Alkoholik

Světlano, díky za hezký příspěvek, určitě někoho nakopne.Všem to přeji!Letko moje, po celý rok nám přeji modré, jasné nebe, ať letíme přímo, v klidu, správně.

tady orel, tady orel, motor pripraven, kridla rovna, hrda a letime smer 2012, mejte se damy krasne a preji dobry cas vsem

Krásný den Všem , toto forum pročítám pečlivě a mám pocit že spadám do kategorie kvartální alkoholik. Nemám klapku a mé alkoholové výlevy jsou často nenormální. Jak k tomu čuchnu nemůžu se odtrhnout . Doma se nenapiji jen když příjde návštěva ale někdy to dopadne že se seberu a musím se jít někam dodělat až do mrtě. Okna - odřeniny - trapasy. Už jsem se s tím chtěla několikrát poprat, ale vydrželo mě to chvilku.
Kouřit jsem přestala sama, jsem vegetariánka, miluju život a přířodu, mám skvělého přítele a syna.
Tak jsem se rozhodla že už nikdy si nenechám svou mysl ovládat něčím co nejsem já, proto bych to ráda s Vámi sdílela jestli tedy můžu. Díky

Jo a silvestra jsem již pojala nealko

Ahoj Foxy,

vítám Tě tu a přeji hodně vytrvalosti ve Tvém odhodlání nepít, je nás docela dost a všichni máme jedno společné, chuť přestat a vydržet. Vzájemná podpora, komunikace, ale hlavně vlastní vůle jsou to nejdůležitější. Věřím, že to zvládneš, přestala jsi kouřit, přestaneš i pít. A navíc máš skvělou motivaci, skvělého přítele, syna a miluješ svůj život. A to za to stojí .

Držím pěstičky.

Světlana

Děkuji Světlanko, četla jsem i Tvé příspěvky a silvestr jsi měla zajisté užasný. My jsme byly na Petříně koukat na ten nádherný ohńostroj na nábřeží, ale s Prahy nejsem. Jsem ze SV kde se kalí ve velkém. Máme hodně přátel co chodí po putykách, takové ty páteční slezinky, ale myslím že jim to zrovna vadit nebude. Jsou toleratní a navíc už jsem pár takových pátků nealko zkusila.
Moje maminka byla alkoholik a už není na živu. Byla ta co si ráno otevřela pívo a udržovla si hladinku celý den, ale večer to pořádně roztáčela, byla ovšem nešťastná.
Já jsem přes den pila tak max. 3-krát v životě, jsem ten noční pijan co se šíleně opíjí a dělá hrozný voloviny. Taky když vím že je večer nějaká akce, už jsem od rána nervozní páč cejtím v kostech jak to zase dopadne.
To že nemám klapku už ví všici, ale taky jsem si dlouho namlouvala že pijou všichni a je to fuk, ale není, díky alkoholu jsem prostě o mnoho horší člověk, a popravdě radši budu občas nudnější než se takhle opíjet. Musíme to dokázat a dokážem

