Alkoholik

Tak jsem ten prosinec zvládl podle svých představ, týden jsem byl v Amsterdamu, kde jsem měl 2 panáky na zahřátí při celodenním courání po centru a jedno malé pivo k nějakému ostřejšímu jídlu. Na silvestra láhev sektu. Zatím mi nepřijde nic jednoduššího než (skoro) nepít.S cigaretama se to třeba vůbec nedá srovnat.

Pavle.Ani já jsem si nechtěla přiznat alkoholismus.Snažila se svoji nemoc ošálit.No pokaždé mne dříve nebo později opět dostala tam,kde jsem nechtěla být.Pokaždé zvítězila.Nechtěla jsem si přiznat a už vůbec pochopit,že jsem svým pitím už překročila velice křehkou hranici závislosti a že už je bohužel toto trvalý stav.Stejně jako jsem si nechtěla přiznat,že tímto už je pro mne cesta života v trvalé abstinenci jako jediná.Pořád jsem si chtěla dokazovat,že mi pít nějak půjde.Mám za sebou zkušenosti,že se dvakrát,itřikrát za sebou podařilo-což mne jen utvrdilo v tom,že nejsem závislá.Do doby,než se mé pití rozjelo nekontrolovatelně silou mnohem větší,než jsem já sama po dobu několika dnů.

Ahoj Pavle 101, projela jsem vlakno ktere si zalozil a napisu svuj nazor na vec. Nejsem zadny odbornik, nikdy jsem se nelecila, pokusu nepit mam zasebou hodne. Jsem podobny "pijan" jako Ty, myslim stylem, tolik tvrdeho jsem nikdy ale nepila. Lonik v polovine prosince se mi udala prihoda, po ktere jsem si rekla dost a dokonce uvazovala o leceni, k tomu nakonec nedoslo. Jen par schuzek s terapeutkou z lecebny a jinak toto forum, kam ale moc nepisu, jen ho procitam. Procitam ho prave proto, abych nedosla milne predstave, ze jsem v pohode, kdyz uz nechlastam. Nepila jsem ani kapku pul roku, dokonce jsem lonske VAnoce vyhazela vsechno napecene cukrovi, ktere obsahovala stopy alkoholu. Proste jsem byla uplne cista. V te dobe me opusil pritel, na Vanoce jsem zustala uplne sama. Bylo to tezke, ale o to lepsi start bez chlastu a lahve vina pod stromeckem, kde jsem se krasne mohla litovat. Momentalne (tu druho cast roku) jsem na tom tak, ze si sem tam dam male pivo, nebo strik. Cim dele to tak praktikuji, se ale cim dal vic priklanim k uplne abstinenci. Vic a vic si uvedomuji, co mi alkohol v zivote napachal, vic a vic vidim ve spolecnosti co chlast s lidma dela, protoze to proste strizliva mohu videt. Radsi si dam Birella, nez normalni pivo, nekdy si to pivo dam, pro svuj pocit "svobody" a dekuji Bohu, ze mi dal jeste tu sanci, ze pokud si to pivo dam, nerozjede se v me hlave silenstvi, ktere me zene vypit hektolitry chlastu. ALE! Nevim, kdy se to stat muze. Asi jsem nedosla k uplne zavislosti, ale varovani prislo, zrovna tak jak prislo Tobe. Asi bych Ti doporucila pred "kontrolovanym" pitim minimalne 3 mesice abstinence (tak to doporucuji i odbornici) a pak teprve si zahravat s pokusama. Pak sam uvidis, kolik pokusu dopadne dobre a kolik ne, Tvuj prosinec je fajn, ale je moc kratky na to, abys to bral jako vyhru, muj pulrok s pitim pod kontrolou taky zadna vyhra neni a jen me to dohani ke zmatenosti, tak myslim, ze budu pylne abstinovat uplne. Ono totiz po dlouhe dobe bez omamovani mozku chlastem prijdou vlny moralni kocoviny, ktere bez toho piti prijit nemuzou (si myslim) a ty Ti ukazou Tebe sama v situacich na ktere nebudes pysny. Ja to tak mam a dekuju, ze si ty spatne veci pamatuji, ze jsem nevytlacila z hlavy kocoviny, kdy mi bylo strasne zle a stydela jsem se. A chci jeste napsat jednu vec, pokud jeste nejsi alkoholik a jses "jen" blizko tomu se jim stat, tak si PORADNE procti tyhle stranky, najdes tu spoustu hruzy, bolesti a utrpeni a podekuj za to svoje zatim jen male utrpeni. Ja jsem se taky jeste uplne nepoucila, ale chci stale na sobe pracovat a dokud je cas, tak se presvedcit k uplne abstinenci. Protoze minuly rok byl proste super, protoze byl temer bez chlastu, PROTOZE JSEM SE ANI JEDNOU NEPRIOPILA A TAK TEN ROK BYL KRASNY. Bez trapnych pocitu, bez spatnych ran, vzdy s energii den naplno si uzit. Je to zmatene, snad ale jde pochopit, co jsem tim chtela povedet.

