Alkoholik

krtko napsal:
píšeš "..BEZ NUTNOSTI se napít".

takže absťáčiky?

Ano. Předpokládám, že to mě čeká první den na detoxu

prečítaj si svoje príspevky a porozmýšľaj.

Eliška napsal:
Zkoušela. Nepit víc jak jeden den ? Ne. Přišly obtíže a raději se napiju, než riskovat, že nedokážu vstát z postele a fungovat

Pokud je to jak pises tak Tve pochyby o tom jestli jsi nebo nejsi alkoholicka a jestli patris na detox jsou uplne bezpredmetne. Jsi zcela jiste alkoholicka. Presneji - jsi tezka alkoholicka . Pokud nezacnes neco okamzite delat tak je jen otazka casu kdy dopadnes opravdu moc spatne. Abstaky se budou zhorsovat a drive nebo pozdeji prijde den kdy se stanou nezvladnutelne. Staci jedna nehoda v praci, jedno dychnuti do testeru a litas ve strasnem prusvihu.

Takze detox? Proc ne - v tehle situaci je kazdy zacatek dobry! Co muzes ode detoxu ocekavat? Uplne a zcela vystrizlivis. Vzhledem k tomu co pises to bude asi poprve po dost dlouhe dobe co budes mit opravdu cistou hlavu. Skvela prilezitost rozmyslet si co a jak dal. Asi se projedes na abstakove horske draze, podari se Ti dostat se z abstaku ven a tyden by mel stacit aby jsi se dostala z tech uplne nejhorsich fyzickych a psychickych priznaku zavislosti. Mozna kolem sebe uvidis chudaky co jsou na tom hur jak Ty a zapusobi na Tebe jako motivace. Obavam se ze nema smysl ocekavat ze dojde k nejake zasadni zmene, stane se zazrak a Tvuj problem po detoxu zmizi - nezmizi a bohuzel se nejak nezmensi. Navic po tydenni abstinenci se muzou dostavit silne bazeni takze budes muset byt pripravena na zachvaty touhy po alkoholu. Urcite se na to priprav. Bylo by moc dobre kdyby jsi detox pojala jako soucast lecby - tj. jeste pred detoxem jsi navstivila specialistu na lecbu zavislosti a Tve prvni kroky po detoxu vedly znovu za odbornikem. Lecba by Ti mohla vse ulehcit.

V kazdem pripade drzim moc a moc palce!

Staci jedna nehoda v praci, jedno dychnuti do testeru a litas ve strasnem prusvihu.

Tohle už mám i ve snech. Probudim se, už ani nevím, jestli s kocovinou, nebo je to už můj normální stav a zdá se mi o tom

Asi se projedes na abstakove horske draze

To je to co mě dost děsí. Jestli je to horší než to co se děje když se nenapiju chvíli a ještě horší. Jestli je to něco jako to co vidím občas na oddělení.

Eliško a zkoušela nebo respektive proč nezkusíš alespoň snižovat dávky alkoholu, aby pak ty absťáky nebyly tak šílené? Respektive za tu celou dobu, jak dlouho jsi měla nejdelší pauzu od pití? Chápu, že jsi hladinkářka, jaké jsi měla pocity, když jsi se potřebovala napít? Já tady kdysi psal o kamarádovi, strašně chlastal taky každý den a taky pořad uvažoval a bál se přestat, ale nepřestal, až se jednoho pěkného dne nalil vodou tak, že skončil v nemocnici, ikdyž to bych lhal, nalil se až tam, myslím, že zkolaboval. Říkal si vzbudil jsem se a myslel jsem, že je to sen, byl jsem těhotný, ale nebyl dostali z něho 5,5l vody, doktor mu prý řekl, možná nepřežijete. Strašně se bál, kdo by ne. Přežil, játra podle toho co říkal, má scvrklé, bere plno léků, vůbec mu nefungují. Léky na slinivku. Víš kolik mu je 33 let. Neudělej stejnou chybu a řeš to. Dokud ne čas. Teď už nepije rok a půl nebo 2 nevím přesně. Jde vidět, že ho to poznamenalo, vypadá nešťastně, ale pracuje a měkká žije, málem nežil...nechybělo moc...

Eliška napsal:
To je to co mě dost děsí. Jestli je to horší než to co se děje když se nenapiju chvíli a ještě horší.

