Alkoholik

Petře,
nepij. Včera jsem se neudržel, byla to zbytečná hloupost. Myslím že ani jeden z nás do toho nechce zase spadnout. Chce to mít silnou vůli a pak to zvládnem!

Bludičko,
zkus ten antabus, fakt hodně ti pomůže. Já si ho dávám sám, každé ráno čtvrtku. Díky němu budeš vědět že alkohol opravdu nemůžeš nebo ti bude zle. Včera jsem si na něj dal dvě piva a přítelkyně mě pak pěkně sjela protože po antabusu jsem měl totálně rudý obličej a oči. A i po těch 2 pivech jsem ráno cítil že jsem pil a bylo mi trochu špatně...

Udržovat neustále motivaci k nepití dá fušku.Vůle jde do háje,už jen s myšlenkou pivo by bodlo,kterou si dovolím rozvinout dál.Už tady musím utnout-pivo by bodlo!A DOST!NECHCI,VÍM CO BY NÁSLEDOVALO!A PŘEJÍT SE SVOJÍ POZORNOSTÍ JINAM-a napít se vody,či jiného nealka.

Fuška to je no. Včera jsem tak ani nepřemýšlel, prostě mi v hlavě cvaklo "jdu do hospody" a šel jsem, nedokázal jsem to přemoct. Pozitivní je, že to skončilo u těch 2 piv. Snad už to příště zvládnu líp.

Já se dopouštěla stejných chyb.Po jedné protialkoholní léčbě jsem si myslela,že už všechno vím.Občas jsem zašla do hospody ne na kafe a rozlišovala a škatulkovala ostatní hosty podle kategorií závislostí.Až jsem se při takové zábavě rozpila sama.Bylo mi dočista jedno,že jsem v hospodě,ožrala jsem se tam jak prase a rozpila na dalších pár let.Musela jsem opět do léčebny.Pozdějijsem už měla nasazený Antabus a poznávala jak je to fajn bez pití.No napadlo mne,že bych mohla pomoct otci svých dětí-byl také alkoholik,ale nechtěl se sebou nic dělat-umřel na následky svého pití.No nic jela jsem tenkrát na Antabus a stavila se v hospodě,kterou navštěvoval.Byl tam já pila hrdě svůj čaj a vykládala mu,jak je to fajn nepít,at´se na pití vykašle a začne se sebou něco dělat.Ve chvíli,kdy jsem si odběhla na záchod mi do čaje nalel svůj rum.Nepoznala jsem to hned-ale zdál se mi strašně dobrý.Potom jsem začala rudnout-antabus fungoval ,a já taky okamžitě jsem to chtěla přepít a kopla do sebe asi 4piva.Poblila jsem cestou celé náměstí-to už se vraceli děti ze škol.Mně to bylo jedno.Nebyla jsem schopná dojet domů.On si mne ožralou tenkrát vítězně vedl k sobě domů.Toto byl pro mne začátek dalšího alkoholického kolotoče,který trval dalších pár let.

Tak to klobouk dolů, že jsi to zvládla. Já jsem to pravděpodobně podchytil v dřívější fázi a i tak je to těžké. Zkoušel jsem přestat pít nebo naučit se pít zodpovědně už mockrát a zatím vždy marně. Teď to díky antabusu vypadá celkem slibně.

Víš stálo mne to půl života,celou moji životní filozofii,Někdy mi přijde na rozum,že jsem propila víc jak polovinu vlastního života.Napáchala spoustu zhovadilých věcí.Mé děti jsou tímto mým způsobem života poznamenaní,mé pití mělo pochopitelně vliv na jejich utváření se.Jestli to vůbec má ještě cenu,něco vůbec dělat.Jsou to jen chmurné myšlenky,které mne chcou zviklat v úsilí.Nejsou založeny na pravdě.Můžu říct,že pro mne to má nesmírný výzam.Už tím,že jsem zažila opravdu překrásné roky své střízlovosti.Vím,že to jde!Vím,že to není jen sen-nevzdávám se.Nevedu už boj s alkoholem-vedu už jen boj sama se sebou!jsem také jako ty opět na záčatku,už podruhé v průběho dvou let a věřím,že se mi to opět podaří nepít a na základě vlastních zkušenosí už nic nepodcenit-co se týká alkoholismu.

Paní Jano, jste veliká bojovnice, velice si Vás vážím a obdivuji Vás za to, jak jste otevřená a jak jste se dokázala poprat a stále se perete s tím zatraceným démonem. Možná ani netušíte, jak svojí upřímnou zpovědí pomáháte těm, kteří si vše tady třeba jenom čtou!
Moc Vám držím palečky a pevně věřím, že Vy to dokážete! Moc bych Vám to přála! Držte se!!!

Mě je 25 a piju už asi 10 let takže velká část mého života byla taky prolitá alkoholem. Nepil jsem sice neustále ale už to začlo být obtěžující a nerad bych skončil špatně. Přišlo mi že život tak nějak plyne a já z něj nic nemám. Je super že jsou tady lidi kteří to chápou a mají podobné zkušenosti.

Bude to náročné ale doufám že to zvládnu a brzo snad oslavím první měsíce bez alkoholu.

Jediné co mi vadí je, že mám fakt hodně rád dobré pivo ... a představa že už bych nikdy v životě neměl okusit dobré pivo mi fakt hodně vadí. To samé s vínem, nemusel bych se opíjet do němoty .. ale ta chuť mi bude chybět.

Každopádně držím pěsti nejen sobě ale i tobě Jano, snad se ti podaří zvítězit. Myslím že si to zasloužíš.

To časem přejde.Tu chut´jsi už přece nahradil chutí do života.do svého života.Vím,nebylo to vždycky hrozné.Byly doby,kdy bylo s pitím fajn.Už jsou pryč.Byly a už se nikdy nevrátí.Každá recidiva má horší a horší průběh,až přijde ta poslední,kterou už nikdo nezastaví.To už mám vyzkoušené a to poslední už vím.Tobě se otevírá celý život.S jedinou podmínkou.Už se nenapít.Jak málo udělat proto,aby jsi už jen OPRAVDOVĚ ŽIL.Časem zjistíš,kolik dostáváš za tak málo,co do toho musíš vložit-jen to jediné NECHCI MÁ CENU ŽIVOTA!At´se daří!