Ahojky Foxy,

věřím, že to zvládneš. Je jedno, odkud pocházíš, já bych řekla, že se pije všude, ať už člověk bydlí ve městě, na vesnici... Stačí si zapnout televizi, stačí vyzvednout leták ve schránce, samá reklama či akce na chlast. Krachují obchody s oblečením, nábytkem, atd., ale hospod je stále víc a daří se jim. Já jsem z velkého města a zde o vánocích projít náměstím byl fakt kumšt, všude punče, chlast a davy postávajících pijanů. Jednak bylo těžké odolávat a pak, bylo těžké říci přátelům, půjdu s váma posedět, ale na kafe. Tohle též ještě neumím, buď nikam nechodím a když jdu, nedopadne to dobře. Ale chci se to naučit. Chci si stát za svým a chci se umět bavit bez pití, chci, aby si na to přátelé zvykli a podporovali mě. Problém je v tom, že oni neví, že mám problém! A já nemám odvahu jim to říct.. Vím, že praví přátelé to pochopí a nebudou soudit, ale kolik má člověk opravdových přátel? O mém pití ví pouze můj přítel (teď už snoubenec ), kamarádka a kamarád, tušení má i můj taťka. Myslím si, že víc lidí to vědět nemusí. Tak si říkám, že všem ostatním řeknu, že beru léky, na které se nesmí pít, to je jediné, co vezmou a já budu mít klid od hloupého hecování .
A jak jsem již psala, člověk se opravdu umí bavit i bez pití, na silvestrovském večeru s AA se nepilo a smálo se stejně a výhoda navíc byla v tom, že si druhý den člověk vše pamatoval .
Foxy, máš syna a přítele, to musí být velká motivace přestat pít. Zvládneš to, už kvůli nim. Raduj se z každého střízlivého dne, raduj se z toho, jak Ti malý roste, jak se na Tebe směje, místo pití mu čti pohádky, hrej si s ním, vezmi ho na procházku, miluj se s přítelem, zajděte si na romantickou večeři, dělejte věci, které jste nikdy nedělali, zkus se zaměstnat tak, abys alkohol vytěsnila ze svého života. Půjde to. Zvládneme to, obě.

Držím pěstičky, Světlana

Čteš mi asi myšlenky Světlano máme toho společného hodně, kamarádce jsem to už řekla, a uznala že občas jedu jak namydlenej blesk. Já chodím tak jednou za 14 dní, nepopíjím doma vůbec, prostě když jdu tak se nezastavím. Muzika přátelé (bo pařmeni někde na konzíku), jenže já neumím zastavit a pařim až na hubu padám. Táta to ví, a když jsme o tom mluvili řekl že by se mu splnil sen, kdybych to vážně vydržela. Občas mě v mém deliriu viděl a určitě se za mě styděl. Jinak vedu velmi počestný život a i má práce je taková očistná. Jen mám v hlavě ďáblíka co mé porád navádí .
Já můžu říct známým že ráno vstávám do práce a dají mi všichni pokoj, ale na druhou stranu proč neříct že prostě nechci pít.
Dneska jsem koukala na taneční film, kde soutěžili v tanci, a jak se uměli bavit bez chlastu. Je fakt že střízlivá slečna na parketě vypadá o mnoho lépe, než ta potácející co má mega sebevědomí ale nesahá jí ani po kotníky.
Je fakt že je dobré si říct co to vlastně přináší, jo možna nějakou eufórii která samozřejmě po pár hodinách zmizí, a to nemluvím o dvoudenní kocovině, kdy se proklínám.
Navím jak to dokážu, ale moc bych chtěla být sama sebou a naučit se nepít. Naše společnost je vedená k alkoholu snad jako k pozitivní věci, což vůbec nechápu, ale co lidi za to utrácejí velký prachy a o to asi jde, ale kolik problémů to nadělá.
Děti se opíjí páč je to jednoduše sehnatelná droga, a nemluví se o ní špatně, a vlastně to dělají všichni.
Snad to tak nebude napořád, tak cítím i vegetariánství, pořád jsou ty lidi exoti, ale mě to příjde úplně normální

Foxy,
zvládneme to. Je těžké odolávat, ale zvládneme to. Vím to. Krásné sny. Světlana

Ahoj Světlanko,

tak jaký jsi měla dnes den? Taky se ti honí hlavou spousta myšlenek? Nejspíš nám všem, ono když má člověk obrátit svůj život tak trošku naruby je to divný, a taky mě zařáží když ho má hlavně obrátit k lepšímu.
My víme že to bude rozhodně bezpochyby lepší, ale je to tak nějak těžký, teda aspoň pro mě jo. Vlastně se nevzdávám ničeho co by mi něco dávalo, ale děsí mě ten pocit lidí okolo.
Že oni můžou a já sice pro své dobro ne, ale co vlastně obětovávám.
Tahle zima stojí za prd, nic moc se nedá, ani psíci nechtěj venku běhat.
Aspon že moje práce mě dost vytěžuje. Jsem ráda že jsem napsala