Alkoholik

Nestydím se, teď to zvládám, nechci volat kvůli každé prkotině. Ale jsem strašně rád už jen za tu možnost, kterou nám dáváš. Asi sama moc dobře víš jak moc je to občas potřeba

První rok u mne fungoval můj psychoterapeut.v AA byly ode mne víc odtažití-už k vůli problémům s dětmi,Byla mi odebrané z péče a spoustu děvčat se tenkrát ode mne odtáhlo.Už je to mimo-byl to tenkrát jejich problém,Dnes už jsou dávno tyto problémy zažehnané.Vždycky fungovalo,že jsem asponˇsvému psychiatrovi zavolala,že mám chut´se napít,že něco nezvládám.Vždycky mi to pomohlo.Máš stejnou možnost-nabízím ti ji

Děkuju, číslo si uložím a když bude potřeba tak zavolám. Mám pocit, že ty mě dáš rychle do latě .

V AA je pravidlo, že vždy nováček dostane číslo někoho z áčkařů, aby! kdyby!kdykoliv zavolal, ovšem, než se napije!!!!!!!

K tomu zajít do AA jsem se ještě nedotlačil, hlavně kvůli předsudkům... Ale asi mi nezbyde nic jiného když vidím jak se v tom pořád plácám.

Za pokus to stojí, nic neplatíš, poslechneš si příběhy ostatních, uvidíš pár lidí, kteří se drží, nemusíš mluvit, jsi naprosto svobodný.Když Tě tam někdo osloví, nebo nějak zaujme, klidně ho požádej o telefon.číslo, rád a vždy Ti pomůže, promluví s Tebou......

Jano, nevěřím, že by áčkaři se od někoho odtáhli, když mu byly odebrány děti.Nechtěla jsem se k tomu vracet, veřejné spory jim nepřidají, prosím, važ slova, znám Vaše baby, jsou bezva,mají dobré srdce, kamarádské.

Líbo,slova vážím.bohužel toto byla má zkušenost v začátcích.Byla jsem ta jiná a horší alkoholička-oni o děti nepřišly.Dnes už je mi to docela jedno-Byla a je tu stále naše společná nemoc.Já cítila předsudky v AA k AA a jejímu programu,kterému jsem dlouhou dobu nerozumněla-ony cítily předsudky ke mně.Dostávala jsem je do rozpaků-protože jsem o tom měla dlouhou dobu potřebu mluvit a očistit se tak alespon´částečně.jinak mi opravdu hodně pomáhal psycholog-udělat si v tom a v sobě jasno jednou pro vždy..

Moje AA je prozatím tohle fórum . Minimálně aspoň vidím, kdy jsem tohle vlákno založil a že už bych se sebou fakt měl něco udělat.

No já mám jinou zkušenost, sice mi nikdo děti neodebral, ale zůstali s mámou. Takže jsem o ně přičel a nezažil jsem v AA nějaké odsouzení. Sem si teď vybavil, jak jsem jel s několika přáteli na akci AA do Bratislavy. Tam nás čekal jeden střízlivý alkoholik, aby nás doprovodil na místo. A nikdo neřešil, že seděl ve vězení za vraždu, zabil v opilosti svého bratra. Ono nikdo neví a ani já nevím, kolik skleniček mě dělilo od takových věcí.Řídil jsem opilí, naštěstí jsem nikoho nezabil, kolik skleniček schází než mámě seberou děti? To nikdo neví.
To jsou moje zkušenosti, mě k AA přicuclo to, že mě tam přijali takového jaký jsem,že mi nikdo nic neradil a nepoučoval. Jen mi ten co seděl vedle mě řekl, jsme na tom stejně, je jedno, že já jsem střízlivý 24 Let a ty pár dní, stačí jedna sklenička a jsme ve stejné pr.. A nepij a choď, no a já tedy nepiji a chodím, život se mi hodně změnil za těch pár let, co nemusím pít, jsem naprosto svobodný a hlavně nemusím být na to sám, mám rád smích, co slýchám na mítincích AA mám rád dobrodružství, ono být na to sám je takové smutné, ale to tak vidím já a druzý to mohou vidět zase jinak, i to mě naučilo AA, že každý člověk je jedinečný a vůbec to neberu jako frázi. Tak asi tak Michal alkoholik