. Muze to byt risk, stejne jako prechazeni na prechodu, ale momentalne to mam nastaveno: "muzu pit, ale nechci", takze nemam obavu .

Rachel,
přijde mi, že pomoc druhým Ti jde. Děkuju

Nakoupila jsem ovoce a začínám se šťávami. Takový detox pro začátek. Celé odpoledne jsem jezdila na kole a pak jsem spala až doteď, kdy jsem si uvařila detoxikační čaj a bude film.

Ty už to máš v hlavě tak nastavený, že můžeš jít mezi lidi, kde se pije, bavit se a nedat si? To nedokážu, tak jsem přestala chodit na koncerty a postupem let přišla téměř o všechny kamarády z klubů a místo toho popíjím doma. No, moc pěkný. Na koncertech jsem se vždycky uměla pěkně upravit. Ráda bych to dokázala jako Michal.

V půlce ledna půjdu k adiktologovi, dala jsem si slib, že pokud to tentokrát nedám, tak půjdu. Nedala jsem to, nepila jsem celé prázdniny, pak jsem na podzim jela k moři na cvičení. Nejdřív jeden drink, pak druhý a už je to zase každý den.
Takže zase jedu od začátku. Líbí se mi, jak jsi napsala, že když to nedáš, začneš znovu. Každý den se počítá.

Dnes nepiju a zítra uvidíme

Michale,
máš pravdu, přát si zkrat je hovadina. Pěkně si to odmakám...Už jsem objednaná na půlku ledna. Chci, moc chci. Jestli to stačí? Nevím. Nerada bych do blázince, ale když to jinak nepůje, půjdu i tam...
Užij si koncert

Ahoj všichni, zase zdravím z léčebny. Zdravím i tebe Libuško, jsem ráda, že jsi přispěla a přeji mnoho úspěchů. Já jsem to bohužel sama nezvládla a jsem na léčení, dnes mám 50.den. Terapie využívám na plno a od terapeutů vím, že jsem na dobré cestě, snažím se... Ale přeji ti, ať se ti podaří najít alespoň někoho ambulantně, kdo ti pomůže.
A co vy ostatní, jak se máte?
Rachel, moc ti fandím a jsi vzorem pro ty, co to chtějí zvládnout sami. Díky ti za to. <3

Díky:) Daří se dobře, protože nemám kocovinu na 1.1. jupííí

Já chodim občas mezi lidi, ale jenom občas a jdu brzo domu. Spíš chodim na jogu, nebo něco tvořit. Miluju muziku a chtěla bych se naučit tančit a být dýl vzhůru i bez pití. Teda tančit bych uměla, ale v 9 se mi chce spát. Já mam velkou oporu v mym chlapovi, kterej se rozhodl jít do toho se mnou. Takže když jdem, jdem spolu a nepijem oba. To je o mnoho jednodušší.

Veroniko dobře si vedeš, moc ti fandim.

Moc vám všem přeju do novýho roku takový partnery jako mám to štěstí já, co vás podpoří! A když ne partner, tak se podpořte vy sami a buďte svým nejlepším kamarádem. Ať nemusíte už přibírat k vám do party lahev

Ahoj Rachel,
1.1. bez kocoviny je opravdu fajn. Teď jsem byla se psem hodinu na procházce a nikde nikdo.

Můj manžel před lety tragicky zemřel. Od té doby mám oporu jen sama v sobě. Mnohdy to bylo moc těžké a v té chvíli byl alkohol velký kamarád. Že to bylo upsání ďáblu mi došlo až v okamžiku, kdy bylo pozdě. Ještě jsem nepropadla peklu, tak se možná vyškrábu. Chci pro to udělat všechno.

Ahoj Veroniko,

možná Tě to překvapí, ale já vlastně trochu závidím, že na to nejsi sama a děláš evidentně velké pokroky.

Já mám bohužel takovou práci, že nástup léčby by opravdu znamenal konec. Nic jiného neumím a už nemám věk na úplně nové začátky. Nikdy jsem své pracovní povinnosti nezanedbala. Poslední dobou ale cítím, že mi hloupne hlava a to hodně. Tělo už také není co bývalo. Alkohol má opravdu velký vliv na to, jak se člověk cítí a vypadá. Jeden z velkých motivačních faktorů, proč zase zkusit vstát a změnit se.

Přeji Ti, ať úspěšně léčbu dokončíš a nechť je pro Tebe rok 2023 novým začátkem. Střízlivosti zdar

Libus, prat si to samozrejme muzes, ale bez prace se to "samo" nestane. Samy se stavaji akorat tak prusery, protoze je clovek liknavy a veci neresi, obzvlaste s flaskou v ruce.