Ahoj Pestro, děkuji moc za Tvůj příspěvek, který mi dal podnět k zamyšlení a ke kterému jsem se několikrát vrátil. Jsou to částečně i rady, kvůli kterým jsem založil své vlákno.
Zatím mé poslední dojmy ze silvestra jsou, že než takové cucání, tak je už lepší nepít vůbec.
Přemýšlel jsem taky nad tabulkami spotřeby a různými harmonogramy konzumace na které jsem narazil na tomhle webu. Asi jsou to všechno nesmysly, zatím jsem si určil ne kolik budu pít, ale jak a s kým. Jsou to mí nejlepší přátelé, které vidím tak 5X do roka a manželka, která je učiněný amatér.
Ještě jednou děkuji a přeji mnoho štěstí v novém roce.

Nevěřím, že by nějaký odborník doporučil 3 měsíce abstinence, pak kontrolované pití.Všichni víme, že je to nesmysl.Určitě Pavle je úplná abstinence, bez pokusů, to nejlepší!Zvykneš si, alkohol chybět skoro nebude.

To jsem Ti Pavle chtela prave naznacit .
Libo, je to mysleno tak, ze Pavel nemusi byt nutne alkoholik, muze mit "jen" problem s alkoholem. To jsou dva pojmy. Z problemu pak muze byt zavislost, pokud to nebude regulovat a tak se alkoholikem stane. Zrovna tak ale uz alkoholikem muze byt. Ja Pavla neznam osobne, tak na to nedokazu odpovedet a pokud pujde k lekari, nebo psychologovi, tak ten mu taky hned neodpovi. Abstinence je ale rozhodne nejlepsi reseni.

Ahoj Pestro
Jen bych chtěl říct, že si uvědomuji, že jsem podle všech ukazatelů alkoholik a mám problém s alkoholem.Jen jsem si to nikdy moc nepřipouštěl, ta okénka jsem míval občas už od mládí a myslel jsem si, že to prostě patří k věci. Jen jsem měl vždy štěstí na místo, nebo okolnosti. Určitě je rozdíl, když si nepamatuji jak jsem se dostal do postele ze zahrady, než z města a to s práznýma kapsama. Teprve teď jsem si uvědomil, jak strašná je ta ztráta zpětné sebekontroly.
Bohužel jsem vždy srovnával svůj přístup k alkoholu se svým otcem, který nepil opravdu jen vyjímečně, alkohol kombinoval s léky a byl diagnostikovaný psychopat. Z toho srovnání jsem vždycky vycházel málem jako abstinent. Samozřejmě je každý člověk odlišný a já bych se zřejmě do jeho stavu nedostal ani kdybych se o to usilovně snažil. Nikdy jsem neměl žádný pracovni nebo sociální problém vyjma spousty drobných trapasů.
Můj bratr měl asi desetileté období, kdy téměř každý den vyrážel večer na pivo, poté co zavřeli ještě někam dál na něco ostřejšího a vracel se mezi druhou a čtvrtou ranní. Při tom dokázal pracovat, budovat relativně úspěšnou politickou kariéru a vystudovat s červeným diplomem ( časem pití výrazně omezil, když ho to tak nějak přestalo bavit). Tohle já třeba vůbec nechápu, stejně jako lidé co si prožili nějakou alkoholickou krizi nechápou, že bych mohl svůj stav zvládnout a občas se napít, ale zůstat člověkem.
Prostě každý jsme trochu jiný a já věřím, že co jsem si usmyslel to zvládnu, pokud to nebude možné tak s alkoholem přestanu úplně. Rozhodně nepopírám někdy až nečekané výhody abstinence.

