Alkoholik

Miroslav napsal:
Neobviňuju, ale prostě je na tom psychicky hůře. Asi tam ještě měla zůstat.

Chce to najmä ústretový prístup a mnoho trpezlivosti.

Ano vstřícný jsem....vlastně už byl, protože mi dnes zase lhala, když měla jít ke svému ošetřujícímu lékaři a po chvíli přišla s tím, že jej potkala při doprovodu malého do školky a on jí řekl, že ještě nemá její papíry, tak ať nechodí nebo ať se jen staví v ordinaci, že on se podívá, jestli už je nemá. Tak prý je nemá a bude je mít zítra, tak ji objednal na 15.00 hod. a udělil přísný zákaz vycházek. Přitom z léčebny má ukončenou neschopenku. Zjistil jsem, že objednává až od 16.00, tak jsem za ním jel domů a ona u něj vůbec nebyla ani jej nepotkala. Taky žádně terapie se psy v léčebně neexistují. Tímto teda rozhodla, že ji opravdu nebudu bránit v odchodu a ohledně Kubíčka nemám strach, že by mi nezůstal. Tímto mám ten boj ulehčený.

No, Miroslave, podle toho co píšeš, tak na jednu stranu se nedivím, že si zjišťuješ informace a porovnáváš. Na druhou stranu, my tu máme jen Tvůj úhel pohledu a věci můžou být jinak, nebo můžou mít své opodstatnění. Tím nechci ani nic naznačovat. Ale chápeš, že to tak prostě je. Co běží hlavou Tvé ženy můžeme hádat. Každopádně Ti nezávidím i kdyby to bylo jakkoli. Hlavně klidnou hlavu a hodně štěstí při řešení problémů.

Miro, to je husty. Takze nekoho ma. A pije?

Včelař: Jasně, nikdo nejsme bez chyby a já své chyby přiznávám. Ale nikdy to z mého pohledu, před tím než začal pít, extra neskřípalo. Tolerovali jsme si i určitou volnost. Prostě vše klapalo. Mj. i když už pila, zahrnoval jsem jí květinami, abych dokázal, že mi na ní záleží. Dovolím si říct, že málo chlapů za celý život nanosilo tolik kytek. Nepomohlo...
Jestli někoho má? Je to pravděpodobné. Ale nepátrám po tom. Už mi taky dochází síly. Nepije, ale nevím jak to dlouho vydrží. Antabus nebere, prý ji v léčebně po něm bylo jednou špatně a odvezli ji do nemocnie....

Na druhou stranu Míro, ženský je někdy setsakramentsky možný pochopit, když jsou v normálním režimu. Ta Tvoje frčí buď v nějakém nouzáku a to bych si vůbec netroufal zkoušet pochopit co jí běží hlavou. Drž se stranou, pozoruj, nedělej přehnané závěry, snaž se něco pochytit. Třeba to fakt nakonec bude lepší. Třeba ne. Asi nemá cenu se v tom nějak trápit dlouhodobě. Ale dej tomu nějakej čas. Začni třeba plánovat coby, kdyby. Buď připraven na všechno. Fakt si netroufám na nějaký konkrétnější rady, ale je dobře, že to tu taky popisuješ. Zase člověk získává další informace a pohledy na problematiku toho zapráskanýho chlastu.

Právě i proto to tu ventiluju. Ten chlast mi zkazil velkou část života. O těch ženských máš pravdu. Dnes mi ten obvoďák řekl, že když ženská potřebuje pít, tak prostě pije. Zavzopmínali jsme, kolik ženských na to dojelo....bohužel i mladých. Nemá v obvodu jedinou, která by úplně přestala. Tím samozřejmě nechci vůbec dělat na fóru špatnou osvětu. Asi pro nás, "nealkoholiky", je to nepochopitelné, že člověk tak podlehne. Že ta hlava neřekne velké "STOP, vždyť ti je po tom tak zle, nevnímáš svět reálně, tak toho okamžitě nechej!" Ano, já jsem na akcích taky požíval a někdy přehnal. Jenže mi bylo tak blbě, že jsem ten hnus nechtěl dlouho vidět. Nevím, jestli je tomu tak, ale prý nejhorší je, když po požití není člověku blbě. To prý už značí, že je něco špatně. Já to naštěstí absolutně nepotřebuju. Rád si dám od žízně pivko a i když jsem z kraje slivovice, obejdu se. Naposled jsem měl 5.6. malou štamprlu, když se narodil sousedovi kluk. Vždyť si to ani neumím představit, že bych nasával, když jsem čtyři měsíce měl synka na starosti a vlastně ani před tím, protože žena byla vesměs pod vlivem a myslel jsem na zadní kolečka, kdyby se něco nedej bože přihodilo a musel rychle sednout do auta.... Tohle si alkoholik asi neuvědomuje.

Miroslav ona bud ide v nudzovom rezime ako napisal Včelař alebo ja neviem. Psychika hra asi svoje. Ja ked sa vratim zpatne tie prve tri styri mesiace nepitia tak som bola sice trochu nervozna,ale neklamala som, snazila som sa hovorit pravdu a vsetko napravit. je sice pravda, ze rozvadzat som sa chcela a bez dovodu. strihalo mi hlavou,kazdu chvilu ina verzia. manzel to bral v pohode hoci niekedy toho bolo uz moc. drzim palce nech vsetko dobre dopadne.

Káťo, děkuju, ale mám obavu, že tu nepomůže už nic...

uvidis a nie je zac, pisal si,ze ste spolu 25 rokov a mate syna ja z pohladu matky som chcela ostat s rodinou a chlapom,ktory ma podrzal, hoci vela vztahov sa rozpadne ak jeden prestane pit.nema niekoho ineho? pit asi nepije