Elisko ja posledni cca rok nebo rok a pul sve alkoholicke kariery chlastal uz jen proto abych unikl abstakove hruze. Stale jsem chlastal i kdyz jsem moc dobre vedel ze drive nebo pozdeji budu muset vystrizlivet (typicky napr. sluzebni cesta) a prijde hruza. A ta hruza vzdy prisla a s kazdym mesicem to bylo horsi a desivejsi. Naprosto netusim jak moc zle na tom jsi - jestli mas zatim "jenom" abstaky s priznaky ekvivalentnimi chripce nebo jestli uz jsi na tom tak ze je abstak zdravi/zivot ohrozujici. Ale drive nebo pozdeji to stejne budes muset rozseknout! A cim driv to udelas, tim lip! Je uplne pochopitelny ze se desis a bojis se toho ale utect se tomu neda. Pokud to zvladnes (me to treba moc neslo) tak 100% zkus co Ti radi Michal vyse - snizeni davek Ti to muze cele dost ulehcit.

PS
Nezlob se prosim, nechci Te stresovat ani desit vic nez uz jsi... ale vzhledem k tomu kde pracujes - umis si predstavit jake nasledky by pro Tebe mohla mit nejaka nehoda po ktere by jsi nadychala? Tohle neni o ztrate mista a ostude a likvidaci kariery . Tohle muze skoncit nasledky ktere by Te mohly poslat dozivotne na socialni dno!!!

Eliško, naprosto souhlasím s Gennem, taky jsem už pila jen pro tu hrůzu z absťáku.
První dny po vysazení jsou hrozné, s tím se musí počítat, ale přesto to zkus, i den nebo dva, které sama zvládneš jsou v počátcích obrovskou výhrou.
Všichni, co sem píšeme (na Krávy) jsme absťákem prošly/i, takže Ti rozumíme. Jsou to ty nejtěžší dny a člověk jede jen na výdrž, na nic jiného síly nejsou. Ale jaksi jsme to s podporou fóra zvládly/i- pro mě je to stále zázrak, že jsem z toho kruhu vyšla ven. A i když se stále ještě pohybuji po necelých 10 týdnech velmi blízko, mám přece jen už tu zkušenost, ŽE TO JDE! Přidej se k nám.
Na konci března, kdy jdeš na detox, se Ti nebude chtít o nic více s tím skoncovat než třeba dnes. A až Tě vrátí z detoxu zpět, stejně nebudeš "opravená". I když člověk hrozně moc doufá, že se za pár dní něco v hlavě přenastaví, tak bohužel ne. Musí se to překopat celé od základů. Chce to čas a trpělivost sama se sebou. Také se to teprve učím...
Drž se!

Děkuju vám oběma za odpovědi, protože sama se v tom plácám roky. To kolik člověk dokáže vypít v jakýmkoliv okamžiku je hrozny. Hrozny je i v posledních měsících vidět lidi, co se k nám dostanou na oddělení s nějakým náhodným onemocněním a po par dnech se zjisti, že jim nastupuje absťák. Vidět celý ten proces je pro mě teď velice znepokojujici. Samozřejmě vím, že přestat musím (to vím ale už par let) s tím rozdílem, že teď už se napiju, protože musím i když nechci, ale v průběhu pití je mi ze sebe samý tak nechutně, že myšlenky jsou nejčernější jak jindy. Je to začarovaný kruh pro mě, ze kterého jsou pro mě reálné pouze dva východy. Vlastní rukou se poddat svým myšlenkám nebo proste na ten detox naatpzpit a začít pracovat. To, že jsem ale po roce domluvila detox i navazující ambulantní léčbu a mám i termín schváleny v práci mi tak ulevilo, že teď po alkoholu sahám ještě víc než kdy jindy, jenom proto, že vím, že na konci března nebudu mít má vyber a snad si to chci pořádně vylejt dokud můžu? Spousta věci, co se mi teď děje nedává smysl, asi ani tato zprava