Ahoj všem. Cituji:
AA si často opakují: „Jestli si nevezmeš první sklínku, nemůžeš se opít“, nebo jedna sklínka je příliš, ale dvacet nestačí“.
Mnozí z nás začali s alkoholem tak, že zpočátku nechtěli nebo nevypili víc jako jednu, dvě sklínky. Postupem času jsme však zvyšovali dávky. Po několika létech jsme zjistili, že pijeme pořád víc, někteří z nás až do vážné opilosti, ve které už zůstali. Možná to nebylo znát na první pohled na naší řeči nebo chůzi, ale v tomto období jsme skutečně nikdy nebyli střízliví.
Když nám pití začalo vážně překážet, pokusili jsme se jej omezit, dát si limit jednu, dvě sklínky, nebo přejít od tvrdého alkoholu na pivo a víno. Přinejmenším jsme se snažili snížit dávky alkoholu, abychom nebyli tak zoufale bezmocní, nebo jsme se pokusili maskovat, jak moc pijeme.
Všechna tato omezení bylo pořád těžší dodržet. Z času na čas se nám podařilo překonat návyk a na chvíli jsme přestali pít.
Někdy jsme se dokázali opět vrátit k alkoholu a napít se – jen jednou. A protože nám to nezpůsobilo žádné těžkosti, cítili jsme, že si bezpečně můžeme dovolit další sklínku. Tím to v tomhle případě mohlo skončit a my jsme pocítili obrovskou úlevu, že si můžeme trochu vypít a přestat. Některým se to povedlo mnohokrát.
Zkušenost však prokázala, že to byla past. Nechali jsme se přesvědčit, že můžeme pít bezpečně. A pak přišla příležitost (nějaká oslava, neštěstí, které nás potkalo, ale často vlastně žádný vážnější důvod), kdy dvě, tři sklínky nám přinesli příjemný pocit, a tak jsme si mysleli, že ještě jedna nebo dvě další nám nemůžou ublížit. I když jsme to vůbec neměli v úmyslu, nakonec jsme zjistili, že jsme opět pili příliš. Byli jsme znovu tam, kde před časem. Opití, i když jsme to vlastně nechtěli…
Tato neustále se opakující zkušenost nás nevyhnutně přivedla k logickému závěru: Jestli si nevezmeme první sklínku, nemůžeme se opít. Tedy místo plánu nikdy nepít, nebo limitovat si množství alkoholu, musíme se naučit soustředit na odmítnutí jediné sklínky: té první.
To znamená, nebudeme si lámat hlavu, jak snížit dávky alkoholu na konci pijanského období, ale vynecháme jenom tu první sklínku, kterou to všechno začíná.
Zní to až směšně jednoduše. Pro mnohé z nás je těžko uvěřitelné, že jsme na to nepřišli sami ještě předtím, než jsme vyhledali AA (Řekneme si však pravdu – my jsme ve skutečnosti nikdy nechtěli zcela zanechat pití, dokud jsme nebyli poučeni o alkoholismu). Důležité ale je, že teď víme, jak je to účinné.
Místo zjišťování, kolik sklínek sneseme – čtyři – šest – dvanáct? – zapamatujme si: „Neber si tu první!“. To je mnohem jednodušší. Návyk takhle uvažovat pomohl už tisícům zůstat střízlivými po celé roky.
Lékaři, experti na alkoholismus, tvrdí, že jestvují přesvědčivé medicínské podklady, proč se vyhnout první sklínce. Je to právě první doušek, který buď okamžitě, nebo za nějaký čas aktivizuje pokušení pít pořád víc, až do pijanské krize.
Mnozí z nás vědí, že alkoholismus je drogový návyk. A tak jako všichni narkomani, kteří se chtějí uzdravit, také my se musíme vyhnout první dávce drogy, na které jsme závislí. Naše zkušenosti to dokazují, jak se můžete dočíst v knize Anonymní Alkoholici a v časopise Cesta a vyslechnout si na setkáních členů AA, kde si sdělují své zkušenosti.
Standa, uzdravený a vděčný alkoholik s úsměvem...

Stando, to je překrásná úvaha! díky

Ahoj
Po roce si odpovídám na otázku z tohoto vlákna.Je to pozoruhodně snadné, stačí si najít koníčka, který s alkoholem nejde moc dobře dohromady. V mém případě posilovna, ale jistě je i spousta jiných.