Alkoholik

Týnko.Pokuste se zrekapitulovat všechny vaše pocity až budete pokračovat v pití té druhé poloviny láhve.Co vám to dává?Jak se cítíte?Myslím,že to bude pro vás důležité zjištění-proto budte k sobě co nejvíce upřímná ve svých odpovědích.Jsou to také klíčové otázky pro každého alkoholika,aby si uvědomil co konkrétně pitím nahrazuje.Já ještě když jsem neměla problém vyhledávala právě jenom chuť-na určitou značku jsem se těšila-stačila mi jedna sklenička a dokázala jsem počkat až na určitou příležitost,než přišla návštěva.Ale samotnému výběru alkoholu jsem věnovala velikou pozornost.Později to všechno už bylo naprosto jinak.

tak, flašku mám na poličce, ale chuť napít se mám střídavou. Chvíli bych se napila, a za minutku už bych tu flašku nejradši vyhodila z okna a už se nikdy nenapila. Pak se na ní zase podívám a řeknu si, že to není nic hrozného a zase se chci napít. Po chvíli si ale uvědomím, že z toho stejně nic nemám, takže se napít zase nechci a flašku nechám stát.

Jessie: Story je asi divná, hlavně pravdivá. Taky nevím, co si o tom mám myslet. Hlavně nevím, co s tím mám dělat. Asi bych to nejradši nechala prostě plavat.

Včera jsem byla v hospodě do tří do rána - i když jsem šla druhý den normálně do práce. Napila jsem se asi jednoho většího panáka ze svojí domácí láhve a pak jsem vyrazila. Pila jsem jenom kofolu a nakonec jsem se od kamaráda napila asi tři loky vína s colou. Jinak nic, pak jsem šla domů. Po probuzení jsem se chtěla napít, tak jsem se napila - jako první věc po probuzení. Do práce jsem přišla pozdě a lehce ospalá.

Dnes jsem se domluvila s kamarádem, že se půjdeme někam pobavit - v mém případě je to rarita, protože mě tyhle věci nikdy moc nebavily. Ovšem jakmile jsem přestala mít takový hrozný strach z alkoholu, tak mě docela baví se trošinku napít a pak prostě jen tak ztrácet čas s opilými lidmi do tří do rána, i když mám jít do práce.

Alkoholové večery jsem teď zařadila do svého plánu na dnešní večer i na zítřejší. Nemusí to být pitka, to bych ani nezvládla. Ale napít se a pustit si alkohol trochu do svého života - to se mi zachtělo.
Díky paní Janičce se mi to i povedlo. Záleží na tom, jestli budu schopná to udržet v rozumné míře. Snad ano, protože v hospodě si nic neobjednávám (zatím) a domácí pití mě nebaví. Jako sedět s lahví a co z toho?? I když na druhou stranu je to bezpečné v tom, že si toho můžu vypít kolik chci a nikdo se se mnou nesrovnává. Můžu si to vychutnávat jak chci a jíst k tomu čokoládu nebo bonbony a každýmu je po tom prd. Ale chuť na to nemám a nebaví mě to.


Až budu pít tu druhou půlku svojí láhve - jakože vlastně nevím, jestli ano, tak určitě budu analyzovat své pocity a pohnutky. Nevím, jestli se z toho opiju, většinou se mi po nějakém množství začne chtít spát a jelikož jsem doma, tak prostě jdu spát.

Týnko-společenský život je především o setkávání a sdílení-alkohol je jenom doplněk.Myslete na to při každé příležitosti.Hodně lidí to má obráceně,chtějí alkohol,chtějí se napít a společnost jim slouží jako záminka.