Ahoj Eliško,
myslím na Tebe od té doby co jsi napsala. Takže chtě nechtě musím napsat i já .
Ty věci, co se Ti teď dějí možná smysl nedávají. Ale pro mě jako alkoholičku ano. Pere se v Tobě normální chytrá ženská, která si uvědomuje svojí zodpovědnost a to, jaké by mohlo mít pití důsledky se ženskou alkoholičkou (ano, ani já slovo alkoholik nesnášela). Pro to ten zmatek a ani nevíš, jak moc ho já znám.
Pila jsem tak dlouho, že ani nevím, kdy jsem vlastně začala. Bylo plno důvodů proč pít a neviděla jsem jediný, proč nepít. Milionkrát jsem zkoušela kontrolované pití, které ve finále skončilo tím, že jsem kontrolovaně nepila v práci a myslela si jak to mám pod kontrolou a jaká jsem borka-téměř abstinentka.
Jenže jsem vlastně jen jela na vlně chlastu a ten malinký pud sebezáchovy co mi zbyl mi říkal v jak velkém průseru jsem. Naštěstí ten pud sebezáchovy zůstal i Tobě.
Dobrá zpráva je, že máme DVĚ možnosti. 1. uchlastat se. 2. něco s tím dělat. Teď po 2 měsících abstinence si rozhodně nemyslím, že by ta první možnost byla lehčí. Než bych se upila k smrti, tak by to určitě nějakou dobu trvalo. Ztráta rodiny, kamarádů (těch opravdových), práce, zdraví a kompletně sebe. Tam je cesta jen do pekla... Ta druhá možnost (ač se Ti to teď vůbec nezdá) může být o hodně lehčí a je tam cesta nahoru.
Dobře, že budeš absolvovat detox pod lékařským dohledem. Udělala jsi to nejlepší, co jsi mohla a kdybych já měla opět absolvovat detox, tak bych také vyhledala lékařskou pomoc. Víš, že když bude třeba, máš u sebe odborníky a nejsi v toma sama.
Vůbec nemysli na to, jak to bude probíhat za měsíc, za rok a už vůbec nevyšiluj, že budeš celý život bez alkoholu. Nehledej "zaručené" informace jak to na detoxu probíhá. To Ti tak maximálně pomůže k většímu pití a možnému průseru dřív, než na detox nastoupíš. A nezlob se na mě, ale může to být také "záminka" na detox nenastoupit. To, jak budeš zvládat detox Ti nikdo dopředu neřekne. Stejně tak, jako Ti nikdo neřekne, jak zvládneš porod...
I z detoxu můžeš vyjít se DVĚMI možnostmi. 1. uvidíš tam mnohem horší případy než jsi Ty a řekneš si, že takhle dopadnout nechceš. 2. uvidíš tam mnohem horší případy, než jsi Ty a řekneš si, že takhle na tom rozhodně nejsi a že můžeš pít dál...
Je to jen na Tobě. Ale rozhodně jsi už udělala první důležité kroky a to je skvělé!!!
Ber to den po dni a půjde to. Věř mi, že bude o hodně líp!!! Moc držím palce a když jsem dala detox já, dáš ho taky!!!

Eliško, Síma Ti to napsala přesně tak, jak bych to napsala já.
Určitě je snazší detox absolvovat pod dohledem, pravděpodobně Ti nasadí nějaké léky, na nějaký čas to určitě tělu uškodí méně než dále pít...
Jinak myslím, že Ti mozek funguje jako nám všem, že si chceš ještě popít takříkajíc "do foroty"... že je to blbost, to je jasné. Když už nevydržíš bez pití, tak opravdu alespoň nepřekračovat dávku, ideálně co nejvíce snížit. Jde o to, že do konce března je dlouhá doba, tak aby se nestal průšvih, to už Ti psali Genno a Michal přede mnou.
Přemýšlela jsem, kdybych byla znovu před detoxem a věděla, že mám nastoupit kupříkladu za dva týdny a náhle mi ze špitálu zavolali, že se od zítra uvolnilo místo, zda bych měla radost, že mohu začít ihned anebo byla naopak zaskočená, že už nestihnu vypít to, co si můj mozek naplánoval... Myslím, že spíš bohužel to druhé. Takhle to u nás funguje.
Určitě to zvládneš, vrátíš se vyčištěná a jediný další úkol bude tak triviální a přitom tak složitý- vydržet!
Nějak se s tím rvu už 69. den- myšlenky na napití jsem měla stotisíkrát, za každou další odmítnutou myšlenku se zpětně raduju, i když v tu konkrétní chvíli to radostné není. Hodně mi pomáhá koukat na sebe v tu chvíli jako na cizího člověka, kterému by člověk poradil líp než sám sobě. Moc se do toho emocionálně nepokládat. U cizích je totiž snazší vidět, co dělá blbě než sám u sebe.
Každopádně na Tebe myslím a nedej se, nejsi v tom sama.