Alkoholik

To je právě to, že ta nemoc tě nejenom že nutí pít, ale ještě ti nedovolí se opravdu radovat z ničeho jiného. !Aby jsi se nerozptilovala blbostma a mohla se v klidu upít" Je to hnus a kdo to nezažil, nepochopí..smiř se s tím, odevzdej se Bohu nebo jiné energii a nech život plynout bez alkoholu..Časem bude líp, hloupému mozku nic jiného nezbude

Ahoj, taky mám problém s chlastem a máte úplnou pravdu. Je to zažitý rituál, dát si večer vínko a relaxovat při pěkné muzice nebo si skočit do hospody na pivo. Těžko se toho budu vzdávat, ale vím, že bych měl přestat. Nebo to aspoň omezit na výjimečné příležitosti (jde to??). Teď jsem se rozhodl s tím něco dělat po jedné větší opici, ale takových rozhodnutí už bylo víc...Dnes jsem třetí den bez chlastu, v noci jsem měl hnusné sny o chlastu. Jinak nějaké vážnější abstinenční příznaky nepociťuju, piju čaj. Abstinenci zdar!

Chce to překopat celý životní styl včetně přátel. Věnovat se sobě a hledat odpovědi v sobě - co tě opravdu těší, co chceš ty, bez masek a přetvářek, jak chceš aby tvůj život vypadal.

Ty jsi jen nahradila jednu závislost druhou. Doporučuji terapii, budes se v tom zbytečně plácat. Jde to rychlejším způsobem, třeba tě terapeutka (správná) nakopne, poradí a ty se odrazíš. Zkus to za to nic nedáš kromě nějaké té větší koruny ale lepší než to dávat do chlastu a práci máš tak co.

Leesa napsal:
Ahoj všem,
přijde mi hrozně důležitý, co jste psali o těch vyhrocených emocích, že jak se to nahromadí, člověku se špatně ovládá ten dobře naučený mechanismus - dám si sedmičku a ono se uleví. Je to šílený, od té doby, co nepiju, tak nějak nejsem schopná najít nic, co by mě opravdu bavilo a při čem bych relaxovala. Vždycky jsem měla nezdravý přístup k práci, ale teď se to hodně zhoršilo, už nedržím ani víkendy a jedu nonstop Ale ať dělám, co dělám, kromě práce mě nic moc neba... Trochu se bojím, že přijde nějaký fakt velký stres a zase to rupne. Jak jste to měli, našli jste si nové koníčky a cítili uspokojení ze života nebo to přišlo až časem?

Nemůžu říct, že bych jednu závislost nahradila druhou, ta práce tam byla vždycky ani si zpětně nemyslím, že bych byla závislá na alkoholu, spíš ještě pár let pokračovat, tak jsem měla do léčebny slušně nakročeno. Terapie pro mě teď nepřipadá v úvahu, proto hledám jinou cestu, ze zdravotních důvodů se právě nemůžu věnovat ani sportu, který mě bavil. No zkusím se zamyslet

Ahoj Leeso, proč terapie nepřipadá v úvahu? Můžeš přece chodit po práci, třeba 1x týdně.