Alkoholik

Snažím se řídit heslem co tě nezabije-to tě posílí.ŽIVOT STOJÍ ZA TO ŽÍT.S chlastem to ale nejde dohromady.Padnout na hubu není ostuda-ostudou je zůstat ležet!Roky jsem se upíjela kvůli dětem.Nemohla jsem si odpustit,že jsem jako máma zklamala.Musela jsem se to naučit,abych vůbec mohla začít žít.Recidivy mne mrzí.Děti na mne byly pyšné,že se držím.Bylo až moc fajn-vlezlo mne to na mozek,přestala jsem udržovat pokoru.A pád byl zasloužený.

Takže mi Vaše příspěvky pomohly a i když jsou před lety, já stejný problém řeším nyní. Ano taky si myslím, že by se to dalo zvládnout a že záleží na vůli člověka a nechápu, že já....myslela jsem si že jsem docela silná osobnost a umím být na sebe tvrdá a ukázněná...nóó to umím v lečems. Např.vychovala jsem čtyři kluky, jsem dobrou manželkou už 44-let,od 18-ti let jsem dělala účetní a bez průšvihů. Teď v důchodě denně cvičím a učím se angličtinu po internetu. Dělám všechny domácí práce, čtu no a mám docela dost aktivit....ale pak to příjde..depka a koupím si láhev...no a prostě se odrovnám. Jistě mám důvody...ty se vždy najdou..ale tolik lidí prožilo horší věci než já a nedělaj to...no a já jsem pak z toho celá špatná..,protože prozvoním telefonem svoje ženatý syny...abych jim vylíčila jak jsem smutná chudinka sama( což není pravda, protože odpoledne příjde manžel), přičemž oni okamžitě poznají, že nejsem střízlivá, což je trápí a že by mi nevolali a nejezdili s vnoučaty k nám taky není pravda.Nóó a že mají hodně práce, tak to mohu být jen šťastná, protože uživí rodinu a nevysávají nás.Než vystřízlivím a dostanu se do formy...nedělám nic. Válím se tři dny v posteli a přemýšlím...proč jsem tak blbá a proč si ubližuji a kazím si zbytek života a ještě se k tomu strašně stydím . Takže s tím chci skončit a být vítěz...snad se mi to povede

Evo, radši hledejte pomoc.Jste starší, slabší, sama ten alkohol nezvládnete.Nemáte se za co stydět, jen nepadejte na dno,AA jsou anonymní, zadarmo.Lékaři odborníci Vás také mohou podržet, zkuste i antabus.

Pil jsem v životě tak jako každej druhej. Rozpil jsem se vlastně až po 50 a to si říkám, co tak vlastně už mladej nejsem, nemoh sem dělat různý věci, sportovat jako dřív, zdraví už není co bejvalo a tak dalších deset let sem si oblboval mozek. Pak se vzpamatuju a jé, já chci ještě pár let žít, vnoučata v prknech s mladejma v cizině, rozvedenej dvacet pět let, druhá žena mně opustila k vůli mý výkonnosti v posteli, tak akorát žít pro tu kozu a čokla, slípky, hej tak asi spíš strach ze smrti. A deset měsíců nepiju a furt se mi zdaj ty sny jak leju, budím se zpocenej hrůzou, myšlenky se mi stáčí k chlastu a sedim a přemýšlím co ještě tak můžu a ono vlastně nic. Chtěl bych k mladejm do ciziny a oni o mně vlastně nestojí, ještě mi to rozmouvaj. Stejně se jim tam nasáčkuju, prachy mám

Děkuji za radu...teď to zkusím sama a pokud se mi to nepovede vyhledám pomoc podle Vaší rady...možná že i to bude dobrá motivace. Vždy jsem se nějak držela toho, že když to zvládli druzí tak i já. Nó jasně se to netýkalo alkoholu, ale uvědomuji si, že musím dát veškerou sílu do toho, že když mně to napadne...tak si tu láhev nekoupit a při oslavách po té sklence nesáhnout a zatím mi asi bude stačit dát sem na Fórum, že jsem to zvládla...nu a tudíž jsem dobrá. Bude to kdo skoho...já nebo alkohol...tak mi zatím držte palce

Tak jsi dobrej Pepo, že to zvládáš...já dám vědět jestli to taky vydržím....rozhodně chci....vždyť ten život fakt máme jen jeden a nedá se žít jen na zkoušku...takže bych si ho opravdu nechtěla dožít v delíriu jsem ráda, že jsem si vyhledala tohle Fórum....někdy stačí si i takhle pokecat a hned není člověk tak sám aby si sháněl kamarádku flašku

Díky . Ale ono to jde, když se chce. Zkus sama a pak se uvidí. Já sjetej vyváděl, sousedům rodeo, policajti, záchytka, pak sem se se zatnul, pořídil pc a skypuju a nezájem. Tak je to. Ten nezájem byl už před tím mým pitím. Nejsem zlej.
Taky mně pomůže občas s někým prohodit pár slov.
Určitě napiš.

Určitě dám vědět a ty se taky ozvi jak to jde a kdo skóruje...jestli pevná vůle...nebo???

Jistěže budete skórovat vy Evo a Pepo! Držte se, fandím vám, to dáte

Dcera neponaučitelného a nenapravitelného alkoholika...

Já se držím 6 týdnů, ale předevčírem přišla strašná krize a měl jsem sto chutí se napít. Je zvláštní, že 6 týdnů celkem šlo v pohodě a najednou přijde den, kdy stráášně zatouží po chlastu. Nechápu, proč jsem měl najednou tak strašnou chuť. Modlím se, aby měl už takový den nepotkal.